| Kapradina | 
 |
(11.10.2013 10:54:51) Černý mraku, nezdá se mi, že by tchýně udělala něco tak příšerně hroznýho, že je za to třeba ji nenávidět do konce jejího života a dokonce se na to i těšit.
Nejsi ty tak trochu přecitlivělá? Nechápu, proč v sobě tu zlobu takhle živíš, ono by možná stálo za to si s tychýní vše vyříkat na úrovni a v klidu, co se tě třeba v minulosti dotklo, co sis představovala jinak a co by sis přála jinak. Život je fakt docela krátký na to si z něj dělat zbytečně takovéhle nepříjemnosti. 
|
| Hrozinka | •
 |
(11.10.2013 12:01:26) Přecitlivělá? Kapradino, ty si prostě neumíš představit život člověka s nižším sebevědomím ... Kdyby to zakladatelka takhle lehce házela za hlavu, tak s tím asi nemá problémy, že? Prostě každej je nějakej, a jsou lidi, který rozhodí i zdánlivé prkotiny. Mě by tohle rozhodilo taky  Myslím, že přístup tady těch šťastných neřešitelek vyplývá ze dvou věcí - z velkého štěstí (že se nedostaly do podobné situace) a taky z povahy. A obě to jsou věci, které člověk ovlivní jen dost málo 
Jsem na tom podobně, akorát takhle nesnáším tchána, který mě posílal na potrat, když se dozvěděl, že jsem ZASE těhotná a řval po mě, že chci jen sedět na prdeli a nechat se živit ... Situace je pro mě o to horší, že manžel NENÍ na mé straně, svého otce se bojí. Tudíž k těhotenskému trauma přibylo i zklamání z chování manžela  Po velmi dlouhé době jsem se dopracovala do stádia, kdy je mi ten člověk poměrně lhostejný, i když ho musím občas vídat, kvůli starším dětem. Ale ta dvojčata, která odmítl (teď mají 2 roky) k nim prostě na hlídání nebo prázdniny dávat nebudu a bedlivě hlídám jeho chování ke starším dětem a jsem připravena bojovat jako lev, když se mi bude něco nepozdávat - párkrát už jsem ho musela usměrňovat skrz nevhodné kecy vůči dětem.
|
| Hrozinka | •
 |
(11.10.2013 12:07:49) No, Pelíšku, přála bych ti, aby ses nikdy nedostala do takové sračky, ze které se budeš vyhrabávat fakt těžko. Tyhle řeči jsou prostě jen rouhání, nic víc.
|
|
| Kudla2 | 
 |
(11.10.2013 12:14:29) Hrozinko,
proč rouhání?
Podle toho, co Pelíšek občas píše, tak už v dost velkým průšvihu byla, a mně je na ní sympatické právě to, že i přesto si zachovává ten přístup, jaký k tomu má.
Když je člověk negativista v momentě, kdy se mu nic moc neděje, tak je to protivný, ale když je negativista v období nějakýho velkýho průs.ru, tak si to může jít rovnou hodit namodro do průvanu.
|
| Hrozinka | •
 |
(11.10.2013 12:22:52) Ale jo, já to Pelíškovi neberu. Jen prostě někdy se i houževnatej jedinec ocitne v situaci, kdy už to fakt nedává, přes všechnu snahu udržet si optimismus. A není to vždycky vlastní vinou. A máš pravdu, v průseru začít vidět černě je cesta do ... pryč. Máš nějakou radu jak z toho ven? 
Myslím, že nejsme ve při, jen jsem měla nutkání se zakladatelky zastat proti těm příspěvkům typu - co to řešíš za ptákoviny.
|
| Monty | 
 |
(11.10.2013 12:25:16) Není to vlastní vinou? A čí vinou si bereš k srdci pindy nějaké tchýně nebo tchána? Já jsem se na svoji adresu dozvěděla věci, že bych asi taky správně měla zakopávat panenku voodoo, ale víš co? Nedělám to. Mně to jenom mrzí, ale rozhodně nemám potřebu ty lidi "nenávidět" nebo jim přát něco zlýho.
