Také mám pocit, že bych to nedala.
Pár měsíců jsem to zkoušela zvládat se dvěma dětmi - jedno školkové, jedno školní, dojíždění do práce, konec prac. doby v 17 - 18 hod..
Všichni přežili, ale celé ty měsíce jsme večeřeli tousty z večerky a o letních prázdninách jsem ani jednou nebyla s dětmi u vody (buď bylo zrovna hnusně, nebo jsem byla zrovna v práci).
Když jsme potřebovali pohlídat děti prarodiči, museli jsem jim je dovézt přes půl republiky.
Takže zvládnout se dá ledacos, ale kvalita takového života je s otazníkem.