Martas-simon |
|
(12.5.2013 23:10:40) Za jakých okolností by pro vás byla ospravedlnitelná interrupce? Neptám se z hlediska nějakého výzkumu, ale protože kamarádka se dostala - podotýkám čistě vlastní blbostí - do složité situace a tak tu teď sedíme a přemýšlíme, jestli by to bylo řešení. Nedostatek financí? Odchod partnera? Kombinace obojího? Odmítnutí rodiny a blízkého okolí? Nebo pozdní věk a strach o svoje zdraví? Ohrožení životního standardu zbytku rodiny? V žádném případě?
Co vlastně na potratu vnímáte jako to nejhorší? Usmrcení plodu? Fakt, že matka odmítne své dítě, byť je to ještě jen shluk buněk? Prosím o názory, především těch, co se do nějaké nestandardní situace dostaly a o potratu přemýšlely a jaký byl výsledek - jak jste se rozhodly a litovaly jste svého rozhodnutí? Jak jste se třeba vypořádaly s nedostatkem financí? díky
|
Martina, 3 synové |
|
(12.5.2013 23:17:06) Jediné kritérium: jestli dítě chci nebo nechci - pokud nechci, tak není co řešit, pokud chci, řešení najdu...
Matka se může rozhodnout, jak chce, interupce je legální.
|
Žvejkačka |
|
(12.5.2013 23:22:23) Chtěla sem napsat něco podobnýho. Buď chci nebo nechci hledat řešení.
|
|
Martas-simon |
|
(12.5.2013 23:24:40) Já bych upřesnila, o čem se bavíme - dítě bylo chtěné, ale došlo k velkým finančním problémům v rodině, které vyústili v rozpad vztahu. Kamarádka zůstala sama s 3letou dcerou s půlkou hypotéky na krku a bydlí u maminky v invalidním důchodě. Stalo se to tak rychle, že pořád nemůžu pochopit, kde vzal chlap tu "odvahu" vzít roha.
|
Žvejkačka |
|
(12.5.2013 23:29:47) anonyme tady se dočteš samý příběhy, jak si uživatelky děťátko nechaly a jsou šťastné komentářů kde někdo píše že to vyřešil potratem je tu vždycky minimum nevěřím tomu, že sem takové nejsou...
|
Jarmilka. |
|
(13.5.2013 8:52:29) Žvejkačko, to souhlasím, mám 3 kamarádky, všechny na potratu byly v období kolem 20 let, když se na ně chlap vyfláknul nebo jedna prostě nechtěla dítě s tím chlapem a všechny tři mají teď plánované dítě a přiznaly mi, že jsou rády, že šly, i když je to mrzí, že k tomu došlo. 80 % žen někdy spontánně potratí, kdyby tím trpěly všechny ty malý dušičky, tak by byl svět dost strašidelnej. Na druhou stranu je to eticky komplikovanější než slepák, tak tahle diskuse vždy byla a bude a je to dobře.
MMch ženy chodily za války na potrat po domácku třeba 10x za život, tenkrát byla jediná antikoncepce přerušovaná soulož a soulož byla jistá katarze stresu z války, tak se docela dost souložilo... neříkám, že je to v pořádku, jen říkám, jak rychle se změnil postoj k potratům v novém století.
|
Jarmilka. |
|
(13.5.2013 11:22:35) Tutenstein: pro tu ženu ano, pro plod ne
|
|
|
|
ANCA21 A Filipek 12/06 |
|
(13.5.2013 9:27:27) Ja jsem kdysi byla tez vlastni blbosti tehotna,bylo mi 19.let nemela jsem dokoncenou skolu,pritel stal za hovno.Otec ten mne vzdy jen ponizoval a urazel.No ale dite jsem si nechala a skolu jsem dodelala jen diky tomu ze ucitelum mne bylo lito...Zustala jsem sama a dodnes jsem.Ale co je nejhorsi mam uz jen mamu a ta je cely dny v praci a ja praci nemuzu najit,nikdo mne nechce zamestnat a samozrejmne syn je nemocny a skolka je do 5.hodin.Nemam nikoho kdo by mi syna vyzvedaval takze jsem doma na UP a muzu rict ze nebyt mamy,tak syn je uz nekde v decaku.Nebyt tenkrat mamy tak jdu na potrat a kdybych ted byla tehotna tak tez.