|
| Hrozinka | •
 |
(11.10.2013 12:30:41) Monty - čistě hypoteticky si zkus představit situaci, že ti někdo udělá něco, co už bude fakt za tou nejtlustší čárou. Možná bys pak mluvila jinak. Každej máme ten bod jinde, ale myslím, že i ten úplně nejvíc sebevědomej jedinec tenhle překračovací bod má. A pak už je jen o štěstí, jestli potkám někoho, kdo ten bod odhalí, nebo nepotkám.
|
| Hr.ouda | 
 |
(11.10.2013 12:40:58) Překračování cizích hranic je především boj o moc.
|
|
| Hrozinka | •
 |
(11.10.2013 12:41:48) Prostě zcela sebekriticky přijmout ten fakt, že nejsem taková borka, abych všechno zvládla, a může přijít i situace, kdy se zhroutím. A v tom momentě jsou mi řeči, že se přece nic nedělo, co vyvádím, kvůli prkotinám, asi tak ke dvěma věcem.
A mmch všechny příklady, co tu zazněly skončily vlastně stejně - ten člověk si to odžil, prolematického jedince citově odstřihl a je mu o hodně líp. Jenže zakladatelka je teprve ve stádiu, kdy si na to musí přijít.
|
|
| Oliverka | 
 |
(11.10.2013 12:45:42) Hroziko, hezky napsano. Proste co je pro jednoho ptakovina, muze but pro druheho zasadni.
|
| radka | •
 |
(11.10.2013 13:43:04) ale to tady snad nikdo nepopřel - nikdo neřekl neřeš ptákoviny, nebo málokdo pokud vím, většina ji radí snažit se budovat své sebevědomí, snažit se umět prosadit, a nenávist opravdu ubližuje jen jí, ne tchyni - takže je třeba něco dělat pro zlepšení své situace (ať mě to nestravuje) a ne si notovat, že tchyně je kráva a já jsem v právu - to k ničemu nevede
|
|
|
|
| Monty | 
 |
(11.10.2013 13:37:18) Hrozinko, jenže ten můj bod je zhruba na úrovni "znásilní/unese/fyzicky ublíží" mýmu dítěti, ne na úrovni JAKÝCHKOLI keců. Kecy nejsou dlažební kostka, hlavu jimi nikomu nerozbiješ.
|
| stará Marie | 
 |
(11.10.2013 13:48:59) Nu, Monty, ale dotyčný si může tu hlavu na základě keců rozbít sám, nebo místo žití živořit v úzkosti apod... ano, je to přecitlivělé, ano, je to zbytečné, ale lidi to dělaj, ne každý má hroší kůži nebo se tak tváří. Například sebevraždy studentů kolem vysvědčení jsou někdy důsledkem pouhých keců. Nemusí tam být fyzické násilí, kterého se bojí, jen ty "kecy".
|
| Monty | 
 |
(11.10.2013 13:54:28) Marie, ale ti studenti se něčeho bojí, i když třeba iracionálně, to je pochopitelný, jenže já pořád nevím, čeho by se měla bát snacha od tchýně.
|
| stará Marie | 
 |
(11.10.2013 14:00:51) Monty, že tchýně snaše bude manipulovat s dítětem tak, jak snacha nechce a připadá jí to nebezpečné pro dítě (viz tvůj příklad se psem u mimina - s batoletem lze taky provést leccos) - dokonce tu jde o fyzické úkony (napájení čajem, neodevzdání na kojení), nejen o kecy, když už jsi se vrátila k tématu zakladatelky...
|
| Monty | 
 |
(11.10.2013 14:03:46) Marie, ale to je zase o těch individuálních mantinelech. Mně třeba na napájení čajem nepřijde nic hroznýho. Moje extchýně je taky typ generála a despoty, přesto v mé přítomnosti nedělala fyzicky nic, co jsem nechtěla. Jestli to dělala, když jsem u toho nebyla, to je mi jedno, dítěti se očividně nic nestalo a já se nepokládám za nejchytřejší a nejlepší na světě. Proto mi celá ta popisovaná situace přijde absudrní.
|
| stará Marie | 
 |
(11.10.2013 14:07:17) Absurdnímu vše absurdní
|
|
| jentak | •
 |
(11.10.2013 14:08:09) Monty - opravdu by Ti to nevadilo? Já osobně bych se snad po......, kdybych zjistila, že někdo v mé nepřítomnosti napájel mého kojence čajem z lahve a nebo dokonce oslazeným čajem. A u jiných věcí je to podobné.
