| zerat | 
 |
(10.12.2013 14:54:09)
Děti máme dvě a už teď se bojím, jak to budeme zvládat až budu v práci na celý úvazek. Ale zase si říkám, že děti máme dvě, jedna už bude mít bez mála 11 let, tak že by nás mohla zastat. Předpokládám, že mi děti budou pomáhat s čím půjde, starší holka bude brzy vařit sama obědy v neděli, abychom zjistili, co už zvládne... Za mého dětství jsme byli vycepovaní a fungovalo to. Maminka přišla z práce a my jsme už měly umyté podlahy, povysávané, setřený prach, umyté nádobí... zkrátka to co bylo na programu dne pro nás a většinou už jsme seděly na úkoly nebo řádily venku.
Doufám, že se mi tohoto podaří docílit i u mých dětí. 
|
| Anni&Annika | 
|
(10.12.2013 15:18:56)
moje mamka to zvladala, dodnes to nechapu...a to jeste na nas vsechny prala pliny.pak uz jen na dvojcata /tehdy v poloautomaticke pracce, kde se muselo extra machat a extra zdimat/, kazdy den varila veceri, doma bylo uklizeno a kazdy den jsem byli v lese na prochazce. Na to jsem se jako holka tesila vzdycky nejvic. Jo a jeste ukoly a cteni pohadek na dobrou noc nikdy jsme netrpeli nedostatkem, mam pocit, ze umela i kouzlit s penezma. Krouzky, dovolene, proste vsechno...a aby toho nebylo malo, kdy si bratr jeste na skole poridil dite, tak aby mohli se svagrovou odmaturovat /byli oba ve tretaku/, tak chodila do prace od 5 do 7.30, pak se cely den starala o vnouce a odpoledne po predani ditete jela zase do prace. Obcas jela i se synovcem pres den. Delala ucetni a ekonomku ve stredne velke firme. No a navecer uz byla zase doma, aspon kratkou prochazku s nama stihla, a jinak vsechno co jsem psala k tomu. Svagrova u nas i bydlela, neb byla z daleka....
FAKT dodnes nechapu, jak to vsechno dala. Bez auta, bez cizi pomoci. Nikdy si nestezovala, porad jak slunicko. Usmevava, mila. Ja ji miluju. Nezmenilo se to /to jeji tempo/ a chovani dodnes
|
| zerat |
|
(10.12.2013 15:24:55)
Ať chceme nebo ne jsme strašlivě zhýčkaní a když vidím naše děti... Já si ani nejsem jistá, jak moc velká úleva je to, že dnes má každý auto. Kolikrát by člověk byl pěšky či na kole všude dříve- ale to jsme líní. Když vidím, jak dlouho perou dnes automatické pračky... moje mamka měla za jedno nedělní dopoledne vypráno úplně všechno včetně ručního máchání, ždímání... ještě stihla vyplet zahradu, uvařit oběd... My jsme většinou vstávaly a už bytem voněl oběd... Já její tempo nestíhám ani kdybych se na uši stavěla a pravda často se o to ani nesnažím...
|
| Líza | 
|
(10.12.2013 15:36:05)
Zhýčkaní autem? Do svojí práce se jinak nedostanu.
Jak dlouho pere pračka? To je přece věc každýho, jakej program použije - já neperu na ty nesmyslný dvouhodinový programy, za hodinu hotovo, stačí to. Pokud jde o "vypráno i s ručním ždímáním", ano, to si jako dítě pamatuju - takhle to měla moje sestra, a když ručně ždímala látkový pleny pro mimino, skončilo to karpálama a urychleným nákupem ždímačky. Mimochodem, zkusila jsi někdy dát jemné prádlo, které běžně strkáš do automatky, do vířivé staré pračky? Zkus ;)
Pokud jde o to tempo: moje máma byla na nohou od půl šestý do půl jedný. V tu půl jednou vypínala žehličku a šla si lehnout. Ruce měla zničený od druhnutí a smejčení, byla udřená, naštvaná a unavená. Nelžu si do kapsy, když řeknu, že v mým věku vypadala o deset let starší.
Byla nastavená na model "nejsem sobec, abych dělala, co chci" a tak se jen dřela a takzvaně obětovala, což nám často ve chvílích vyčerpání pořádně omlátila o hlavu.
