| Binturongg | 
 |
(5.3.2015 2:03:09)
Po celé Evropě, kde byla sanatoria Himmlerova projektu Lebensborn, se prokazatelně narodilo (1936-43) něco přes 5000 dětí. Odhady mluví o cca 7500 dětí.
Protože si projekt sám vedl jakousi matriku - z mnoha důvodů, a protože se nezjišťovalo, kam, do které rodiny se děti dostaly, nelze vypátrat ani je, ani jejich potomky.
Škoda - zajímalo by mě, jaký měly děti osud...
Ale pro zajímavost - právě jsem se dočetla, že zatímco počet dětí v Evropě je maximálně 7500, v Norsku zplodili Němci s blond Norkami až 60000! dětí.
Tak si tak říkám, jestli jim to nějak nezůstalo, ale to jen taková vsuvka... 
|
| Kreaty | 
|
(5.3.2015 5:41:49)
taky bych mě zajímal jejich osud a vůbec nechápu, jak po jednom pokusu v jeden den, mohly otěhotnět, pokud je tedy pravdivý ten film, který jsem viděla a nebylo to tamz jednodušené, dnes je těm lidem lehce pod 70 let, takže určitě je z nich hodně ještě mezi námi, ví to, že nejsou vlastní? neví to? Ty matriky byly zřejmě zničeny, ale musí být hodně pamětníků. Asi většinou budou žít v Německu, že.
|
| Pollyenka | 
|
(5.3.2015 5:48:56)
Myslim,ze to vetsina ani nevi a asi je to dobre.
|
|
| Viola |
|
(5.3.2015 8:58:00)
Pokud se nepletu, tak v tom filmu dostávaly dívky injekce, aby byly hormonálně vyladěné všechny ve stejný čas a připravené otěhotnět. Vojáci přijížděli v době ovulace.
|
| Kreaty |
|
(5.3.2015 15:18:14)
to by měla centra asistované reprodukce velmi jednoduché, pokud by stačilo nějakou dobu dávat injekce, ani v dnešní době to není takhle možné, natož 60 let zpátky
|
| Binturongg |
|
(5.3.2015 18:28:02)
Kreaty - tak ono se to všem nepodařilo ani ve filmu
Ale za předpokladu, že by fakt šlo pouze o mladé, absolutně zdravé dívky, které jsou x měsíců trénovány a posilovány... 
Mě spíš zaujala ta statistika, že na počátku války v Německu začala velice stoupat novorozenecká, resp. kojenecká úmrtnost a právě v centrech Lebensborn byla péče na extra úrovni a úmrtnost nebyla cca 6%, ale jen 3% (plus mínus).
Proto tam matky chodily rodit dobrovolně - i vdané. Děti si pak odnesly domů.
|
|
|
|
| Alca |
|
(5.3.2015 10:29:11)
On Lebensborn nebyl jen o tom, jak to prezentoval Pramen života (tedy o řízeném plození árijců). Většina domovů prostě sloužila jako útočiště pro ženy - árijky, které byly těhotné a nechtěly si děti nechat. V domovech Lebensborn bylo o ně kvalitně postaráno a současně věděly, že bude dobře postaráno i o jejich děti. Dalším aspektem Lebensborn bylo poněmčování malých dětí odebraných na okupovaných územích (poláci, češi apod.).
|
|
| Lexi. |
|
(5.3.2015 10:48:25)
Film Pramen života: Der Lebensborn natočený podle námětu a scénáře Vladimíra Körnera prohlubuje mýty vzniklé v 50. a 60. letech a na podkladu skutečně fungujícího domova pro nastávající matky rozvíjí příběh, který má s programem Lebensborn jen máloco společného.
Lebensborn provozoval porodnice pro árijské ženy, které otěhotněly s árijci. Ženy zde měli relativní dostatek jídla (včetně ovoce) a kvalitní lékařskou péči. Proto jejich služeb využívali i manželky vysokých nacistických představitelů.
Po porodu mohli (ale nemuseli!) nechat v zařízení dítě pro adopci.
Himler projekt údajně vymyslel poté, co si někde přečetl statistiku, kolik Němek ročně podstoupí umělý potrat - a to ho vyděsilo - tolik zmařených árijských životů - tak vymyslel tento projekt, kde mohli ženy tajně porodit a dítě se předalo k adopci - lepší, než aby bylo dítě zabito při potratu.
