| CPO |
 |
(3.3.2013 9:22:51)
Klidně mě ukamenujte  , ale od maturity v pravěku jsem to nepotřebovala, takže fakt nevím, podle čeho (= jak mám vysvětlit dítěti) poznám, jaký slovní druh je třeba "jak"? Já jsem v češtině vždy všechno vč. "i", "y" a čárek rozlišovala "intuicí", takže vůbec neznám žádná pravidla a pomůcky. Díky. 
|
| CPO |
|
(3.3.2013 9:24:36)
No to je gól - pak z toho dítě má být moudré: ted se mi vygooglovalo
"slovo "jak" může být příslovce (např. jak se ti daří?, jak strašně to tam vypadalo), spojka uvozující různé druhy vedlejších vět (např. viděl, jak upadla; vyprávěl, jak zmeškal vlak) nebo spojující dvě věty hlavní v poměru slučovacím (spojení jak-tak: vynikal jak nadáním, tak houževnatostí) nebo se může jednat o zájmeno (např. Jak jste tady, všichni kradete)."
      
|
| fisperanda | 
|
(3.3.2013 9:35:01)
Panebože Todle je naprosto k ničemu. Nechápu proč tím děckám zaplácávají hlavy.
|
| Marketa, kluci 11 a 4 | •
|
(3.3.2013 9:40:38)
Poznat slovní druh není špatně třeba když se ucis cizi jazyk. Mne ale porad nedochází, k čemu jsou větne rozbory.
|
| cinnamon | 
|
(3.3.2013 13:17:37)
Mluvnice každého jazyka je logický systém, kterým se jazyk používá - proto je dobré se naučit jeho zákonitosti. Naneštěstí čeština v tomhle patří k nejtěžším jazykům světa  . Vzhledem k tomu, že nemá ve větách pevný slovosled, tak se děti učí "větné rozbory", aby prostě rozpoznaly, co se ve větě k čemu váže, které slovo souvisí logicky s kterým - co z toho vyplývá pro jeho postavení ve větě a co pro význam. Pro lidi, kteří mají jazykový cit a nějak to vnímají i bez rozboru, se to zdá zbytečné... ale prostě to děti učí vnímat vazby jednotlivých slov k sobě tak, aby vytvořily smysluplný celek. Jen je škoda, že se to učí tak neskutečně suchým způsobem - nesnášela jsem to a dodnes mám pocit, že naše profesorka na gymplu z toho sama nebyla moc chytrá. Bavilo mě to až jako valenční syntax na výšce. Chápu, že v jazyce podobně jako v matice je třeba některé věci nadrilovat, protože jejich odvozování by trvalo zbytečně dlouho, ale řekla bych, že řada věcí by se zajímavějším způsobem udělat dala.
|
|
|
|
|
| Hudba Ainur | 
|
(3.3.2013 9:58:08)
 jsem hned věděla, kdože tohle téma založil 
Neporadím, taky dodnes jedu u většiny věcí intuicí a "načteností", a to jsem češtinu studovala dva roky i jako učitelský obor na VŠ. Větné rozbory a všechno to pitvání se v jazyce byla moje noční můra.
|
|
| Faidra Lannister | 
|
(3.3.2013 10:11:13)
Intuice a načtenost se mi hodí hlavně u pravopisu, nedokážu si představit, že bych to měla odvozovat a lituju lidi, co to musí dělat.
Druhy slov bych odvozovala podle funkce a umístění v textu, totéž slovo může patřit mezi různé slovní druhy. V tomhle by ta načtenost mohla posloužit též dobře.
|
| CPO |
|
(3.3.2013 10:35:29)
Dítěti je 10. Když čte, tak u toho rozhodně neurčuje slovní druhy  Takže když pak padne ve škole "inteligentní" dotaz, "jaký slovní druh je JAK", tak jako jo, podrbe se tím pseudoego těch, co si to jako chyták našli do "srovnávacích testů", ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat, jak by řekl pedagog a lyžař J. Cimrman.
|
| Faidra Lannister |
|
(3.3.2013 10:52:37)
Nemyslím si, že se někdo při čtení knížky zabývá slovními druhy. Napadlo mě to jako odpověď na otázku, jak slovní druhy rozpoznat, protože stejné slovo může patřit k různým slovním druhům (viz třeba slova že, jak, i, prý) a podle jeho umístění a funkce ve větě by se měl jeho druh odvozovat.
