| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 15:47:30) ..tak po vzoru předchozích pisatelů/lek, jem si řekla že Vás poprosím o názory i já..už dlouho se v tom rýpu sama..a docela by mi bodlo znát názor i někoho nestranného...v kostce..je mi přes třicet, jsem cca 5 let s přítelem se kterým máme dvouletou dceru, všechno jakžtakž funguje, on byl moje první láska a myslím že se máme rádi...no a bohužel přítel je nemocný má RS a s tím související problémy..tedy asi s tím související..jeto složitépopisovat..prostě už spolu nemáme asi zrhuba 2,5 roku žádný sex..a když pominu že mi to hrozně chybí..ve všem ..tak bych chtěla ještě jedno dítě..ale sama to nezvádnu...co by jste dělali na mém místě s takovým vztahem??? (jinak jsem ho ted dokopala aby s tou RS, resp. vlastně sám se sebou..jenže to jaksi z krátkodobého hlediska neřeší můj "problém")....nehledě na to že se vůbec nesnaží:-(((
..no nic...poraďt...jste chytré...předem díky
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 15:48:46) ..sám se sebou něco dělal--jako lékaři atd...)...uf
|
|
| CPO |
 |
(24.1.2012 15:50:12) Nepořizovala bych si další dítě do vztahu, který není OK, a nejpve bych zvážila ten vztah, a zda je možno v něm vyřešit věci, které mi vadí...jak na to nahlíží partner...
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 15:54:00) ..obecně by chtěl taky ještě jedno dítě..a vztah se snaži zuby nehty udržet..já bych si přáala aspoň ještě jedno dítě, dokud mohu, nechci aby dcera byla sama...
|
| CPO |
 |
(24.1.2012 15:56:09) "nehledě na to že se vůbec nesnaží" nebo "vztah se snaží zuby nehty udržet" (čím?)
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 16:02:22) já vlastně ani nevím...jsem ho dokopala k sexuologovi...a pak k neurologovi..bylo vidět že se trochu osmělil..je pro něj ponižující mluvit o těchhle problémech...
|
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 16:03:37) jinak je to skvělý táta, přítel, zabezpečí rodinu, maká, pomáhá, je prima...
|
| CPO |
 |
(24.1.2012 16:08:49) Jepepo, vem si papír, a napiš si CHCI žít ještě za x let v TAKOVÉMTO vztahu (míněno, že by se nezměnil k lepšímu). Pokud ano, OK, pořiďte si další dítě (s pomocí lékařů, pokud to jinak nepůjde). Pokud ne, nejdřív si stanov, co ti vadí, a zda se to - a jak - dá upravit. Pokud to, co ti vadí, odstranit nejde, (např. partner s tebou odmítá sex a též jakékoliv další intimní aktivity), tak se nad tím zamysli, zda s ním i tak chceš být spojená ještě dalším dítětem. Není "správná varianta" - ale musíš si pravdivě odpovědět. Nespěchej.
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 16:22:44) Br..já když to zkusím tak ztoho ta Reska vždycky vyjde jako nehroší..laon tedy aky..ale nechci ten vztah ztratit...ale nechci v něm ani takhle ani pokračovat..už jsem dospěla k tomu, zda když si pořídím další dítě..jestli mi bude stačit vztah bez sexu...třeba na celý zbytek života...ja jen nechci aby dcera byla sama...už jsem zvažovala možnost najít si někho anonymního...jen nä to mít dítě..ale nemám na to žaludek..(zatím)..a hlavně když nemám sex s partnerem tak nevím nevím zda by mi uvěřil že jsem panenka Maria...
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 16:23:25) ..překlad= ...a on tedy taky...
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 16:24:59) Limeta..je fakt že o práci se bojí...asi má pocit že nás musí chtě nechtě zabezpečit..a má z toho mindráky atd...
|
|
|
| CPO |
 |
(24.1.2012 16:27:23) Jepepo, napiš mi kdyžtak na brebberry zavináč volny tečka cz.
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 16:35:30) jojo..já vím..jen nevím co s tím..žil ale do 33 u rodičů..řekla bych že ho to hodně poznamenalo..oni jsou hodnně jdodušší a vůbec netuší, co je to za nemoc..atd.