Raději žiju po svým, nevím, proč by měl někde vonět oběd, zatímco se děti teprve hrabou z pelechu. Nevím, proč bych měla ještě dál zvyšovat svoje tempo. Hlídám si čas na odpočinek, na aktivní i na pasivní. Hlídám si čas na svoje zájmy a koníčky, čas na svoje přátele. A holt nikde nevoní oběd, no. To se nezblázní.
|
| Anni&Annika |
|
(10.12.2013 15:42:41)
Lizo, a on ti to nekdo vnucuje???
Ja myslim, ze zerat a ja jsme jen usoudili, ze nase matky zvladly daleko vic. No taky nebylo nic v tv a pc taky neexistovali, nemelo jim co krast cas. Taky je otazka, zda by o to staly. A jo, taky si myslim, ze jsme linejsi nez nase matky
|
| Líza |
|
(10.12.2013 15:46:37)
Jj, výlet, kino, plavání. Na to nebyl čas. Ale dalo se jíst z podlahy ;)
|
|
| zerat |
|
(10.12.2013 15:52:17)
Lízo, zajímavé je, že moje maminka to zvládala i jezdit s námi na kolech, chodit denně s námi do lesa, vymetala naše besídky, četla nám u postele pohádky, hladila bolavá čela když jsme byly nemocné a přitom fakt chodila do práce... Auto jsme sice doma měli - bydleli jsme 8 km od města, ale oba pracovali za dědinou, takže dojížděli za každého počasí na kolech či chodili pěšky. Více si s námi rodiče povídali - sice při práci, ale povídali. Já tohle všechno nezvládám ani řekněme s tříčtvrtečním úvazkem. Ale zase je pravda, že jsme jí fakt pomáhaly hodně i my se ségrou. Oproti dnešním řekněme mým dětem, které na to snad ani nemají čas a brání se pravidelnému pomáhání jako čert kříži 
A ano v ČB a i dalších přilehlých městech vidím, že pěšky se fakt dostaneš rychleji než autem. Navíc odpadá rejdění po čtvrti a hledání volného místa... Ale jasně, že tohle může být jiné dle toho, kde člověk bydlí...
|
| Líza |
|
(10.12.2013 17:24:26)
Hele, já nevím, tři děti teda nemám, takže vlastně bych v týhle diskusi neměla být, mám dvě, ale zas jsem s nima sama. Pracuju víc než na jeden celý úvazek, s holkama chodím ven, povídáme si spolu, mám čas si odpočinout a mám čas dělat, co mě baví - ale děti jsou už přece jen větší a nehraju na to, že já makám a děti se povezou. Čas nečas, doma bydlíme všichni, takže bude každej dělat to, kolik zvládne. Nevařím oběd, zatímco vyspávaj - zato si uměj uvařit oběd ony, když je třeba. Dost toho doma udělaj, ne vždycky úplně dobrovolně nebo samospádem, ale udělaj, a nějak zásadně se nevzpouzej. Berou to tak, že prostě je normální, že makaj všichni - ne že někdo se stará a jinej se veze.
(Musím přiznat, že když se pak dostanu do kontaktu s typem dětí, který jsou zvyklý na plnej servis, tak jsem z toho trochu paf.)
|
| zerat |
|
(10.12.2013 17:31:14)
Lízo, vždyť ale já říkám myslím totéž. Na bytě a s mým polovičním úvazkem opravdu holky nemají moc povinností. Na RD, kde už budu mít 3/4 úvazek a brzy možná celý už vím, že budou muset fungovat jinak. Desetiletou jsem pořád omlouvala, že je malá na to, aby vařila... ale teď už vidím, že by sama zvládla i upéct bábovku - takže to začneme trénovat a opravdu věřím tomu, že pochopí, že vézt se nebudou moct. 
|
|
|
|
| stormer | 
|
(10.12.2013 18:42:12)
Lízo, jak já Ti rozumím. Moje matka měla vždy dokonale naklizeno, navařeno, byt jako ze žurnálu, jen na nás (děti) neměla nikdy čas. Dokonce i mazlení ji zdržovalo...
|
|
|
|
| Líza |
|
(10.12.2013 15:46:07)
No a já si nemyslím, že jsem línější. Jen dělám jiný věci a mám jiný priority než ona.