|
| Monty | 
 |
(11.10.2013 14:14:17) jentak, ne, nevadilo. Nikdy jsem se nezajímala o to, co tchýně dítěti dává nebo co s ním dělá, protože je to jeho babička, je to normální, příčetný člověk, který ho má rád a nebude dělat nic, co by ho ohrožovalo na životě. Ano, je jiná než já a má jiné představy o výchově, ale to z ní nedělá horšího člověka. Nikdy jsem jí neřekla půl slova, ani když se během jejího hlídání syn nějak poranil, protože to se může stát KAŽDÝMU. Netrpím iluzí o své mateřské všemocnosti a všeznalosti.
|
| jentak | •
 |
(11.10.2013 14:18:54) Monty - nemám pocit, že by tchýně chtěla mé dítě zabít, ale může mi třeba dost komplikovat život tím, že bude napájet kojence přes lahev a on pak nebude chtít pít z prsu, že ho bude učit na sladké a on pak nebude chtít neslazený čaj......... No a co se týká otázky výživy - co bylo běžné při mém prvním dítěti, to se bralo jako nevhodné v době narození mého dalšího dítěte. A že některé babičky ustrnuly na názoru, že kojenec si řvaním posiluje plíce, že chování je vlastně rozmazlování a že jíst má až po 3 hodinách, jinak že se rozmazluje....... to je starý známý fakt. Nevím, proč by mi to nemělo vadit - u mého dítěte.
|
| Monty | 
 |
(11.10.2013 14:25:21) jentak, každý jsme nějaký, mně to opravdu nevadí. Zastávám teorii, že minimálně prvních pár měsíců života dítě přejímá impulsy od své matky, je na ni "napojeno" a pokud je matka nervák, neustále řeší prkotiny a je vnitřně nejistá, přenese to téměř vždy i na dítě. Takže z hlediska "závadnosti" vnímám hůř konflikt s tchýní, vytvářející vnitřní nepohodu matky, než nějaký chování, který v principu neublíží. Dítě nebude u tchýně řvát, pokud nezíská pocit, že je to špatně - a ten získá díky mně, ono samo má poněkud omezený repertoár a svou individualitu si vytváří postupně. V šestinedělí má asi takový sebeuvědomění jako má Eskymák znalosti o pěstování banánů.
|
| jentak | •
 |
(11.10.2013 14:33:49) Tak nejde o to řvaní, jde o to, co jsem psala - když ho bude napájet sladkým pitím, nebude chtít to běžné, nebude chtít sát - tudíž, já s tím budu mít problém, protože já se o dítě starám a nebudu vědět, co je za tím kterým problémem. Tak jednoduše řeknu - NE, nepřeju si to a pokud to uděláte, přiděláváte mi doma problémy a tudíž není možný, abych vám tady nechala své dítě. To mi přijde podobný jako s těmi sladkostmi - dítě to nesmí a babička to přesto dítěti dá a neříkej to mamince.
|
| Monty | 
 |
(11.10.2013 14:39:39) jentak, rozumím, akorát nesouhlasím, tohle všechno řadím do skupiny "prkotiny".
|
| jentak | •
 |
(11.10.2013 14:41:07) No jo - a tady je právě přesně vidět, jak jsme každý jiný - pro Tebe prkotiny, pro mne věci, kvůli kterým jsem schopná bouchnout do stolu. Snad to pisatelka čte, aby viděla ty rozdíly. A to si troufám říct, že Monty i já se řadíme mezi běžné a normální lidi.
|
| Maugha | 
 |
(11.10.2013 14:44:59)
 Monty je na hraně. Taky si tu furt stěžuje, že lidi rozčiluje, jak ji nic nerozhodí.
|
| Monty | 
 |
(11.10.2013 14:46:34) Maugho, to není stížnost, to je konstatování.  Ale pozor, vím o dvou lidech, který mne z mýho stoickýho klidu vytrhnout dokážou a na který jsem schopná i zařvat.
|
| Signoret | 
 |
(11.10.2013 14:47:53) Monty, kdo to je?
|
| Monty | 
 |
(11.10.2013 14:50:46) Jeden klient a jedna "rodinná známá". Není to teda nic dramatickýho, že bych je proklínala kudy chodím, ale je fakt, že jejich přístup je pro mne natolik nepochopitelnej, že mám chvílema co dělat, abych se udržela.