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 16:36:37) já tohle vím....jenže já nežiju v ideálním světě...
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 16:37:41) samozřejmě je mi vše jasné a dceru pozoruji už teď...ale zase mám určitě zdrav.pot. i já a nejsem až uplně nejmladší a nechci to zase tak dlouho odkládat...
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 16:38:48) když tu tak píšu ..tak vy ragujete tak..že ten problém vidítě stejně jako já....a když jsem doam a mlvuím s ním..tak žijemetak..že žádný problém není....:-(((((
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 16:39:38) doam=doma..
|
|
| sylvaina | 
 |
(24.1.2012 16:43:09) Tvému manželovi do jisté míry rozumím, ona zrovna tahle diagnoza je fakt šok a on je zřejmně ve fázi strkání hlavy do písku a popírání problému. Nevím, jestli v tom RS centru mají psychologa, podle mě by ho přítel potřeboval.
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 16:47:10) no právě..myslím že by hodně potřeboval péči nějakého psychologa apod. ..ale on jeten typ co tímhle skoro až "pohrdá" je přecitlivělý....a odmíta o svých problémech mluvit...jenže co já stím :-(
|
|
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(24.1.2012 16:53:36) Jepepo, a ty to tušíš? Co je to za nemoc? Mně přijde že moc ne, pokud si chceš pořizovat s těžce nemocným partnerem druhé dítě.
|
|
|
|
| sylvaina | 
 |
(24.1.2012 16:34:57) Se domluvte na umělém oplodnění semenem od dárce. Ono to bude i pro dítě do budoucna lepší. Oni doktoři tvrdí, že RS není dědičná, jenže v naší rodině je po tři generace nazpátek. A bohužel rozhodně nejsme jediní, známé, matka s dcerou, jí mají obě. A je fakt hnusný pocit, když celý život čekáš, jestli si toho Černého Petra vytáhneš taky.
|
| CPO |
 |
(24.1.2012 16:40:21) U dcery je RS mnohem větší riziko - určitě bude chtít děti. Jo, dá se to, ale není to bez rizika, jak pro dítě, tak hlavně pro matku.
|
| Prostě Anna | 
 |
(24.1.2012 16:49:38) Br, ale u FS nebyla prokázána dědičnost..
|
|
| Dalalmánek |
 |
(24.1.2012 17:02:13) Nevi se o dedicnosti.
|
| 1kulička | 
 |
(24.1.2012 18:57:39) Je to autoimunitní onemocnění - dědí se sklon k autoimunitním onemocněním a samozřejmě taková pravděpodobnost je u potomků celkem vysoká, že onemocní stejnou autoimunitní chorobou, protože mají podobný tělesný základ. Bohužel k tomu ještě třeba můžou mít i jinou autoimunitní chorobou. U dětí bych absolutně neočkovala a vyhnula se městu (stes, znečištěné prostředí) - to jen takový základ, nijak podrobně jsem Rs v současné době nestudovala. Nicméně s RS se dá dnes opravdu dobře pracovat a hlavně ženám s RS se otěhotnění doporučuje - má to blahodárný vliv na jejich tělo.
|
| Chrysantéma | 
 |
(24.1.2012 19:18:46) Kuličko,
opak je pravdou = těhotenství je nejen vysilující,ale i nadledvinky pracují jinak,než v běžném stavu...A nadledvinky produkují kortizol,který nemocný RS nutně potřebuje
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| fisperanda | 
 |
(24.1.2012 16:05:58) Jak je na tom s prací když má RS? Je zaměstnaný?
|
|
| Sisi Karamelka |
 |
(24.1.2012 16:08:08) A není to všechno proto, že se obává, aby kvůli možnému postupujícímu zhoršování zdraví dokázal rodinu zabezpečit?