Představa toho filmu je komická - nikdo by přece nedržel řadu měsíců mladé zdravé ženy "pod zámkem" jenom proto, aby k nim na jedinou noc nahnali chlapy (jaká by asi byla pravděpodobnost otěhotnění i při hormonální stimulaci) a pak je tam nechat 9 měsíců těhotnět. Navíc ve filmu zaznělo, že některá děvčata tam oplodňovací cyklus absolvovala opakovaně.
|
| Lexi. |
|
(5.3.2015 10:56:29)
http://german.szm.com/
Původní účel Lebensbornu ( služby nabízené německým matkám)
„ Statistiky říkají, že se v Německu ročně provádí šest set tisíc potratů a představa, že se to týká Němek té nejlepší krve mne děsí. Podle mého názoru si nemůžeme dovolit ztrácet takto děti po statisících. Zachránit tuto německou krev je naším prvořadým úkolem. Pokud dokážeme zmíněným potratům předejít, můžeme každý rok postavit dvě stě nových pluků. Pět nebo šest set tisíc lidí navíc přinese miliony marek našemu hospodářství. Díky síle těchto vojáků a dělníků bude naše Německo silnější a větší. Právě proto jsem založil v roce 1936 organizaci Lebensborn, která bojuje proti potratům zcela zřejmým způsobem. Každá žena může porodit dítě v klidu a míru a zasvětit tak život obrodě rasy.“- uvedl Himmler v rozhovoru s Wilhelmem Keitelem.
Náplní činnosti tedy původně bylo:
1. Podporovat rasově a geneticky hodnotné velké rodiny.
2. Starat se o nastávající matky s dobrými rasovými a genetickými vlastnostmi, u nichž lze na základě pečlivých bádání, provedených RuSHA (rasovým a osidlovacím úřadem) u příslušníků jejich rodiny i rodiny otce dítěte, očekávat narození stejně kvalitního dítěte.
3. Pečovat o takové děti.
4. Pečovat o matky po porodu.
Otevřené dveře tedy měli především matky nemanželských dětí, které by se jinak neměli kam obrátit s prosbou o pomoc.
Přestože byly domovy původně určeny především pro svobodné dívky, přicházely do nich i
vdané ženy: buď proto, že otcem dítěte nebyl jejich manžel, nebo proto že chtěly využít výhod výrazně nadstandardní lékařské i ošetřovatelské péče. Další výhody vyplívaly z přednostního zásobování nedostatkovými potravinami (maso; ovoce a ostatními nedostatkovými potravinami) Zda jsou vdané nebo ne nehrálo roli. Důležitá byla jen rasová způsobilost nastávajících rodičů. Pro svobodné matky byly domovy přitažlivé především tím, že pokud chtěly, mohly být zproštěny veškeré odpovědnosti za své dítě téměř hned po porodu. Všechny děti narozené v domovech se defacto stávaly majetkem SS. Matky si je mohly na základě povolení odvést domů a vychovávat samy, což byl případ mnoha vdaných žen i několika svobodných dívek, SS ovšem dohlížely na to, aby jim biologičtí otcové platili výživné, a to i tehdy, když se k otcovství veřejně nehlásili. Pokud si matka nechtěla dítě ponechat, a většina svobodných matek skutečně nechtěla, vzali si SS na starost jeho umístění do politicky uvědomělých rodin, které vybíraly se smyslem pro maličkosti, jako to dělají dnešní nejlepší agentury zprostředkující adopci. Celá tato činnost však podléhala naprostému utajení, aby se předešlo možným rozpakům a ostudě. Tzn.: Matky nesměli být fotografovány ( na fotkách jsou vidět pouze děti, budovy a personál). Navíc matkám, které chtěly zůstat v anonymitě bylo umožněno zapsat si do osobních karet jednu ze čtyř mnichovských adres, na nichž sídlili vedoucí činitelé SS. Domovy Lebensborn měly vlastní systém záznamů o narození, jež obcházel úřední matriky. Nemanželský původ nebyl do oficiálních dokumentů zaznamenáván a děti narozené v domovech dostaly jen stručná osvědčení o rasové bezúhonnosti, aby v pozdějším životě neměly potíže s úřady. I to je jeden z důvodů proč je v podstatě nemožné je v dnešním Německu vypátrat.
Počet svobodných žen přijímaných do domovů stoupal v počáteční fázi z roku na rok a tyto pacientky byly skoro neustále ve většině. Podle záznamů tvořily před rokem 1939 svobodné matky 57,6%, do roku 1942 stouplo toto číslo na 70%. Teprve koncem války už tvořily většinu pacientek vdané ženy, často manželky nacistických pohlavárů a příslušníků SS, které chtěly přivést dítě na svět co nejdále od postupujícího nepřítele a od měst neustále napadávaných spojeneckými bombardéry.