|
| Maugha | 
 |
(11.10.2013 14:52:16) Aha, tak já jsem myslela, že jeden je synek.
|
| Monty | 
 |
(11.10.2013 14:55:31) Maugho, ne, syn ne, u syna jen lituju jeho případnou partnerku, to bude opravdu chudák, ale že by mne nějak vyváděl z rovnováhy, to se říct nedá.
|
|
|
| Signoret | 
 |
(11.10.2013 14:56:32) Pokud to teda nedělají úmyslně s cílem vytočit - dokázalas někdy pochopit nebo si představit, proč tak jednají, co je k tomu vede?
|
| Monty | 
 |
(11.10.2013 14:58:54) Signoret, jistě, dokonce si myslím, že to i chápu nebo jsem tomu aspoň na stopě.  Nedělají to s úmyslem vytočit, ale jsou TAKOVÍ a je to prostě v přímém rozporu s mojí kompatibilitou, řekněme. Ani jim to nezazlívám, jen to občas blbě snáším.
|
| Signoret | 
 |
(11.10.2013 15:03:31) a zkoušelas někdy najít to zrcadlo?
|
| Monty | 
 |
(11.10.2013 15:04:37) Signoret, jaký zrcadlo?
|
| Signoret | 
 |
(11.10.2013 15:06:26) Monty, myslím to, co Tě popíchne u nich, najít u sebe.
|
| Monty | 
 |
(11.10.2013 15:09:11) Signoret, jo takhle... v jednom případě jo, ale v tom druhým o žádný zrcadlo nejde, spíš o to, že dotyčná naprosto nedokáže přijmout fakt, že syn už není malý dítě a nestojí o její společnost. Já chápu, že jí to může být líto, ale nedovedu pochopit, že o to usiluje i za cenu toho, že jí syn osobně posílá někam.
|
| Signoret | 
 |
(11.10.2013 15:12:23) Dobrý
|
|
|
|
|
|
|
| jentak | •
 |
(11.10.2013 15:01:22) Jak píše Monty - Monty a ti dotyční nejsou absolutně kompaktibilní. V životě se to dost často děje a nemá smysl se tím trápit. Ale je lepší si jít z cesty, to zas jo.
|
|
|
|
|
| Maugha | 
 |
(11.10.2013 14:48:36) Už dva??
|
|
|
|
| Monty | 
 |
(11.10.2013 14:45:18) jentak, však právě proto, to jako jsem psala s tím psem, jako příklad. Ty mantinely jsou různé a největší blbost je tahat do toho nějaké osobní zneuznání nebo vidět za vším záměr ublížit. Tchýně jistě nechce svý vnučce ublížit. Zakladatelku může i docela klidně nesnášet, ale vnučku bude brát za "svoji".
|
| jentak | •
 |
(11.10.2013 14:50:09) Tak pochopitelně nechce vnučku zmrzačit, ale je třeba, aby jí někdo řekl, že to je sice hezký, ale matka taky nemá v úmyslu své dítě zabít a že tedy v tomto případě má přednost matka. No a když jí to pisatelky dostatečně důrazně neumí říct, tak by teda měl nastoupit její manžel - třeba už jen pro klid v rodině, když pro nic jiného. Proto pořád čekám, až mráček napíše, proč se manžel neangažuje.
