Sněhulka a sněhuláčci |
|
(9.6.2013 20:31:15) Hezký nedělní večer, poraďte mi někdo, jak zareagovat, když má dítě hysterák už jen ve chvíli, kdy koukám na nějaký pupínek nebo něco? O vyndání klíštěte ani nemluvě, tříska apod. je problém... Jakmile má nějaký "bebínko", stačí fakt úplně malilinká odřenina, ještě dva dny si to fouká. Jakmile chci něco řešit, stačí, když vidím stroupek a chci se podívat, jestli je to klíště nebo ne - jen to koukání se odehrává při strašném pláči a kňourání "bolí". To se stalo právě dnes večer, jsem z toho fakt už hotová, já sama jsem pravý opak a opravdu mě to vytáčí. Ale to je můj problém, jde mi o něco jiného: jak na to reagovat??? Dobře, řekněme, že dítě takové prostě je. Jak můžu svým přístupem aspoň třeba zmínit tohle "bábovkovství"? Mě to pak tak vytočí, že okřiknu a neakceptuju žádný pláč, což není nejlepší, ale nepomáhá ani opak, uznat bolest, pofoukat... nepomáhá nic.
|
kája+dva |
|
(9.6.2013 20:57:05) Syn se taky rád řeší, každý škrábanec mi ukazuje, bolavý prst klidně nepoužívá celý den. U nás hodně fungují zázračné mastičky, používám kalciovku, aby se mu to rychle zahojilo. Předpokládám, že s věkem a počtem škábanců ho to přejde. Druhý je přesný opak, ten nepípne, ani když sletí po hlavě z klouzačky.
|
|
Monika |
|
(9.6.2013 21:00:51) A nemá to po tatínkovi? To by bylo skoro jako u nás Jak je prcek starý? Jestli míň než 3-4, tak to neřeš, to se může ještě v pohodě změnit. V každém případě by to asi chtělo být v klidu (to se mi to radí, že ), prostě bez velkých komentářů udělat, co potřebuješ (snad ho ještě udržíš, aby vyloženě neutíkal?), pochválit, že je hrdina, pokud zrovna jenom fňuká a neřve ... Časem získá zkušenosti, že spousta věcí fakt nebolí ...
|
Sněhulka a sněhuláčci |
|
(9.6.2013 21:05:53) No "zazracne" masticky atd. pomahaji i u nas. Ale me vytaci prave takove to knourani a hysterceni, jenom kdyz reknu "podivam se, jestli tohle neni kliste". Proste mam jen polozene prsty na raminku a divam se, jestli na lopatce to je nebo neni kliste, objektivne NIC nemuze bolet, nic nedelam, a dite hysterci. Proste des... proste situace, kdy nejde o zadnou bolistku, na kterou muzu dat zazracnou masticku. Chci se podivat na pupinek, a uz to jede...
|
Ursus+3 |
|
(9.6.2013 21:52:45) já to řeším vysvětlováním - proč se musím podívat, jestli tam není klíště, co by se stalo, kdyby zůstalo nepovšimnuté zakousnuté, apod.
Desinfekci ran podpořil jeden díl z Byl jednou jeden život.
Prostě to furt dokola vysvětluju. A zároveň nabízím možnost, že buď to ošetřím já, tady doma a šetrně a když se ode mne ošetřit nenechá, tak musíme k doktorovi, protože ošetřené to být musí, aby se nerozjela infekce apod. K tomuhle jsem se už uchýlila při kapání do očí při zánětu spojivek, to byl hysterák až běda, uááá!
|
|
|
|
Epepe |
|
(9.6.2013 21:24:46) Tady pomůže asi jen pochopit, že každý jsme holt jiný a dítě nemusí být tvou kopií.