|
|
| zerat |
|
(10.12.2013 15:56:29)
Anni, ano nebyly zloději času. Já fakt když se zamyslím nad svým dětstvím a dětstvím našich holek... ale je pravda, že my jsme jako děti bydleli na vesnici u lesa a teď jsme žili celé útlé dětství dětí ve městě na bytu. Teď se teda stěhujeme na RD na vesnici a u lesa, tak se k tomu trošičku upínám, že holky konečně budou mít dětství a snad i objeví radost z pohybu venku bez maminky za zadkem a snad i s kamarády ze školy. Že budeme chodit denně do lesa, koukat na zvířátka do obory, budeme na pidi zahrádečce pěstovat nějaké ty bylinky a kořenovou zeleninu, třeba i řádek jahod... S manželem se těšíme na dojíždění kolmo do práce těch 12 km hezky po cyklostezce Snad mi tohle vše děti nehodí na hlavu! 
|
| Markéta | •
|
(10.12.2013 17:43:32)
Zerat myslím, že si to idealizuješ z pozice dítěte a vůbec si nedovedeš představit, co to tvoji mámu stálo práce navíc.
Ono takové idealistické praní po dřívějšku znamenalo přepírání jemného prádla v ruce a hrubé se pralo tak, že se nejdřív cca na hodinu muselo namočit do vany, pak jednotlivé várky jak se vešly do vířivé pračky, tak přendavat postupně do pračky, stejně postupně je vyndavat zpátky do vahy, tam ručně vymáchat a pak ručně vyždímat.
Povznášející zábava na půl dne.
Vydržely to jen proto, že to byly dvacetileté matky, být jim čtyřicet, jak dnešním matkám od mimin a dělat tohle všechno ručně, tak se poskládaly zdravotně.
Na výlety se v některých rodinách jezdilo, ve spoustě rodin se to spíš nestíhalo, rozhodně děti neměli tolik vyžití, vzpomínaly s nostalgií na dva výlety za rok, nikoliv ob víkend aquapark. On totiž někdo tu manuální dřinu udělat musel, zatímco by byla rodina v bazénu.
|
| zerat |
|
(10.12.2013 17:50:15)
Markéto, ale já si to neidealizuju, četla jsi celé vlákno? Právě jsem psala, že nechápu nebo jsem to tak minimálně myslela, že to všechno zvládali. Moje maminka navíc pracovala denně fyzicky v práci - těžký průmysl strojírenství - tahala v rukách těžké kostky kovu... a přitom všechno opravdu zvládala. Dokázala být milenkou, maminkou a hospodyní, která se ještě navíc starala o slepice, kačeny, husy... Já mám dnes myčku, tlakový hrnec, mikrovlnku, automatku... a věčně něco nestíhám. A to nemám tu zahradu, hospodářství... ale na rozdíl od ní máme zloděje času - PC, TV... a často ani nemáme děti vycepované k tomu, aby automaticky pomáhaly...
|
| Ropucha + 2 | 
|
(10.12.2013 18:01:27)
zerat, jojo, máme různé zloděje času a spoustu lákadel, jak ten čas trávit jinde než doma prací v domácnosti.
|
|
|
| Anni&Annika |
|
(10.12.2013 17:55:14)
marketo...kdyz jsem byla mala, a me mama bylo kolem tech 25 let, tak to se u nas jeste vyvarelo dole v pradelne, kde se prikladalo do kotle a vyvarelo se v zabudovanem kotli. Pamatuju si i starou pracku /virivku/ a malou zdimacku, co se vzdycky prinesla z komory, neb nasi meli pidibyt...poloautomatku /rozdelena na dve casti-v jedne se pralo, pak ve vane machalo a v drruhe casti pracky zdimalo/ si nasi poridili asi kdyz mamme bylo 31 /kdyz se narodila dvojcata/ a jeste v jejich 40 se v ni pralo.
Ja si svou matku neidealiziju. Nase mama je takova porad...a kazdy vikend jako dite vylety /cesky raj vlakem/ ci jizerky /pesky/ ci vikendy v ceskem raji v podnikovych chatickach...v lete more v NDR, Polsku, pozdeji Bulharsku.
Ja mam pocit, ze s nama nasi delali mnohem zajimavejsi veci, nez my ted s nasima detma. Navic mama stihala fakt i varit, uklizet, prat, zehlit a ty kazdodenni prochazky....tema se zacinalo, kdyz dorazila z prace. Rychle poklidila a slo se....kazdy den do lesa.
