| CPO |
 |
(6.5.2012 10:56:20) Jsou situace, kdy prostě si nemůžete všechno předem pojistit např. smlouvou o smlouvě budoucí a dáte někomu "důvěryhodnému" svoji důvěru...a hodně vás to stojí  To se samozřejmě neprojevuje jen v byznysu (kde jsem na to právě narazila    ), ale o to víc - protože tam si dopředu nikoho už vůbec nijak "nepojistíte" - v mezilidských vztazích... Jak zvládáte vy (protože mně se to moc nedaří) ten paradox "poučená nedůvěřivost vede k paranoie a zbytečným ztrátám šancí, zatímco důvěřivost zase k o to bolestivějším a dražším ztrátám na duši i majetku"? Je na to nějaký dobrý trik, jak situaci správně "vybalancovat"?
|
| Luppa | 
 |
(6.5.2012 11:01:38) Trik na to asi nebude. Jen vlastní zkušenosti, trochu cit pro přečtení obchodního partnera, pak je třeba vyhodnotit zda-li risk je zisk a vyplatí se to. Každopádně je to těžké a taky jsem udělala několik přímo fatálních omylů, chyb, nebo jak to nazvat.. Ať se Ti vše špatné už vyhne !
|
| Inaaa | 
 |
(6.5.2012 11:16:04) L. Hay !
|
| CPO |
 |
(6.5.2012 11:17:27) Inooo, jen proto, že JÁ nemám potřebu se schovávat za cizí nicky, si ze mně pořád nemusíš utahovat - co si tím kompenzuješ?
|
| Inaaa | 
 |
(6.5.2012 11:22:56) Kdepak utahovat, je to legrace, asi to tak tady nevyzní....v reálu by to bylo jiné, BB.
|
|
|
| Inaaa | 
 |
(6.5.2012 11:21:25) Jinak asi vždy trochu skepse a oťukávání na začátku a vždy lehká podezřívavost je na místě, Brigitte.
Nevím proč mě napadá případ dr. Bartáka, nyní ve vazbě kvůli napadání a sexuálního obtěžování asistentek. Vrchol mi připadá kálení do postele někde na Filipínách. Doktor si hrál na honoraci a oháněl se známostmi, tušili lidi okolo tenkrát? Dnes vypovídá jeho osobní řidič proti němu, že to těm holkám dluží. Já si navíc jeho jméno pamatuji v souvislosti s maturitou na soukromém gymnáziu, kterou zařídil, myslím pro svého syna, z pozice spolumajitele kliniky v Modřanech.
Rozhodně se po tom všem musel změnit přístup lidí k němu. Možná mu někteří dříve lezli do zadku a nyní se od něj odvracejí.
|
| Inaaa | 
 |
(6.5.2012 11:25:40) A rozhodně prověřovat neustále.
Ona ani někdy jakákoli smlouva nestačí a člověk si s ní může vytřít něco nebo pověsit na zeď a tam se na ni dívat.
|
|
|
|
|
| Jaana2 | 
 |
(6.5.2012 11:46:55) "poučená nedůvěřivost vede k paranoie a zbytečným ztrátám šancí, zatímco důvěřivost zase k o to bolestivějším a dražším ztrátám na duši i majetku"
Breb kdybys to chtěla nějak rozebrat, tak emailem.
Jinak za sebe - protože mě trochu znáš - si pořídím kočku, ta je dobrá na nervy. Sice se taky může stát že z milého koťátka vyroste zákeřné stvoření, které bude ničit kytky, ale bubu prostě předpokládat, že z ní vyroste přítulný tvor. Když ne, půjde na statek. Na vyšší živočichy nemám energii na metody pokus/omyl. V práci jsem obklopena lidmi, kterým věřím a jsou za ty roky prověření a fakt doufám, že s nimi budu moci ještě dlouho pracovat, tam mi újma doufám nehrozí a v osobním životě jsem konečně spokojená tak jak to je, ale chápu, že ne každému stačí ta kočka. Mně to riziko, že by to MOHLO klapnout, za to nestojí, na to se mám příliš ráda.
|
| CPO |
 |
(6.5.2012 11:54:19) Díky, napsala jsem ti mail  Jde o pracovní záležitost, nechci ji proto moc rozebírat na netu.