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 16:19:22) je zaměstnaný..má období remise..je kromě únavy a sex.potíží bez problémů..alespoň to tvrdí...v práci neví že má RS..dělá že mu nic není...
|
|
|
| štěpánkaa | 
 |
(24.1.2012 16:27:12) nechápu, že s touto diagnózou nechodí k lékaři. v RS centrech poskytují léčbu, která zpomaluje postup nemoci a prodlužuje remise. Zejména, pokud je mladý, má velkou šanci, že bude žít jako zdravý člověk. Mimochodem s RS může souviset i depresivita, nálady, příp. nihilismus, apod. Myslím, že když se nechá pořádně prohlédnout a léčit, jeho zdravotní stav se zlepší. Běžný neurolog nestačí, přemluv ho, ať se léčí v některém ze specializovaných center. kdo mu stanovil diagnózu a jak se doteď léčil? Hodně štěstí
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 16:31:54) Jak říkáš..on má sex.problémy..prostě že¨neudrží erekci, já si mylsím že to je způsobené poředevším RSkou..a on tvrdí že ne...na podzim, v listopadu pod pohružkou rozchodu šel k sexuologovi a ten mu dal za tisícovku viagru...(stejně ji nepoužil)....a léky na nervy....což ja ovšem nepovažuju zařešení.já jsem ho bez jeho vědomí přihlásila do nejbližího RS centra a byl tam na úvodní kontrole..půjde na kontrolní rezonanci...tvrí že mu nic není..a když prý o tom budem mlvit tak to přivoláme..:-( jeho rodiče jsem s jeho diagnozou seznamila až já asi před pů rokem:-( dělá že problémy nejsou...jsem z toho nešťastná protože netusím zda se dají i takovéhle problémy vyřešit...
|
| CPO |
 |
(24.1.2012 16:33:09) "dělá že problémy nejsou" To je zásadní věc. Mnoho problémů se dá řešit a vyřešit - ale strkání hlavy do písku není ideální vlastnost pro párové soužití.
|
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 16:33:50) Br..díky..
|
|
|
|
| M_ |
 |
(24.1.2012 16:35:24) Mě by asi trápila i genetická predispozice u dětí a tím pádem bych s ním žádné další nepořizoval.
|
| štěpánkaa | 
 |
(24.1.2012 18:16:25) RS se tak snadno nedědí (naštěstí), taky ji máme v rodině....
|
|
|
| Chrysantéma | 
 |
(24.1.2012 16:41:50) Jepepo,
RS má několik variant,nicméně žádná není tak neškodná,aby Tě to mohlo utěšit.
Chceš další dítě a přítel Ti to odkývá,protože patrně vůbec netuší,co ho může čekat a jak rychle to bude postupovat.Zkus si představit,že budeš mít dvě děti a k tomu chlapa na vozíčku,který bude možná vyžadovat péči větší než děti.Budeš ho přebalovat,třeba krmit,vozit po doktorech = neurolog/psychiatr atd...Zvažuj dobře...
Ta sexualita se nezlepší právě kvůli odumírání obalů,které nervy vyživují.S tím neumíme nic dělat.Můžeme to zpomalit,ale ne zastavit a zlepšit už vůbec ne.
Jak vůbec přítel došel k tomu,že má RS??
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 16:45:53) má ji bohužel diagnostikovanou...před cca 10 lety měl dvakrát za sebou zánět očního nervu...po druhém mu udělali MR a přišli na pár ložisek...lečba kortikoidy....teď jde znovu na kontrolu resp. na MR a pak se uvidí ale doktoři mu tvrdí že jeho sex.potíže tím nejsou způsobeny..on je plně aktivní atd...kromě té únavy... a když mu řeknu že je unavenej že to je tím tak dělá že není...
|
| Chrysantéma | 
 |
(24.1.2012 16:51:05) Jepepo,
léčba kortikoidy neexistuje.Kortikoidy jen TLUMÍ celkové příznaky...čili nasadí kůra kortikoidů,aby se progrese zpomalila,ale musí se s to,mj.s jinou podpůrnou léčbu,opakovat pořád dokola.To,že je momentálně v remisi nic neznamená.
Navíc je ohrožující každá viroza,kdy se to může rozjet.A depresivní stavy k tomu patří taky,pacienti s RS berou často vysoké dávky antidepresiv...
Pokud jde o práci - může časem skončit v invalidním důchodu a to tedy není na vyskakování...