|
| černý mrak | 
 |
(11.10.2013 16:18:09) Ze začátku proti tomu nedělal nic. Já jsem manželovi ani nic říkat nechtěla, chtěla jsem si to vyřešit sama, ale po jedné návštěvě jsem to nevydržela a cestou domů se rozbrečela a vše mu řekla. Až pak si uvědomil, že chování jeho matky opravdu není normální a s tchyni několikrát promlouval, aby se nechovala jako matka mé dcery, která musí mít v její péči poslední slovo. Ale tchyně si pořád jela svou. Manžel jí mockrát říkal, ať nedělá to či ono, ale ona se nezměnila... Naštěstí tam on sám jet nechce a ani by ho nenapadlo, že by mě "nutil", abych tam jela s ním. Já jsem dřív stejně byla ta, která domlouvala návštěvy. Být to na něm, tak jsem tchyni asi ještě ani nepoznala (nadsázka ). Ale je to velká škoda, že se tak nestalo! :) Stejně si ale myslím, že mě úplně zas tak nechápe. Mockrát jsem byla u tchyně na několik dnů bez manžela, takže ani neviděl, jak se tchyně chová. Když jsem mu pak nějakou scénu vyprávěla, ani nechtěl uvěřit, že by se tak jeho matka zachovala. Třeba když jsem byla na víkend u tchyně a manžel pro nás měl v neděli přijet. Chtěla jsem, aby si tchyně užívala vnučku a navrhla jsem, že oběd uvařím já. Po uvaření rajskou ochutnala, zašklebila se vyplivla to do dřezu. Prý pochybuje, že to manžel bude jíst. Chtěla to i vyhodit, ale to jsem nedovolila, protože mě nepřišla špatná! Po příjezdu manžela mu chtěla nandat jídlo, které v rychlosti uklohnila. Já se ale ujala situace a začala mu nandavat rajskou. Kdybyste viděli, jak se tchyně tvářila kysele, když si šel manžel ještě přidat! V autě jsem mu vyprávěla, co udělala a on jen koulil oči a říkal, jestli nepřeháním, že to snad není možné. To, že dcerce dala v týdnu čaj, taky nechtěl uvěřit a divil se, že by to udělala, když věděla, že ho dávat nechceme. Pak už byl mockrát svědkem, že si tchyně dělala co chce a mockrát o tom s ní mluvil, ale marně.
|
| Maugha | 
 |
(11.10.2013 16:26:59) Ta scéna, jak jste se přetahovaly o rajskou, musela být docela trapná, ale ve finále ti snad dodala trochu na sebevědomí. Manžel si šel přidat
Takovéhle malé bitvy budeš muset svádět častěji. Nečekej, že ona se umravní sama... a už vůbec nečekej, až umře, to může být za 30 let. Hodně sil!
|
| černý mrak | 
 |
(11.10.2013 16:51:31) Strašně mě potěšilo, že si přidal. Ani jsem to nečekala. Čekat na její smrt nebudu (ani jí tchyni nepřeju), ale ještě nevím, jak se zachovat. Budu o tom hodně přemýšlet a snad přijdu na rozumné řešení. Nejbližší jsou mi názory, ať jí ze svého života odstřihnu, ale něco mi říká, že to není to nejlepší, co mohu udělat. Přijde mi správný názor, ať za ní jedu, ale na takový krok asi ještě nemám. Už jsem se porozhlédla po psychoterapeutovi. Kdyby mi dokázal dát trochu sebevědomí, bylo by to úžasné. Dokázat říct narovinu názor, musí být super, nesvazující. Podle mě je má povaha a přecitlivělost kvůli tátovi. Nikdy jsem neslyšela pochvalu. Když jsem dostala trojku, měla jsem se snažit aspoň o dvojku. Když jsem dostala dvojku, měla to být jednička. Když jsem přinesla jedničku, měla jsem jí dostávat pořád, když se mi to povedlo i nyní. Uznání jsem se nikdy nedočkala. Všechno jsem dělala špatně, že mě má rád mi snad neřekl ani jednou... Ani si nepamatuju, že by mě někdy objal, jel s námi na výlet, hrál si s námi... Mamka byla celé dny v práci, takže tu jsem skoro ani neznala. Proto možná mám tak nízké sebevědomí. Ono se těžko buduje, když se dítě cítí nemilováno. S tím si psychoterapeut asi jen těžko poradí, ale dám mu šanci.
|
| Maugha | 
 |
(11.10.2013 17:10:39) S tím nedostatkem pochvaly ti celkem rozumím. Taky jsme to tak doma měli. Trochu se otrkat mě naučil až můj muž, který si nedá líbit nic... možná, že by stálo za to promluvit si s tvým manželem o tom, co on si myslí, že by na tchyni mohlo platit. Máš velké štěstí, že stojí při tobě. Hodně chlapů se při střetu manželky s maminkou zbaběle stáhne.
|
|
|
|
| Monty | 
 |
(11.10.2013 16:38:45) černý mraku, no jo, ale byla jsi u ní - jsou lidi, co to U SEBE doma berou jako svoje výsostný území, a chtějí, aby to TAM bylo po jejich. Takže bych nějakou scénu s rajskou asi přešla a nebrala to jako újmu na čemkoli.