Nerozumím tomu, proč mou slušně a nápomocně míněnou reakci shazuješ tímto způsobem, bereš věci osobně a pokládáš za nutné shazovat věci, kterým nerozumíš, stylem - "stejně to vymyslel nějaký inteligent, aby si polechtal ego." Je určitě dobré mít sebevědomí a přehled na to, abychom se ptali, co k čemu je, zároveň ale není od věci mít tolik pokory, abychom chápali, že pokud něčemu nerozumíme, tak to automaticky neznamená, že je to k ničemu. Domnívala jsem se, že chceš slyšet odpověď a najít pomoc v gramatice pro dceru a chtěla jsem se zamyslet nad možnými postupy. Pokud se chceš navážet, shazovat a bušit se v hruď, je "diskuse" ztrátou času.
|
| CPO |
|
(3.3.2013 11:01:30)
??? Faidro, absolutně nechápu, proč sis to vztáhla na sebe???
Vyjádřila jsem, obecně, vůbec ne v souvislosti s tebou, svou domněnku, že dle MÉHO názoru by se srovnávací testy v 5. třídě měly zaměřit na to, aby děti dokázaly napsat správné i/y, nikoli aby znaly různé výjimky.
|
| CPO |
|
(3.3.2013 11:06:44)
Založila jsem diskusi proto, že já to neumím druhému vysvětlit (odhaduji věci intuicí), učitelka to vysvětlila způsobem "to si prostě musíte zapamatovat" (), no a co to chudák dítě má teda dělat. Ale mrzí mě, že se tu člověk nemůže rozčílit už ani v diskusi o gramatice. Já jsem ochotná být "pokorná" tam, kde to má smysl. Ale ne tam, kde "pokora" znamená "držet hubu a krok".
|
| Faidra Lannister |
|
(3.3.2013 12:52:09)
Bulgur, v úvodním příspěvku by nebylo od věci uvést, jaké cíle má podle tebe založení diskuse. Neuvedla jsi nic o srovnávacích testech nebo o tom, že si přeješ primárně zanadávat si na to, jak jsou požadavky školy na děti nesmyslné. Dávám přednost konstruktivní rozpravě, ale i zanadávání je samozřejmě legitimní, byla bych však pro to, aby to zakladatel diskuse specifikoval rovnou a já tak měla jasno, do čeho se to vlastně zapojuji. Mimochodem i k tomu by měla sloužit jazyková výchova.
Domnívala jsem se, že ti jde o radu, jak dítěti pomoci najít způsob, kterým by rozpoznávalo nejednoznačné slovní druhy, a podle toho a vlastních zkušeností jsem odpovídala. Tvou odpověď jsem shledala neadekvátní (tvrději řečeno obhroublou a přezíravou) a hlavně jsem zjistila, že tvé cíle jsou poněkud odlišné, než jsem se domnívala. Ve zdejších diskusích není nic neobvyklého na tom, že podstatné skutečnosti jsou zakladatelem dodány teprve v průběhu diskuse a reakce na úvodní příspěvek tak ztrácejí smysl, bylo mou chybou, že jsem tuto okolnost nezohlednila.