Ted ji je 71 a zvlada porad vsechno. Kazdy vikend 4 vnuky, z toho maji a sestrinu malou, nechybi vareni, kazdy den hodinove prochazky lesem, doma malovani, hrani her, tvoreni...
Proste kazdy je nastaveny jinak. Nasi zijou takhle co je znam.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(10.12.2013 17:59:02)
Markéto, souhasím.
Ty maminky dřív dřely od rána do večera a spousta věcí, které dneska považujeme za samozřejmé, pro ně neexistovala. Neměly žádný volný čas na zábavu, běžely brzy ráno do práce, z práce do fronty na maso, odtud ověšené síťovkami domů k plotně a tak pořád dokola. Všechno se odbývalo pěšky v místě bydliště, max. se dojíždělo autobusem, ale žádné jízdy autem do školy a na kroužky a do obchodních center ... Děti se o sebe musely většinou celý den postarat samy, malé byly ve školce a v družině a starší s klíčem na krku chodily všude samy. Max. je hlídali prarodiče.
Žádné chození do posilovny, na kosmetiku, s kamarádkami na kafíčko, za kulturou ... nic takového, alespoň u nás v rodině v sedmdesátých/osmdesátých letech maminky nic takového neznaly.
|
| zerat |
|
(10.12.2013 18:01:33)
My to známe a věnujeme se dětem více?
|
| zerat |
|
(10.12.2013 18:04:17)
I když teda moje maminka asi byla výjimka. Pamatuji se, že chodívala ke kadeřnici a tam bylo i kafíčko a díky církvi, kam jsme patřili byly i ty návštěvy, dýchánky... a přesto všechno to zvládala a zvládá i dnes, kdy míří k 70 letům. A jinak mě měla ve 28 letech, takže úplná dvacítka taky nebyla.
|
| Anni&Annika |
|
(10.12.2013 18:12:19)
tak k te kadernici se chodilo bezne. I moje mami. Fitko se nevedlo, neb zadne nebylo, ale pohybu mel kazdy stejne dost a dost...auto do nakupniho cetra nebylo potreba, neb nakupni centrum znamenalo sednout na autobus a dojet do centra mesta. Ty obri centra mnohdy na okraji mesta dnes driv proste nebyla. Tudiz nebylo auto potreba. Jo, s klicem jsem chodila taky, ale to chodi deti porad.
To jen proto aby to nevypadalo, ze nase matky zily ve stredoveku. I za jejich mladi byly zabavy, tanencni, caje kazdou nedeli, ba i restaurace, kde se dalo posedet s kolegy z prace
|
| zerat |
|
(10.12.2013 18:15:55)
Anni, dřív naopak měli rodiče tu výhodu, že měli danou pracovní dobu. Moje maminka třeba pracovala od 5:30 hodin tuším do 14:30. Táta chodil na ranní a odpolední a prac. dobu fakt měl pravidelnou. V tomhle to my možná máme ještě horší. Já jsem chodila s klíčem na krku, ale čekala na mě doma babička s obědem, který den před tím uvařila moje maminka - občas jsme teda jedla to, co uvařila babička bylo-li to dle mě lepší
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(10.12.2013 18:25:19)
Zerat, ale jo, ke kadeřnici moje maminka dokonce jezdila do Prahy do vyhlášeného salónu, ale to bylo párkrát do roka. Ten každodenní život se podle mě odehrával daleko víc v domácnosti, kde bylo víc práce, a nebylo tolik pestrých aktivit okolo.
Ale určitě to nebylo v každé rodině stoprocentně stejné, vždycky záleží i na lidech, k jakému životnímu stylu tíhnou.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(10.12.2013 18:33:19)
"My to známe a věnujeme se dětem více?"
zerat, asi jak kdo, ale já za sebe určitě.
Moje máma chudák chodila opravdu jen do práce, z práce (okolo 18 - 19.hod.) a pak obstarávala domácnost až pozdě do večera (do noci).
S námi dětmi nepodnikala ani zlomek toho, co podnikáme s dětmi my, a pro sebe na svou zábavu měla také zlomek času.
Samozřejmě je otázka, do jaké míry to byla nutnost a do jaké její vlastní volba.
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(10.12.2013 18:08:22)
Já si myslím, že naše matky měly v sobě ještě vzor svých matek, které měly v domácnosti mnohem větší dřinu.