|
| Maugha | 
 |
(11.10.2013 16:48:06) Monty - ale když už jí DOVOLILA, aby u ní v kuchyni vařila, tak potom chtít to vylívat je podle mě hulvátství S ÚMYSLEM UBLÍŽIT. Já si vůbec nedovedu sebe představit, že by mě tohle napadlo. Nevylila bych to ze slušnosti k té snaše, i kdyby se to fakt nedalo žrát. Ale jak je vidět, tak se to jíst dalo, když si šel přidat.
Na tuhle osobu se zakladatelka bude muset obrnit a bránit se, a ne se jen tvářit, že jí ty prkotiny nevadí.
|
| Monty | 
 |
(11.10.2013 18:41:53) Maugho, ale lidi jsou prostě všelijací, třeba jí to opravdu nechutnalo, co my víme. Mně se např. stalo, že jsem na návštěvě u příbuzných přítele nabídla, že uvařím, protože mi sám přítel říkal, ať jsem iniciativní, že nemají rádi lidi, co nic nedělají, abych neudělala "špatnej dojem". Vařím ráda, dobře, tak jsem udělala hned dvě jídla, protože část rodiny chtěla to a část ono... a po nějaké době jsem se dozvěděla, že mi to měli za zlý, že to brali jako útok na svoje svrchovaný území, ve smyslu "co si to dovoluje, TADY vařit, tohle je NAŠE". Přitom mi to taky "dovolili", nervali mi hrnce z ruky, ani neřekli, že by jim to mělo vadit... a vadilo.
|
|
|
| černý mrak | 
 |
(11.10.2013 16:59:54) Před porodem jsem u ní také občas bývala a sama mě žádala, abych vařila. A tenkrát jí to i chutnalo. Před porodem jsem k ní jezdila ráda. Pekly jsme spolu, uklízela jsem jí tam, sázely jsme kytky a byla vděčná, že jí pomáhám a dělám společnost. Dokonce chtěla, abychom u ní po porodu bydleli.
|
| Kahlan+5 | 
 |
(11.10.2013 17:03:02) Aha, tak to je docela zajimave, ze ji takhle preskocilo po porodu.
|
|
|
|
| Kahlan+5 | 
 |
(11.10.2013 16:58:47) Mraku,
ja naprosto chapu, ze te to chovani tve tchyne poprve sokovalo, ale uz mi opravdu neni jasne, proc ses tam vydavala i podruhe, potreti...dokonce sama s ditetem na vikend - proc??? S tchyni mam celkem pohodove vztahy a v zivote by mne nenapadlo u ni travit vikend a jeste se u ni hnat k vareni!! Proste tohle mi hlava nebere. Ja bych se s ni proste nestykala a konec. Nevim, co ted resis, kdyz uz se s ni nevidate, ona sama zajem nema, proste cele je to uz pase. Zkus o ni nepremyslet a jdi dal!
|
| černý mrak | 
 |
(11.10.2013 17:05:37) Po jedné návštěvě, kdy se nechovala zrovna super jsem si myslela, že má jen špatný den. Po druhé návštěvě jsem jí omlouvala, že neví, jak se chovat, protože je to její nová životní role. Takhle jsem jí omlouvala ještě několikrát a zároveň doufala, že si uvědomí, jak se chová. Když už i manžel všechno věděl a promluvil s ní, tak jsem si myslela, že se změní a dávala jí na změnu čas. Není přece (asi) běžné, aby člověk ze dne na den otočil o 180 stupňů. Nebo je to běžné? Opravdu to nevím, ale já se s tím ještě nesetkala a tak jsem jí brala takovou, jaká byla před porodem. Jenže ono se to všechno hromadilo, mně už se tam moc jezdit nechtělo, až jsem si před půl rokem řekla, že mě tam vidí naposled.