Pro vdané ženy navíc byla ze strany domovů Lebensborn velikým lákadlem nízká úmrtnost novorozenců, jejíž celoněmecký průměr byl šest % a v domovech pouze tři %. Zhruba na počátku války začala úmrtnost novorozenců stejně jako v celém Německu hrozivě stoupat. V průběhu roku 1940 a na jeho sklonku dosáhla 1,5 násobku původní hodnoty, tj. 4,23%. Nicméně se stále jednalo oproti ostatnímu Německu o poměrně podprůměrnou hodnotu. Vedení organizace zastávalo názor, že tento vzrůst je zapříčiněn příliš brzkými odchody matek z domovů: obvykle odcházely čtyři až šest týdnů po porodu a nekojily tedy podle jejich názoru dostatečně dlouho. Z toho důvodu byla zvýšena doporučovaná doba pobytu na čtyři měsíce, a to i přes to, že se tím dramaticky snížil počet rodiček, které mohly domovy přijmout. Za těchto okolností většina matek – především těch, které se rozhodly dát dítě k adopci – odcházely před uplynutím dvou měsíců. A na Himmlerův zásah zde bylo zaměstnáno velké množství odborníků na výživu .Načež novorozenecká úmrtnost o něco poklesla, avšak zpátky na tři procenta se už nevrátila. Velké ztráty na frontách však v roce 1943 přivedly vedení k prosazování opačné strategie a matky musely opouštět domovy již po 14 dnech.
Z dochovaných zpráv vyplývá, že od roku 1936 do září 1943 porodily matky v domovech Lebensborn po celé Evropě mimo Norsko celkem 5047 dětí. Celkem tedy do konce války mohlo z domovů Lebensborn vzejít maximálně 7.500 malých árijců.
|
| Binturongg |
|
(5.3.2015 11:37:00)
Lexi - dík!
|
|
|
|
|
| Anni&Annika | 
|
(5.3.2015 8:13:52)
Bin, nestras....mozna mam v Norsku teticku nebo strycka
|
|
| Dooly. | 
|
(5.3.2015 8:57:13)
Zadala jsem si Lebensborn do německé wikipedie a fakta se poněkud neshoduji s tvými. Počet deti splozenych v Norsku je tam udavan 12000 nikoliv 60 tis jak píšeš ty. Také se mluví o zahlazovani důkazů ale presto se jiste psycholožce jeste v letech 1962-1966 podařilo vypátrat 69 těchto deti a dokonce,40 z nich podrobit psychologickemu a fyzickemu testování. Je tam i zminovan úřad u kterého lze data dohledat. Cili asi ne všechny ale cast se jich dochovala. O jedné noci se tam nic nepíše, naopak, byl to systematicky vedený několikaletý"projekt"
|
| Binturongg |
|
(5.3.2015 9:20:40)
Dooly - jedna noc byla jen v tom filmu, o tom jsem nepsala.
Bylo to složitější - chodily tam i vdané ženy nebo dívky, které se potřebovaly zbavit nechtěného dítěte...
To je na dlouho.
Těch 60000 se uvádí jako celkový počet dětí Němců s Norkami, ale je klidně možné, že jen 12000 se týkalo konkrétně Lebensborn.
I tak je to v jediné zemi dvojnásobek toho, co po celé další Evropě...
|
| Oliverka | 
|
(5.3.2015 10:36:24)
Fathered by Allied Forces in Germany
The Allied forces occupied Germany for several years after World War II. The book GIs and Fräuleins, by Maria Hohn, documents 66,000 children as born with fathers who were soldiers of Allied forces in the period 1945–55:
American parent: 36,334
French parent: 10,188
British parent: 8,397
Soviet parent: 3,105
Belgian parent: 1,767
Other/unknown: 6,829
|
|
| libik | 
|
(5.3.2015 11:28:44)
Binturong, já jsem si původně myslela, že je to pokus o velmi drsný vtip, což by mi nevadilo, ale ty to myslíš vážne, co?
Takže říkáš, že děti zplozené vojáky wermachtu a Norkami jsou dědiční fašisté..
|
| Binturongg |
|
(5.3.2015 11:36:19)
Libik - co prosím?! 
|
| . . |
|
(5.3.2015 11:49:05)
...no psala jsi: " v Norsku zplodili Němci s blond Norkami až 60000! dětí.
Tak si tak říkám, jestli jim to nějak nezůstalo, ale to jen taková vsuvka...!
|
| Binturongg |
|
(5.3.2015 12:11:19)
Fakt si nemyslím, že z každého dítěte, které bylo vyhodnoceno jako nadčlověk, musí nutně vyrůst nácek, to jsou jaksi detaily.
Zajímá mě ten jejich současný systém, který je zjevně nacistický - zda to má souvislost, když přece norská vláda v anglickém exilu nikdy nekapitulovala Němcům a Němci byli v Norsku okupanty.
Hodně Norů s nimi kolaborovalo, ale to se dělo všude a jen pár set se jich nechalo naverbovat k německé armádě (a většina zařvala na východní frontě).