O přínosu toho či onoho předmětu nebo látky pro život se diskutuje odedávna a relevantní argumenty jsou jistě na místě, potíž je, že se to často zvrhne do „matematiku pro život nepotřebuješ od malý násobilky nahoru, dějepisný data jsou k ničemu a proč vlastně trápěj ty chudinky děti tělocvikem a výtvarkou?“ Osobně při pohledu na to, s jakou úrovní vylézají absolventi, celkem ztrácím chuť brojit proti větší náročnosti a přísnosti, ale nechávám tuto oblast osobám pedagogicky zkušenějším. Ze svého laického pohledu dodávám jen poznatek, že podle mých zkušeností vzdělávání má i jistou „kultivovací funkci“ a že – jak už jsem se zmiňovala – to, že nevíme, k čemu přesně určitá vědomost nebo schopnost je, ještě neznamená, že je k ničemu. Ale o tom by nám měl říct někdo pedagogicky a v tomto případě češtinářsky vzdělaný a zkušenostmi oplývající.
|
| Ema | •
|
(3.3.2013 13:57:07)
Nechapu, proc je nutne napsat dlouhe pojednani o tom, jak se nekdo citi dotcen tim, ze nekdo napise, ze ac se na neco ptal, tak ho odpoved zrovno tohoto stylu nezajima.
Ucime mluvit a posleze nejaky dalsi jazyk na nejakou uroven, abychom mohli s druhymi diskutovat a neco probirat - ac se neshodneme v argumentech a mame jiny nazor. Nejakou rec se neucime proto, abychom ji nejak pitvali - ale proto, abychom na svete mohli komunikovat z ruznych duvodu.
|
| Ema | •
|
(3.3.2013 13:59:46)
Osobne ucim jazyky pres 40 let. Za tu dobu jsem se sama naucila, ze perfektne ovladat gramaticka pravidla, rozbor vet a pravidla pravopisu a pod, ani nahodou neznamena, ze se clovek diky tomu jazyku s nekym domluvi. A cim dele nejaky jazyk vyucuju, tim vic se v tom utvrzuju.
Gramatiku beru pouze jako okrajovou zalezitost, kdyz uz nekdo nejake to pravidlo chce znat a vylozit. A rozhodne ne pro deti.
Zrovna ted ucim jednu Cinanku svedsky. To jen na okraj. Diky tomu jsem se sama naucila, jak ucit gramatiku, kterou nemuzeme porovnavat s jazykem toho, kdo se novy jazyk uci, je uplne zbytecne. Pravidla chapat ani nemuze, protoze jeji jazyk je gramaticky uplne jiny, neda se porovnat s tim, co se musi ucit (=cili ze ji dela problem to pochopit), nez jazyky, ktere znam ja, a ona jiny neumi. A presto se novy jazyk uci a celkem ji to i jde.
|
| Winky | •
|
(3.3.2013 14:46:59)
V tomhle souhlasím s Emou, čím déle učím jazyky a sama se učím jazyky zjišťuju, že hlavně v počátcích je mnohem, mnohem efektivnější si větnou strukturu jednotlivých typů vět prostě zapamatovat, než se ji naučit odvozovat. Právě proto, že může být naprosto jiná a "nelogická" (z pohledu našeho dosavadního vědění), a tudíž odvozování bude neustále pokulhávat. Když si však člověk dokáže vytvořit v hlavě zvukovou paměťovou stopu, vyvolá si požadovanou struktur daleko rychleji a použije ji s mnohem menším zaváháním, než při logickém odvozování. To se hodí až později, při obšírnějším a hlubším studiu jazyka.
S čínštinou naprosto souhlasím, jejich gramatika je sice z pohledu slovesných časů atd. velmi jednoduchá, ale ta větná stavba je tak překopaná, že logiku jsem musela upozadit a "prostě si to pamatovat", jinak bych nekvákla ani ň.
|
|
|
|
|
|
| Líza | 
|
(4.3.2013 6:28:20)
Breb, ale tvoje domněnka je nesprávná. To by totiž ty srovnávací testy strašně moc dětí napsalo bez chyby. Ale ony jsou stavěné tak, aby je bezchybně nenapsal (skoro vůbec) nikdo. Aby nediferencovaly jen směrem dolů (tedy - neumíš povinné základy pro svůj ročník), alei směrem nahoru (tedy - umíš toho víc, než je ve tvém věku běžné - jsi napřed o trochu, o více, o hodně, extrémně). Proto jsou v testech různý chuťovky a věci, co nenajdeš v učebnicích.