|
|
|
| *Niki* | 
 |
(6.5.2012 11:58:38) Breb, já jsem k lidem důvěřivá. Jako smlouvy čtu, pokud už nějakou vůbec podepíšu, ale obecně od lidí podrazy nečekám. A to ani po podrazu, který nastal v minulosti. Mám oči otevřené, ale od lidí čekám spíš to lepší, než horší. Pokud se zmýlím, ta "facka" je pro mě snesitelnější, než kdybych to dělala jinak a předem nedůvěřovala, protože jedna "facka" bolí obecně méně, než dlouhodobé vnitřní se sžírání "co by mi kdo mohl provést". A když si nejsem jistá, instinkt napovídá obvykle naprosto přesně
|
| Jaana2 | 
 |
(6.5.2012 12:07:52) NIki já tedy po zkušenostech se spíš snažím právě podrazům předcházet, tzn. moc nedůvěřovat a fakta si zjišťovat dopředu a být ve střehu. Že bych se tím tedy ale užírala, to se neužírám, beru to jako prevenci.
|
|
| Inaaa | 
 |
(6.5.2012 12:13:24) Breb, vlastně to, co mi nedá, je toto, jen pár vět -
KDYBYSTE opravdu chtěly se svou situací něco udělat - doporučuju začít knížkou Louise L. Hay: Je jen na Vás budete-li mít skvělý život.
změnila jsem jen způsob uvažování na "MOHU A MÁM PRÁVO být šťastná přesně tak, jak chci"
Kdo chce málo, dostane málo. A opačně.
A jsem na sebe PYŠNÁ! Nechcete být taky? Nechcete - no tak ne
Znělo to jako univerzální rada na všechno v životě a všechny situace, že je člověk happy a nad věcí, tak se divím, že to neplatí na všechno a přichází problém s důvěrou. Kam se do skvělého života vkrádá nedůvěra, problémy, jedno jaké. Vyznívalo to, že je člověk s L. Hay silný a neporazitelný a neexistuje nic s čím by si neporadil. S čím Hay nepomůže.
|
| CPO |
 |
(6.5.2012 12:29:04) Vidíš, Inooo, a ani předpoklad, že když napíšu něco takového pod vlastním nickem, mi tu někdo okamžitě bude mít potřebu něco podobně vytrženého z kontextu vpálit, mě nedonutil, abych přestala vystupovat sama za sebe a změnila si pro tyto účely nick... Já se nebojím být "sama sebou" - resp., postupně se stále více nebojím  Jako, POŘÁD se peru s určitejma obtížnostma (je logické, že život přináší stále nové a nečekané problémy a výzvy), ale peru se s nimi čím dál tím efektivněji, od té doby, co jsem se rozhodla se s tím začít prát a neházet všechno "na ostatní" (o tom je L.Hay a jiní zde zmiňovaní "Rodinní nepřátelé").
Nikdy jsem nenapsala (jakkoli mi to někteří pořád podsouvají vytrhováním útržků z celých vyjádření, případně volným účelovým přetlumočením mnou vyřčeného), že už JSEM "dokonalá" - jen tvrdím, že prostě takhle cesta je LEPŠÍ než ty cesty, které jsem vyzkoušela předtím (vč. neplodného nadávání na Rodině místo hledání správného řešení).
Do situace, kterou jsem zde nechtěla (a nebudu) specifikovat, jsem se dostala na příkaz nadřízeného, nikoli proto, že bych měla málo intuice. A ten příkaz přišel už LONI na jaře, to jsem o dobré cestě ještě neměla ani páru
|
| 7kraska | •
 |
(6.5.2012 15:24:06) tak na tu Breb nebudte tak huste ))
ja nicemu a nikomu neverim, hodnekrat jsem se spalila, v poslednich asi dvou letech jsem uz skepticka, ze by se nekdo choval cestne....jen pro vlastni pribuzne (sirsi rodina) jsem udelala neco nezistneho, ze to je "moje krev" a zatim jen nesu negativni nasledky
|
| 7kraska | •
 |
(6.5.2012 15:29:58) uz bych treba nikomu nepucila penize, nikomu nerucila za pujcku, na vsechno v obchode/sluzbach si necham dat papir nebo potvrzeni nebo uctenku, neverim remeslnikum, ze dobre odvedou praci a kontroluju je permanentne, stale si u kazde prace/sluzby overuju, kolik mne to bude stat a kolik to uz stalo doposud atd.....a ustni dohody s kymkoliv si potvrzuju mailem...v praci jsem taky mnohem opatrnejsi nez driv, taky vsechno mailem
|
|
|
|
|
|
|