Zvaž si to všechno pořádně...není to legrace.
|
|
|
|
| Prostě Anna | 
 |
(24.1.2012 16:51:57) Tak myslím, že máte k řešení vice věcí. Dítě, nemoc, nezájem o sex, málo komunikace, neřešení problémů. Je to celé proplené, za něco zatáhní, hlavně musíte chtít oba.
|
|
| Dalalmánek |
 |
(24.1.2012 16:59:34) RS byva casto doprovazena depresi, mozna proto se pritel "nesnazi".
|
|
| Fletna | •
 |
(24.1.2012 17:01:28) co je to RS?
|
| Chrysantéma | 
 |
(24.1.2012 17:02:25) RS je roztroušená skleroza.
|
|
| Dalalmánek |
 |
(24.1.2012 17:03:48) Roztrousena skleroza.
|
|
|
| Fletna | •
 |
(24.1.2012 17:07:31) Aha tak to je vážná nemoc a je v takové fázi že nemůže souložit? Přeci tě může uspokojovat jinak než souloží ne? Zřejmě by to měl zvládnout když chodí do práce.....
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 17:33:27) Máme toho víc..já vím..jedno souvisí s druhým..a samozřejmě že nejde jen o soulož...ale on nemá zájem o nic..podle toho co si myslím z toho co jsem tak vydedukovala..bojí se neúspěchu tak to raděj vzdá.....vždycky říkal že stím měl problémy..a že to souvisí sním samým..jako s psychikou a tak...ale já jsem si říkala že to zvládnem..a taky že po určitou dobu vše fungovalo..ale od mého těhotenství..je to pryč... Monty..vím co je to za nemoc..tedy ne na vlastní kůži..ale snažím se na to koukat poněkud více optimisticky..a nechci už teď vidět svůj budoucí život tak blbě odepsaně...pokud to někdy nastane ..budu na to mít času dost..teď bych to chtěl
|
| Elíláma | 
 |
(24.1.2012 17:54:20) Jepepo, já bych s ním do druhého dítěte šla s tou podmínkou, že bude chodit k psychiatrovi (aby určil, jestli nemá regulérní deprese, pak stačí třeba antidepresiva a může být vše zase více méně OK). Já vím, že on nechce, ale deprese je nemoc jako jakákoliv jiná a pokud můj partner bude mít tlak 170/100 a nebude s tím nic dělat, tak si s ním taky dítě nepořídím 
Podle mě to je depresí a jen se to stydí (si) přiznat, protože přece zdravej a pořádnej chlap to musí zvládnout dám, že?
|
|
|
|
| MarMat (+2) | 
 |
(24.1.2012 17:37:22) Naprosto tě chápu, vztah s člověkem s RS je těžký. I on sám se sebou to má těžký. Já bych do druhýho nešla
|
| januska.1 | 
 |
(24.1.2012 17:49:47) Jestli to bude jen v té RS.Já docházím do RS centra a na kontrolu tam chodí spousta mladých rodin i s miminkama.Takže to zjevně jako překážku v těhotenství neberou.A navíc doktoři říkají,že když se začne RS léčit,udrží se stav několk desetiletí stejný
|
| Chrysantéma | 
 |
(24.1.2012 17:53:49) Janusko,
konrétně u žen RS zhoršuje každé těhotenství,protože hormony negativně působí na škálu podle Kurtzkeho... Takže se doporučuje 1 dítě a dost...
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 17:55:20) Ale u nás má RS právě partner...a Januško díky za jednu z mála pozitivních reakcí
|
| januska.1 | 
 |
(24.1.2012 18:02:42) Chryzantémo,v těch RS centrech chodí partneři většinou spolu a někdy není poznat,kdo má RS.Já jen poukázala,že mě celkem překvapilo,že tam chodí hodně párů s miminkama.Chápu,že pokud má žena rozjetou RS může těhotenství být problém.Ale tady má RS manžel zakladatelky,který normálně pracuje,tak bych to jako veliký problém neviděla.