|
|
ANCA21 A Filipek 12/06 |
|
(13.5.2013 9:27:54) Ja jsem kdysi byla tez vlastni blbosti tehotna,bylo mi 19.let nemela jsem dokoncenou skolu,pritel stal za hovno.Otec ten mne vzdy jen ponizoval a urazel.No ale dite jsem si nechala a skolu jsem dodelala jen diky tomu ze ucitelum mne bylo lito...Zustala jsem sama a dodnes jsem.Ale co je nejhorsi mam uz jen mamu a ta je cely dny v praci a ja praci nemuzu najit,nikdo mne nechce zamestnat a samozrejmne syn je nemocny a skolka je do 5.hodin.Nemam nikoho kdo by mi syna vyzvedaval takze jsem doma na UP a muzu rict ze nebyt mamy,tak syn je uz nekde v decaku.Nebyt tenkrat mamy tak jdu na potrat a kdybych ted byla tehotna tak tez.
|
|
|
Martina, 3 synové |
|
(12.5.2013 23:32:07) Hm, sbíral odvahu a těhotenství ho nakoplo nečekaným směrem - jenže to si musí matka srovnat sama, je lhostejno co bych udělala nebo neudělala já nebo kdokoli jiný: tady je Rhodos, tady skákej...
|
Martas-simon |
|
(12.5.2013 23:37:09) Snaží si to srovnat a očividně to není snadné. Asi není nic divného, že se to snaží řešit i se svým okolím a hledat správné řešení i na jiných kanálech.
|
Martina, 3 synové |
|
(12.5.2013 23:44:07) Tahle situace správné řešení nemá, hledat není co.
Jedinou odpověď najde sama v sobě, chce to se rozhodnout a pak to uzavřít a nikdy nepomyslet na tu druhou volbu.
|
|
|
|
Krevetka |
|
(12.5.2013 23:48:33) anonzme, v tomhle případě se bavíme o zachování života, ne o vztahu a nějakém řešením. Pokud má kamarádka odvahu na sebe vzít tu zátěž dvou dětí( a pokud to maminka v ID vydrží), ať si dítě nechá. Pokud je uživí apod. Já sice neuznávám malicherné potraty, ale zase nevidím smysl v tom, aby přibyla další chudá a nešťastná matka samoživitelka a že jsem to v tomhle státě zažila, naštěstí jen 3 měsíce, ale i to stálo za to... Každý zná svou situaci nejlépe...nevím, jak bych reagovala, kdybych teď otěhotněla a věk opravdu mám. Ach Bože, kamarádka se 3 roky snaží s manželem o dítě. Moc fandím přímé adopci, ale chápu, že to je pro mnoho žen nepřijatelné. Přeji to nejšťastnější vyřešení.
|
daba+holčička |
|
(13.5.2013 0:25:56) Krevetko, dát dítě k adopci je super, umím si to představit když jsem příliš mladá, umím si to představit, když už mám 3 děti, další neuživím a ujedou cvičky, ale v téhle situaci asi ne.
|
daba+holčička |
|
(13.5.2013 0:26:36) navíc by to asi ani nešlo, to dítě má otce
|
anexa |
|
(13.5.2013 7:52:57) tak když ten otec se zachoval tak, jak se zachoval, tak bych ho prostě přitlačila - kdybych chtěla dát dítě k adopci. Pro mě je horší dítě zabít, než mu dát šanci na život v jiné rodině.
|
|
|
Alraune |
|
(14.5.2013 0:17:24) No, moc si tu "super" situaci nedovedu představit u normálního člověka, který se pohybuje v nějaké komunitě. Těhotenství proběhne a pak dítě najednou není? I představa reakce rodiny, matky, dítěte, otce dítěte, jen dost šílená. Interupce mě neděsí, ale představa adopce mi připadá naprosto šílená.
|
NovákováM |
|
(14.5.2013 0:22:08) blbý asi, ale mně taky. Já si prostě nedovedu představit, že dítě donosím, porodím.. a ačkoliv v hlavě vím, že je to menší zlo než interrupce (tu si taky nepředstavuji, protože prostě to nedovedu).. předat miminko.
Asi jeden jediný případ, kdyby bylo jo ouvej, něco jako taková zvláštní adopce... ale nemám dětí tolik, abych je rozdávala, ale potkala jsem se s tím u kamarádky... - vlastně dala dítě na výchovu a celkově své vlastní sestře. Nelhali jí - holčičce - či je dítě, vyrostla prostě u tety od miminka.
ale na box, adopci - já vím, že je to lepší řešení, aby se miminko narodilo a někdo bude šťastný - nemám buňky.
|
|
NovákováM |
|
(14.5.2013 0:23:55) A jinak - ono - jestli to Alraune - nebude tím, že kdyby se to stalo, tak prostě nějak máme možnosti, jak to řešit. Třeba byt, zázemí, rodiče, příbuzné, partnera...
nějak si ty situace, které mne rvou k interrupci nebo k adopci ani představovat nechci... přesto vím, že existují.
|
|
|
|
|
|
|