A ke tvé druhé poznámce - v jazyce vždy bude spousta věcí, které se musíš nadrčet nazpaměť, protože logická konstrukce té gramatiky je jen jako rámec, do něhož se mnoho věcí nevejde a jsou tam hromady výjimek a nepravidelností. V každém živém jazyce.
|
|
|
|
|
| fisperanda |
|
(3.3.2013 10:40:53)
Je teda fakt, že já mám cit pro jazyk, čeština mi nedělá problém, ale teď jsem se zamyslela, jak to teda dělají ti ostatní? Přece není možný, aby před každým napsáním čárky určovali, kolik má věta sloves, nebo přísudků a podmětů, přece si nepředříkávají pády. Nebo jak to vlastně dělají lidi, kteří to necítí? To musí být hroznej záhul.
|
| Faidra Lannister |
|
(3.3.2013 10:59:22)
Fis - ano, taky si to někdy říkám. Vždycky jsem četla hodně a psala jsem podle toho, jak jsem to měla zažité, prostě napsat jiné i, s místo z nebo čárku jinde se vzpíralo pocitu, že to takhle má být. Znám i lidi, kteří na to mají cit sami o sobě. Ale když po mně učitelka chtěla, abych to odvozovala a zdůvodňovala, proč tak a ne jinak, byly to perné chvilky. Každopádně lituju lidi, kteří to takhle neměli a museli přemýšlet, zda je tohle odvozené od vyjmenovaných slov nebo ne.
|
|
|
|
| Winky | •
|
(3.3.2013 14:42:29)
"jak z toho má být dítě moudré"....
no přinejmenším může zjistit, že u některých slovních druhů je určení lehké, a u některých nelehké´. Dále může vydedukovat, že ty na určení lehké slovní druhy nejspíše v testu nebudou. Tím pádem zjistí, že je fajn se některým vyjímkám věnovat a mít o nich přehled, protože budou v testu a ona chce v tom testu uspět. Anebo si řekne, že fajn, tohle je příliš složité/k ničemu/k nepoužití a já se učit nebudu, tudíž jednu-dvě otázky z testu budu mít nejspíše blbě, budu se tedy soustředit na to ostatní - co mi jde lépe - abych dohnala bodovou ztrátu.
Pokud to takhle dítě pobere, řekla bych že zmoudřelo.
|
| Ema | •
|
(3.3.2013 17:26:43)
Jo- Jenze zde by byla na miste diskuze, jestli se neco ucime proto, abychom dostali jednicku z testu a za par dni to zapomneli a nic se nedelo, nebo proto, abychom neco umeli pro zivot, mohli to pouzivat a meli z toho radost,- ne z te jednicky, ale z toho, ze neco umime.
|
|
| Petrajda | 
|
(4.3.2013 0:49:22)
A tak já bych to teda tak neodsuzovala, brala bych to jako procvičení logiky - prostě jedno slovo může v různých větách fungovat různě. A to, že se nad tím někdo zamyslí a třeba přijde na to, že nemá cenu učit se jako básničku, že to a to slovo je ten a ten slovní druh, ale že je třeba se zamyslet nad tím, jak to slovo může být použito, je podle mě přínosem.
Jasně, taky nemám ráda chytáky v testech, ale pokud to někde bylo uvedeno i s danou větou, pak ok. Nebo pokud bylo "jaký by to mohl být slovní druh - vyjmenuj všechny možnosti" a byl na to čas, pak je to samozřejmě těžší kalibr, ale taky ok.
Pokud dotaz zněl jen "jaký je to slovní druh" bez příkladu ve větě a očekávalo se rychlé vysypání z rukávu všech možností, pak by mě to štvalo taky.
|
|
|
|
V její náručí
Slovanské tance – Antonín DvořákČeské Budějovice 
Třikrát Hradišťskou stráníPlzeň-město 
Tauridy – jasný listopadový meteorický rojPraha-východ 
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Slovanské tance – Antonín Dvořák
Třikrát Hradišťskou strání
Tauridy – jasný listopadový meteorický roj
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)