|
| MarMat (+2) | 
 |
(24.1.2012 18:05:40) Hele já RS mám, jak tu někdo ví. Těhotenství problém je, ale i vzhledem k partnerovi je to síla. Vím jak jsem občas hrozná. Já bych se sebou nežila
|
| januska.1 | 
 |
(24.1.2012 18:06:54) Ahoj Mar mat, jednou jsme si psali-máš už nějakou léčbu?
|
| MarMat (+2) | 
 |
(24.1.2012 18:08:04) Ahojky, léčbu nemám zatím stále žádnou, zrovna se ale rozjíždí další kola magnetických r. a tak dále, tak snad po tom
|
| januska.1 | 
 |
(24.1.2012 18:09:28) A máš nějáké problémy?
|
| MarMat (+2) | 
 |
(24.1.2012 18:53:35) problémů je furt víc a víc
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| sylvaina | 
 |
(24.1.2012 18:03:09) Pokud máš to štěstí a vyjde na tebe léčba interferonem. Jak jsem psala o těch známých, co jí mají obě, tak matka interferon dostává a je přes 10 let OK. Holčině je 22 a řekli jí, že je stop stav neboť na nové pacienty nejsou peníze. Zrovna má ataku. Je to hrozné... Já bych to dítě asi měla. Přecejen se na to dívám z trochu jiné strany. Odejít od nemocného člověka je špatné. Já jsem tátovi moc vděčná, že s mámou zůstal. Byla na tom špatně přes 20 let. Poslední léta jen ležící. A pokud s ním zůstane, tak bude mít pocit, že jí ta nemoc dluží i to druhé dítě. RS je prostě svinstvo. Kromě toho by si měli zavčasu zařídit život tak, aby až se manžel jednou stane invalidní, tak to vůbec bylo zvládnutelné. A to mluvím třeba i o takových věcech, že je potřeba se přeorientovat na povolání, které se dá dělat v sedě. Kolega, taky stavař začal takhle učit odbornou angličtinu.
|
| štěpánkaa | 
 |
(24.1.2012 18:43:04) sylvaino, to je strašné, před rokem řekli mému známému, že pro něj není "bioléčba" rakoviny, protože už jednu měl a tudíž vyčerpal limit, přestože ji onkolog doporučil (a vyžadoval). Stačil jeden dopis na pojišťovnu s žádostí o vysvětlení situace - proč na jeho léčbu nejsou peníze (je mu kolem 40) a náhle šlo vše jako po másle. Poraď té holčině, ať udělá totéž. Ať jí tedy pojišťovna napíše, proč ji nemohou léčit. Toho se zaleknou (ministr opakovaně sliboval, že taková situace nenastane) a třeba se to vyřeší. Totéž zároveň může žádat po nemocnici, nebo po RS centru, pod které spadá. Bez léčby ta holka chudák může tak "spadnout", že už se z toho nevyhrabe
|
|
|
|
|
| Grainne | 
 |
(24.1.2012 18:00:45) Já bych možná paradoxně, ale doporučila v první řadě řešit partnerský vztah. Na první pohled to možná bude vypadat podivně, ale..........
Těžká nemoc je jedna věc a druhá věc je jeden z dost obvyklých mužských přístupů k věci - tedy strčím hlavu do písku a dělám, že nic. Bohužel bez ohledu na to, že tím trpí i rodina. Potom ovšem partnerka nemůže ani poskytnout pomoc a oporu, ani ve vztahu, ani v nemoci Tudíž typický začarovaný kruh, který je třeba rozetnout.
Muž to nerozetne - přece se jakoby nic neděje, ale ani partnerka mu nepomůže, dokud se neupraví vztah těch dvou lidí. Pochopitelně se mu o tom těžko mluví, ale přesně v tom je problém - nemluví se, neřeší se, k lékaři se nejde atd.
Co takhle manželská poradna? Bez důvěry a opory se s tím nedá hnout a sama si asi moc nevíš rady.