Osobně jsem měla velké problémy s tím, že v naší rodině panuje kult "statečnosti" - tj. nesmí se fňukat, plakat, veškeré zdravotní problémy se přecházejí, většinou to nic není, a kdo jde k doktorovi, tak se tak trochu stydí. Trvalo mi dlouho, než jsem si tuhle zoufalou ideu uvědomila a překonala ji a teď si klidně pofňukám a je mi jedno, co na to rodina (která samozřejmě neprozřela). Takže promiň, ale jsem na straně tvého synka/dcerky.
|
Sněhulka a sněhuláčci |
|
(9.6.2013 21:43:52) To ale pozor, ja nikoho nenutim byt nejaky prehnany hrdina. Ale prece jen, kdyz se jeste ani nedotknu, a uz tu jeci hysterka, tak mi to dokaze docela zvednout nervy... njn. Jsem pravy opak (i kdyz ne tak, jako pises o sve rodine). Spis ted mluvim opravdu o pristupu vylozene ke svemu fyzickemu telu a babovkovstvi v tomto smeru.
|
|
|
Mab |
|
(9.6.2013 21:37:39) Snažit se být v klidu, dopředu neoznamovat na co že se chceš podezřelého podívat. Spíš to zkusit hrou, třeba na foukanou - já ti ofoukám ouško (a kouknout na ucho), já ti pofoukám ramínko apod. můžeš nahradit bafnutím, hlazením, pusinkou cokoliv tvůj syn snese. Další možnost je zeptat se ho, co navrhuje on a snažit se jeho návrh akceptovat (pokud to není úplná blbost). Apod. Vytrvej. Mám doma taky malého hysteráka, brečí na cokoliv a jakékoliv téma, snažím se to vydržet. On má prostě k pláči důvod, podle mě nesmysl, ale pro něj drama. Ale někdy mi rupnou nervy a ujedu, pak se mu omluvím.
|
Sněhulka a sněhuláčci |
|
(9.6.2013 21:45:49) Eh, tak na takovyhle pristup fakt nemam... Proste vetsinou potrebuju v tu chvili neco vyresit, a ne si pul hodiny hrat a jakoze nahodne se nekam podivat... resp. ne vzdy ma na tohle clovek cas a naladu. Ale jinak chapu a mam to stejne...
|
|
lipoo |
|
(9.6.2013 21:46:10) jojo,jak píše Mab...já říct,že se podívám,jestli nemá klíště-tak chytne hysterák i v jedenácti...prostě neznamovat,nebo říct něco jiného....u nás taky pomáhají "mastičky"-a to má jedenáct:-D..třeba ho něco fakt děsně svědí,drápe se,tak mu to natřu a je pokoj:-D /teď nemylsím zrovna fenistil,ale fakt cokoli......ono si myslím,že to má i dost v hlavě
|
Sněhulka a sněhuláčci |
|
(9.6.2013 21:50:16) v jedenácti no potěš koště, to nás čekají věci...
|
lipoo |
|
(9.6.2013 21:54:32) sěhulko-kdybys viděla,jaký měl hysterák v devíti,když zjistil,že má na noze chorbáka:-D:-D....byli jsme zrovna na odpočivadle-cestou na dovolenou...on se trošku vzdálil a najednou řev a řev-ale takový jsem v životě neslyšela...já už v duchu šrotovala,kde je tady pohotovost,protože to musí mít minimálně uřezanou nohu:-D...pak doletěl hystericky,že má něco na nozééééééé...:-D..ale on je psycho-jeho nemůžeš brát jako běžný vzorek.
|
|
|
|
Epepe |
|
(9.6.2013 21:49:36) Přesně, on má důvod. Mab to vystihla.
A vsadím se, že postupem času určitě objevíš zase jinou situaci, při které budeš hysterčit ty a dítě ji bude zvládat s klidem - prostě každý jsme nějaký.
Snaž se to brát, jak to je a zbytečně se nerozčilovat. Už proto, že ta tvoje "namíchnutost" (pardon, nevím, jak to nazvat), to totiž nejspíš zhoršuje, Dítě pravděpodobně postupuje podle logické rovnice: řvu - máma mě nelituje - asi teda dost neřvu - tak budu řvát ještě víc. Jak jinak, že.
|
Sněhulka a sněhuláčci |
|
(9.6.2013 21:52:44) hezka rovnice! Na tom treba neco je, tu si zkusim zapamatovat... Ale tady myslim, ze uplne neplati. Protoze kdyz polituju, tak to neutnu (jinak bych klidne politovala). Coz me jen jeste vic vytoci... Zbytecne se nerozcilovat... hmm, to kdyby mi slo, neni tu tohle tema
|
Epepe |
|
(9.6.2013 22:06:20) No, jo, když to taky nemůžeš čekat, že dítě je automat na mince. Jednou ho polituješ a ono hned přestane ječet. Možná se ti nepovede přesvědčit ho, že ho dost lituješ až do smrti. My matky prostě všechno odskáčeme. Já tě samozřejmě chápu, protože každé dítě má nějakou takovou specifickou reakci, která matku rozžhaví do běla. Já třeba vůbec nejsem urážlivá, dítě děsně - asi to podědilo po babičce. Jasně, že mě to vytáčí, nerozumím tomu, ale co nadělám, že.
|
|
|
|
|
NovákováM |
|
(9.6.2013 22:11:30) ale kus víš... zlehčit problém, odpoutat pozornost......