|
|
|
|
|
|
|
| Signoret | 
 |
(11.10.2013 14:45:59) Mě z toho všeho vychází, že Mráček na sobě bude muset stejně zamakat, ať už se rozhodne to brát jako prkotiny nebo se naučit vymezit. Bude to zřejmě hodně těžké, ale jak už tu někdo psal, pomůže to i v jiných oblastech. Pokud se do toho nepustíš, doženou Tě k tomu stejně zdravotní problémy, které Ti tělo docela mocně signalizuje. Neboj se projevit svůj názor a stát si za ním, ale v lásce - tzn., že tu lásku změnou postoje napíráš směrem k sobě.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Maugha | 
 |
(11.10.2013 14:12:31) Monty, s těma kecama a dlažební kostkou - myslím, že kecama můžeš nadělat víc škody než dlažební kostkou. Hlavu nerozbiješ, ale rozbiješ to uvnitř hlavy.
|
| Monty | 
 |
(11.10.2013 14:16:14) Maugho, to si právě nemyslím. Zvlášť teda ne od někoho, koho nemám ráda. Jo, věřím že kecy od člověka, kterého ráda mám můžou zabolet a zabolí. Kecy od tchýně, kterou "nenávidím"? To už trochu smrdí mindrákem a nejistotou.
|
| Maugha | 
 |
(11.10.2013 14:22:11) Jak to myslíš, smrdí? Vždyť to Mrak sama píše, že není sebejistá a má z tchyně mindrák. Podle toho jí taky každý radí, jak má tchyni odpálkovat. Sebevědomá holka by tohle udělala sama od sebe.
|
| Faidra Lannister | 
 |
(11.10.2013 14:25:56) Maugho - právě proto by se měla zakladatelka naučit pracovat s emocemi a zaměřit se sama na sebe místo na nic neřešící nenávist k tchyni. Protože se svým založením má víc než jisté, že ji něco podobného potká znovu - ze stran příbuzných, kolegů, šéfů... a měla by ve vlastním zájmu vědět, jak s tím pracovat.
|
| Maugha | 
 |
(11.10.2013 14:30:07) Faidro, ano. Svým způsobem se dá i trochu závidět, že takovouhle osobu potkala v životě až teď. Doteď zřejmě mantinely a vymezování se nemusela řešit.
|
| Gertruda | 
 |
(11.10.2013 14:36:50) Nebo potkala někoho, kdo se vymyká tomu, jak normálně musíš vymezovat svoje hranice, ne?
|
|
|
|
|
|
| Faidra Lannister | 
 |
(11.10.2013 14:20:20) Maugho, na tom je něco pravdy, ale... pokud na mě má kecy člověk, o kterém si myslím své, nenapadlo by mě se tím zabývat. Spíš bych zostražitěla, kdyby mě chválil - znáš ten aforismus, že nejhorší urážkou je být pochválen od hlupáka? :)
|
| Maugha | 
 |
(11.10.2013 14:23:13) Faidro  s tím chválením asi zakladatelka problém nemá.
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(11.10.2013 12:29:07) Hrozinko,
mám, prostě to přestat dělat. Naučit se přestat to dělat, přesněji řečeno.
Já si taky nemyslím, že by zakladatelka řešila ptákoviny, protože i kdyby to objektivně ptákovina byla, tak do stavu, aby si ona sama myslela, že je to ptákovina, se musí dostat sama, rady "neblbni a hoď to za hlavu" nefungujou, člověk si to sám v sobě musí zpracovat.
|
|
|
|
| Monty | 
 |
(11.10.2013 12:15:08) Hrozinko, já tedy s Pelíškem souhlasím, i když se mi to stává poměrně vzácně. 
Tohle, co je tu popisováno, totiž jako žádné "sračky" nevnímám. Jen jako přecitlivělost na svoje ego a potřebu být bezvýhradně uznáván a akceptován okolím. Jenže okolí na naše ego dost často kašle a akceptuje něco úplně jinýho, než chceme my.
|
|
| Hrozinka | •
 |
(11.10.2013 12:27:12) Monty, rovněž výjimečně s tebou v tomto bodě souhlasím - že tahle situace nejsou až tak velké problémy. ALE my neznáme celý příběh a navíc, výměna názorů s Pelíškem se odehrávala spíše ve všeobecné rovině, než k tomuhle konkrétnímu případu, asi jsem to špatně vyhodnotila. Ale to neznamená, že zakladatelka nemá nárok na svoje pocity, že je špatně to, jak to celé vnímá. Není to špatně, jen se s tím musí poprat, a to za ni nikdo neudělá.
|
|
|