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 18:16:29) jak jen takovýho chlapa dohnat civilizovaně do poradny..a tam to ustát..jsem se mu chtěla vnutit k tomu doktorovi v RS centru, jako že tam pujdu s ním..a řeknu jaký to má vliv na náš vztah a jak se jeví partner mě..ale to bylo NĚCO naprosto nepředstavitelnýho...no jenže já věřím i tomu, že tomu doktorovi neřekne že nějaký potíže vůbec má...
|
| sylvaina | 
 |
(24.1.2012 18:25:40) Můžeš se zkusit domluvit s tím doktorem zvlášť. Táta to tak dělával, máma se za tu nemoc hrozně styděla a taky strkala hlavu do písku. V tom mi připomíná tvého muže. Držím palce.
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 19:21:58) dobrý nápad..zkusím to nějak vymyslet, děkuji ti moc za podporu, a opravdu pokud to bude jen trochu možné ještě jedno dítě chci.děkuji
|
| *Niki* | 
 |
(24.1.2012 19:36:28) A tu RS má tvůj partner potvrzenou, nebo jen vykazuje některé příznaky? Jinak tvou touhu po druhém dítěti chápu. Pokud máš být jednou sama ty, nechť není i dítě... Souhlasím i s Grainne, řešte vztah, protože u RS jako i u jiných nemocí hraje psychika tu největší roli, příznaky RS se stresem a frustracemi zhoršují, lidé jsou náchylnější k depresím... Buď s ním, jako partnerka, jako žena, ne jen jako vyhledávač informací. Chápu, že mu chceš pomoct, ale on si musí chtít pomoct sám... mmch postoj, jaký on zaujímá, je chlapům dost typický, to dělání, jakoby nic... Ale netýká se jen mužů, znám i ženy, které tají závažnější nemoci a nikdo z rodiny ani práce to neví. Nejen RS, i třeba rakovina a tak. Nehctějí žádné tzv., dobré rady těch, co o tom houby ví, ale ze soucitu cítí "povinnost" se vyjádřit...  Pomož mu podporou, to e asi tak celé, co můžeš dělat, pokud zůstáváte spolu...
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 20:27:50) Niki, díky, tak nějak to cítím, říkám si že pokud se někdy něco staně mně či partnerovi, nechci aby na to byla dcera sama a vůbec aby byla sama....i s tím vším ostatním obecně souhlasím, ale jen těžko dokážu v sobě vydolovat ten pocit že mám být takzvanou tichou oporou, je mi 36, nemládnu a mám strach že mi to utíká mezi prsty...a čekám a čekám..pak "vyjedu do boje, udělám bububu" a zase dálčekám a čekám...a partner je spokojenej, že neotravuju a že všechno klape..jenže mně to moc nepřipadá, protš když to nechaám na něm..tak si ve 40ti řeknu že jsem to pro...a pak dál budu na svět a na sebe naštvaná i já, i když je mi jasný že vedle chodící encyklopedie a mentorky ohledně zdraví a bšeho co nás čeká a co by jak by..není snadný žít..nicméně moc děkuju za insparici a vlastně i pomoc...
|
|
|
| Klementina |
 |
(24.1.2012 20:36:08) Promiň, ale připadáš mi sobecká a bezohledná. Ty chceš dítě a basta. A to že vám nefunguje vztah neřešíš, a neřešíš ani budoucnost dítěte, které bude ohrožené nejen sníženou imunitou (neprokázanou dědičností, kterou ve svém okolí ale opravdu vidím)...
|
| *Niki* | 
 |
(24.1.2012 20:42:58) Klementíno, brzdi. To by měli své rozmnožovací pudy krotit všichni s alergiemi a astmatem, protože děti budou mít sníženou imunitu, o jiných nemocech ani nemluvím.
Ona chce další dítě , aby to první mělo sourozence. Aby nebylo samo, jako může skončit sama ona. Na tom nic nepochopitelné není.