U nás se řve ... a třeba říká "uáááá"..
Prostě najdeme klíště, kluci jsou už puboši, ale funguje to tak od 4-5-ti let i na dezinfekci. "vím, že to bolí, pálí, nebo bolet, pálet může..." - koukej na TV, poslouchej písničku... nebo si ji potichu zpívej, než ti to potřu, píchnu, klíště vykroutím, paní doktorka píchne injekci... Hlubový nádech...
a "uááááááááááááá".... já řeknu teď, oni řeknou "uááááá" a jak se soustředí, než to řeknu, tak je klíště venku, rána vydezinfikovaná, injekce píchnutá....
|
|
:))) | •
|
(9.6.2013 23:06:53) Neakceptuješ to nyní, nebo jsi to neakceptovala už jako malé dítě. Nebylas náhodou stejná, jen si na to možná nepamatuješ?
Co se narodila má dcera, je neustále babičkou srovnávána se svojí tetou - sestrou mého muže. Mé dceři je nyní 6, její tetě 30. A je opradvu "komické", když babička řekne své vnučce - když se jí něco stane - ale to jsem si myslela že jsi šikovná holčička a ty tady pláčeš protože.... podívej se na tetičku ona by při tom nikdy neplakala.... Přitom je babička vyučený invalidní důchodce (nikdy ne plný, ale jen částečný) a co ji znám tak trvale svému okolí ukazuje nějaké "bebínko". To smí ale jen ona, 6 leté dítě to má u nás zakázané...
Po přečtení diskuse - "Jak vysvětlit dítěti, že se nemá žalovat" litují Tvé děti. Mít takovou mámu, to musí být tedy terno.
|
|
KoproFka |
|
(9.6.2013 23:07:24) Sněhulko, u nás byl taky náznak něčeho podobného, co popisuješ...
zvládli jsme to tak, že jsem mu vždycky ukázala nějaké svoje "bebí", které se mi stalo - strup, modřinu, říznutí, spáleninu... nenchala mu ji prohlídnout, osahat, on se ptal, jestli to bolí, tak jsem mu řekla popravdě - buď - jo/ ne/trošku/nestojí to za řeč/jenom když se toho dotkneš atp...
to samé, když jsem šla na jakékoli očkování, braní krve, k zubaři - vždycky jsem se snažila ho brát s sebou, páč jsem jako fakt statečná a nejsem u doktora nervák...
hodně se mi to vyplatilo, protože se mi podařilo jakékoli jeho sklony k hysterii (které jsou u nás velmi reálné díky okoukání od tatínka a taky díky tomu, že je celý po něm), utla hned v zárodku... nejvíc jsem si blahořečila, když se synkovi rozjeli zdravotní potíže a byli jsme u doktora pečení, vaření, došlo na bezpočet různých vyšetření, odběrů krve i na operaci - z tak krásně spolupracujícího dítěte byli doktoři v šoku. Paradoxně nejhůř snáží injekce do svalu, odběry krve jsou brnkačka, totéž kapačka-to je pohodička...
|
|
CPO |
|
(10.6.2013 11:07:26) Chudáci sněhuláčci!
|
|
Winky | •
|
(10.6.2013 16:39:27) No, zas pokud díte jen řve, ale nechá na sebe sáhnout a podivat/ošetřit, tak to je ok. To říkám "klidně říci, jen se moc nemrskej". Horší bylo s dcerou kdyz "bojovala jak o život", ta si nenechala sáhnout, kouknout, píchnout atd, to bývala "dvoumuzna" práce - jeden ji musel držet v kravate a druhy mohl osetrovat. Naštěstí naše doktorka to nekomentovala a dcera z toho cca po 4. roce vyrostla, nebo možna zabralo to neustale vysvětlování ...
|
Winky | •
|
(10.6.2013 16:40:18) "Klidne rvi" tam mělo byt ... Ta predikce pitomá
|
|
|
|