Např. moje babička považovala za velkou vymoženost vodu zavedenou přímo do bytu a možnost koupit kuře už vykuchané. 
|
| zerat |
|
(10.12.2013 18:11:44)
Marti, potom se děsím, co budou mít jednou za vzor naše děti 
|
| Martina, 3 synové |
|
(10.12.2013 18:14:44)
Zerat, když ono to jde strašně rychle - já byla před 30 lety za moderní, když jsem prala pleny v automatce a vařila v papiňáku.
|
| Ropucha + 2 |
|
(10.12.2013 18:29:24)
Martino, jojo, já si pamatuji, když si maminka koupila první automatickou pračku. To mi bylo pět let, byla to velká událost. Do té doby prala menší prádlo ručně ve vaně a větší ve společné prádelně, což pro mě bylo vždycky velké dobrodružství (pro maminku chudáka jistě také), ta obrovská pračka a ždímačka ...
|
| Martina, 3 synové |
|
(10.12.2013 18:46:57)
Když tchyně zjistila, že máme automatickou pračku, hned na mě vyrukovala: A to nevíš, že ZAPÍRÁ? A co teda budeš celej den dělat?
Ale ségry tchyně byla ještě lepší: ta v r. 1992 prala jen na valše, protože její maminka jí řekla, že je to nejlepší.
|
| Anni&Annika |
|
(10.12.2013 18:58:28)
jo jo...zapirani mi utkvelo v pameti taky....od te doby neperu dohromady pradlo, ale pekne tridim po barvach dodnes
Hele, nikdy nezapomenu, kdyz jsme koupili tu candy nez se narodila starsi dcera a my u toho s manzelem sedeli jak u tv a koukali, jak se tam prepiraji miminkovske veci. Dodnes ten pohled mam pred ocima. Ta pracka byla takova mala, roztomila
|
|
| Kreaty | 
|
(10.12.2013 19:50:55)
Martino, moje mami měla valchu na moje ponožky, protože jsem vytrvale chodila ve škole bosa. Divím se proč mně tenkrát místo zakoupení valchy nedala pár facek.
|
| daba+holčička | 
|
(10.12.2013 20:26:04)
nebo ti nekoupila šedý fusekle :D
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| jentak | •
|
(11.12.2013 11:39:02)
To ne - já osobně si myslím, že zvládáme stejně jako naše matky, jen skladba toho, co děláme, je jiná. Naše matky dělaly pro ostatní, co je třeba, pro sebe nic - většinou. A pak byly frustrované. Já si padám na zadek, když moje mamka v 65ti letech říká - tak konečně si můžu užít, co jsem doteď nemohla - ovšem v její představách to je sezení před televizí kdy chce a jak dlouho chce, protože za svýho mládí pořád něco musela, tak k televizi si nedovolila sednout, ani když něco slušnýho dávali, protože ještě neměla hotovo.
|
|
|
|
|
....
Takže už víme, že opravdu příště jenom kroužky v rámci vesnice, kde budeme bydlet a hudební nástroj ideálně také - kdyby ne, tak jedině spolu, aby malou starší odvezla, přivezla... Nehledě na to, že ty kroužky stojí šílené prachy a nás to stojí docela dost nervů - hlídat jestli už hrála, jak hrála... Holka hraje už 4. rokem na flétnu - teď altovou a přidala si od září kytaru - tu jsme minulý týden odřekli, protože to při škole a kendu už bylo strašně moc. Jen za jedno dítě jsme v září vypláznuli 1900,- ZUŠ, 1800,- kytara, 2000,- Kendo. Za rok bude holka do kenda potřebovat speciální mudůr, brnění... Přidá se mladší holka se školou a ZUŠ a já budu chodit do práce jen na to, abych tohle všechno uplatila 
. Trošku jsem se bála, že se ozvou samé "supermatky", co zvládají levou zadní 8mi hod. práci i děti...Já několik hodin týdně učím, občas překládám (poloviční úvazky tu téměř nejsou, tak to takto pytlíkuju), studuju (v rámci celoživotka teda, není to tak náročný jako normální studium), babičky mám na druhém konci republiky, manžela moc hodného, ale pracovně vytíženého a přijde mi to tak akorát. Začínají mi jen lézt na nervy docela časté dotazy lidí okolo, jestli už (po rodičáku) chodím do práce...
. Ale je to mozna naposledy....
Jinak krátit sebe o svůj čas také není ideální. Já mám ráda svůj koníček a potřebuji se mu věnovat. 
V její náručí
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)