Zakladatelko, musíš se rozhodnout, jestli ho akceptuješ i s nemocí, nebo co ti skutečně vadí. Protože všichni víme, že někdy i při sebevětším snažení úspěchy nepřichází. Co chceš, aby dělal, aby ti víc imponoval?
|
| Klementina |
 |
(24.1.2012 20:46:00) Opravdu si myslím, že partneři, kteří spolu 2,5 roků nemají sex a nekomunikují spolu, tak by si neměli pořizovat další dítě...
|
|
| Klementina |
 |
(24.1.2012 20:46:02) Opravdu si myslím, že partneři, kteří spolu 2,5 roků nemají sex a nekomunikují spolu, tak by si neměli pořizovat další dítě...
|
|
| Chrysantéma | 
 |
(24.1.2012 20:50:34) niki,
myslím,že úplně první otázka,kterou by si zakladatelka měla vůbec položit je,jetsli se chce obětovat...Jednou se totiž může stát,že ty děti nebude mít 2,ale 3(v podobě nemocného partnera),bude živitelkou a vůbec všechno bude jen a jen na ní... to jestli mít druhé dítě,nebo ne mi příjde tak trošku jako únik od podstaty problému...
|
| Klementina |
 |
(24.1.2012 20:53:50) Ano, přesně to si taky myslím. Bohužel mám známou, která oslepla pár let po zjištění RS. Pokud se manžel od zakladatelky ani nelečí, je jejich přístup nezodpovědný. Je to zrádná vážná nemoc a rodina musí držet pohromadě a nemocného podržet.
|
|
| *Niki* | 
 |
(24.1.2012 20:59:02) Chrys, ano, to by si měla odpovědět. Třeba zda je lepší se starat o dvě děti, z nichž jedno bude její muž, nebo si ty dvě budou spolu hrát a ona bude se svým mužem. Na vozíku můžu skončit zítra i já, když blbě šlápnu do vozovky...
|
| Chrysantéma | 
 |
(24.1.2012 21:07:55) Niki,
já taky...byli to mí pacienti,proto vím,jak to končí,jak se chovají,jaké mají zvraty nálad,jaké dokážou dělat naschvály,když mají propady atd.atd...Vím jak to vypadá,když už to pro jejich zdravého partnera není udržitelné a k žití,vím jak reagují,když se proflákne nevěra jejich zdravého partnera ... Proto píšu,že tohle všechno by si měla zakladatelka dobře rozmyslet.Ono po dlouhdobé remisi může následovat rychlý sešup...A další dítě to nezlepší,spíš naopak.může působit jako vysavač energie nejen pro matku(která je zdravá),ale i na toho nemocného partnera A pokud chce nemocný partner ještě další dítě,může to taky vypadat jako pojistka protoi odchodu partnerky...
|
|
|
| *Niki* | 
 |
(24.1.2012 21:01:13) Chrys, a teď vážně. O té nemoci něco vím, úniky od podstaty jsou různé, více dětí do toho nemusí nutně patřit.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Jepepa | 
 |
(24.1.2012 20:28:54) tobě taky děkuji.to jsem asi chtěla slyšet ..lepší pro mně řešit vztah ..než řešit co nevyřeším..moc dík
|
|
|
| Winky | •
 |
(24.1.2012 18:18:27) RS může hodně změnit psychiku toho dotyčného. Znám holku co byla aktivní až na půdu, samé cvičení, výlety, akce s kamarádkama, kurzy.... ještě první dva-tři roky kdy jí byla RS diagnostikována se snažila, dělala co zvládla. Pak upadla do apatie a když ji potkám, zdá se mi že je v ní pořád (tak 6 let). Jí to teda hodně ovlivnilo hybnost (třes, nestabilita), zatím chodí ale velmi málo (třeba jen po bytě, po zahradě, do města jít nechce, bojí se že by nedošla zpět, že si musela zavolat odvoz). A to je mladší než já (do 30ti), děti jí velmi nedoporučili a to se léčí prakticky odzačátku, je vdaná, manžel to samozřejmě ví a absolvuje všechno s ní, snaží se dávat najevo že je s tím srozuměný jak to je, ale kdoví jak mu je uvnitř. Jasně že průběh je u každého jiný. Já jen že je to dost vážná věc na to, aby se "neřešila". Jako nikdo nevíme kdy nás co dramatického potká, ale jít tomu přímo naproti a ještě do toho rozšiřovat rodinu mi prostě přijde hazard. Leda že bys byla absolutně srozuměná s tím jak tu někdo psal - starat se o dvě děti a i invalidního (třeba) manžela. A sama to taky táhnout.
|
|
|