Primární zájem spíš byl, co se stalo s těmi dětmi, které se narodily v rámci toho projektu - ty počty, které se tam uvádí, jsou od roku 1936 do roku 1943, takže by jich mnoho mohlo ještě žít, ale je otázka, jestli se někdy dozvěděly, co jsou zač...
Jejich osud mě zajímá také proto, že byly většinou adoptovány rodinami SS a věrnými árijci, kteří po válce nedopadli všichni úplně skvěle...
|
| Kreaty |
|
(5.3.2015 14:15:16)
zas těch dosuzených ancistů nebylo tolik, takže řada lidí žije skutečně asi s tím, že jejich rodiče jsou jejich praví rodiče, dnes už zřejmě zemřelí, ale třeba pokud byli starší sourozenci, tak ti si mohli uvědomit, že jejich bratr nebo sestra je adoptovaná
|
| Kreaty |
|
(5.3.2015 14:15:34)
odsouzených
|
|
|
| vlad. | 
|
(5.3.2015 14:57:56)
v Norsku neproběhla denacifikace
|
|
| Cita | 
|
(5.3.2015 18:33:03)
V Norsku neni zadny "zjevne nacisticky" rezim Binturong, jak pises, ale demokracie.
Pokud jde o tyto valecne deti, bylo jich mnohem mene, nez pises a Norove je nenavideli. Pravda je PRESNE opacna, nez jak ji licis ty.
Pokud ma nekdo zajem o skutecne informace a ne provokace od Binturong, info napr. zde: http://www.norsko.cz/obecne/lide/938-Norske-valecne-deti-pronasleduje-minulost.html
|
|
|
|
|
|
|
|
| Binturongg |
|
(5.3.2015 9:23:56)
Oglavo - máš nějaké historické zdroje, které tato fakta vyvrací, nebo proč to zesměšňuješ?
Nebo máš dojem, že vůbec neexistoval ten projekt? Neexistoval Himmler? Neexistoval v Norsku? Neexistuje Norsko? 
Za tím netřeba hledat nic extra - Norsko bylo profašistické, Nemců tam bylo jak psů a Norky se svými rasovými parametry nejvíc vyhovovaly tomuto programu - v podstatě se není čemu divit.
To, že to v Norsku asi tak nějak přetrvalo, je u jen má vlastní domněnka - té se vysmívat můžeš. Proč faktům, nechápu
|
| Anni&Annika |
|
(5.3.2015 9:45:11)
Bin...priznam se, ze jsem o tomhle nic neslysela. Teda aspon ne v rodine. Muj deda byl za valky jako nemecky poddustojnik prave v Norsku. A odtud dostal dovolenou, aby mohl plodit sve manzelske deti s babickou. Mama se narodila po jeho odcestovani do Norska a kdyz se narodila, privezl ji deda nosky fusak z beranka. Nadhherny. Meli ho jeste mi sourozenci. Takze je mozne, ze do konceptu Lebensborn nespadal....byl poslan na plozeni domu
|
| Vanka | 
|
(5.3.2015 9:52:17)
Ten film bych rozhodně nebrala nikterak vážně.
Koho to skutečně zajímá tak tady:
http://german.szm.com/
Kdo je líní číst, tak tady je info o tom kolik že těch dětí bylo:
Z dochovaných zpráv vyplývá, že od roku 1936 do září 1943 porodily matky v domovech Lebensborn po celé Evropě mimo Norsko celkem 5047 dětí. Celkem tedy do konce války mohlo z domovů Lebensborn vzejít maximálně 7.500 malých árijců.
|
| Vanka |
|
(5.3.2015 10:14:56)
A jinak nejznámější osobností je Frida z ABBA. O ní se hodně často mluví v souvislosti s tímhle projektem. Ona sama říká, že byla jen dítě narozené ze vztahu Norky a Němce, který byl po válce odsunut.
Ale přepokládám že u toho nebyla a ani nikdo z nás.
|
| Dooly. |
|
(5.3.2015 10:38:00)
No jo Olgavo,jestli ty proste uz nejsi chytlava a nevidis veci tam kde nejsou..
|
| Dooly. |
|
(5.3.2015 10:45:21)
No,Olgavo,cim to asi tak bude?
|
|
|
|
|
| Dooly. |
|
(5.3.2015 10:38:01)
No jo Olgavo,jestli ty proste uz nejsi chytlava a nevidis veci tam kde nejsou..
|
|
|
|
|
V její náručí
Slovanské tance – Antonín DvořákČeské Budějovice 
Třikrát Hradišťskou stráníPlzeň-město 
Tauridy – jasný listopadový meteorický rojPraha-východ 
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Slovanské tance – Antonín Dvořák
Třikrát Hradišťskou strání
Tauridy – jasný listopadový meteorický roj
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)