Nevímsirady |
|
(8.1.2012 10:31:49) Tak tak při dnešku trochu filozoficky uvažuju, jak se vlastně z člověka stane spisovatel... (po dlouhé době jsem v klidu přečetla pár knížek )Je to tak, že už od mala má šílenou fantazii a rád píše nebo je to tak, že na něho jednou sedne můza a už nezesleze.... Hodně takové lidi obdivuju, hlavně to, kde pořád berou témata na psaní svých knih... je tady někdo takový? Jaké to je být spisovatelem?
|
fisperanda |
|
(8.1.2012 10:43:40) Nevím, kdo je zaměstnáním spisovatelem, kromě Vívega a podobných. Psaním se uživit prostě nejde. Já píšu od... devíti let zhruba. Protože musím. Je to posedlost, potřeba všechno zaznamenat, nebo co. V hlavě se mi to pořád mele, věty, slova, skládají se, a nepřestane to, dokud něco nenapíšu. Zezačátku sem psala deníky, pak povídky, články, pak scénáře... všechno to šlo víceméně do šuplíku, touha to zveřejňovat je ňák druhořadá, nejvíc de o ten proces psaní. Když se na to koukám zpětně, styl psaní se hodně změnil během těch let. Člověk se potřebuje k určité údernosti sdělovaných informací propsat. To znamená, že si opravdu nedovedu představit, že někdo celý život nepíše, pak z ničeho nic sedne, protože ho zachvátila múza a rázem má skvělý literární dílo. Může se stát, ale pravděpodobnost je asi taková, jako když si v životě párkrát drnkneš na kytaru, a ve čtyřiceti zničeho nic složíš operu. Je to normální dřina, se vším všudy
|
michaela TP červen 2012 |
|
(8.1.2012 10:48:59) fisperando, mám přítele, Francouze, který si vzal moji kamarádku a částečně se přistěhoval k ní na českou malou vesnici, koupili dům. Je mu kolem padesáti. Ve chvíli, kdy dům koupili a nastěhovali se do něj, řekl, že potřebuje půl roku volno, že v hlavě nosí asi deset let nějaký scénář a konečně našel místo a klid k tomu, aby ho napsat...
Ta hra je teď v jednom francouzském divadle opravdu úspěšná...
Mimochodem já taky napsala a vydala několik knížek, ale stále bych psát nemohla. Potřebuju vždy veliký odstup a odpočinek. Ale píšu od mala.
|
|
Nevímsirady |
|
(8.1.2012 10:49:29) Já totiž mám pořád zafixované, že spisovatelé chodí s tužkou a sešitem v ruce a všechny postřehy si hned píšou a z toho pak vycházejí, moc si právě nedovedu představit,že jednají jak ta seriálová spisovatelka Fletcherová, nebo jak se to psalo, že sedla a hned všechno věděla, hlavně teda u detektivek, to snad ani nemůže jít ... Jinak fakt obdiv, musí být krásné něco takhle stvořit
|
michaela TP červen 2012 |
|
(8.1.2012 10:53:24) Bathory, to má asi každý jinak.
Ještě skládám písničky, většinou tedy jen pro malé děti nebo melodie a tak. A to opravdu chodím s diktafonem. Když jdu psát "knihu", tak to si sednu a píšu. Nemám žádné papírky po kapsách apod.
|
Nevímsirady |
|
(8.1.2012 10:55:48) a můžu se zaptat ja jakou literaturu se specializuješ?
|
|
|
Meta |
|
(8.1.2012 10:55:25) "seriálová spisovatelka Fletcherová" tak to jo, to musí být krásné
|
Nevímsirady |
|
(8.1.2012 10:58:13) No u ní mě vždycky fascinovalo, jak musí být spořivá, když dokáže vyjít s penězi za knihu do dalšího vydání jiné Já bych zemřela hlady
|
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(8.1.2012 11:11:18) S tužkou jsem teda nechodila nikdy... a to jsem byla spisovateka na full time skoro deset let. Uživit se tím dalo - teď v době krize je to podstatně horší.
|
Nevímsirady |
|
(8.1.2012 11:13:15) hele monty a co píšeš? Červenou knihovnu asi né, co na to mi přijdeš někdy dost smutná
|
|
fisperanda |
|
(8.1.2012 11:27:11) S tužkou sem taky nikdy nechodila, já sem si skvěle vycvičila paměť. Pamatuju si přesně, kdo kde co řekl, jak se u toho tvářil, cíleně si to ukládám do hlavy. Jako když to vystřihneš, v ten moment, a založíš do hlavy, a pak to u psaní vytáhnu, a pak už na to můžu klidně zapomenout. Má to nevýhodu, že ani když se opiju, nemůžu vypnout hlavu, furt hlídám ty okamžiky. Pak si všechno pamatuju "Tys řekl, já sem řekla, on udělal..." Je to vopruz, chtěla bych si taky někdy odpočnout, nechat věci tak jak leží a běží a nemuset si furt všechno "fotit" a ukládat.
|
Nevímsirady |
|
(8.1.2012 11:29:50) vím, co myslíš, já to mám podobně když jsem naštvaná, pořád se mi to v hlavě motá, co řekl, co já, co jsem měla říct, jak by se pak tvářil.... Mít to tak pořád asi zešílím
|
|
|
Petra Neomi | •
|
(8.1.2012 12:43:54) V tužce to fakt není :) A taky to není v tom, napsat jednu knihu, živit se psaním v ČR znamená napsat ročně jednu knihu, pokud byste byly úžasně úspěšné, a tři až čtyři, pokud byste byly jen úspěšné.
|
|
|
|
Cirilinka |
|
(8.1.2012 10:55:31) fisper trochu autopsychoterapie,co?
|
fisperanda |
|
(8.1.2012 11:23:21) Přesně tak, to je ten správný termín
|
|
|
kulicka | •
|
(8.1.2012 10:56:05) Jo, musim potvrdit, ze posledni dobou se mi do ruky dostavaji knizky psane tak nemozne, ze uz na prvni strane poznam, ze u toho nevydrzim. Drive se mi to nestavalo, ale posledni dobou jde kvalita (mozna i prekladu) hodne dolu. Nekdy se premuzu a vydrzim i 15 stran, jen abych se presvedcila, ze ten spisovatel je absolutne nedovzdelany... To je pak balzam na dusi vzit si do ruky neco od Steinbacka, klidne i nejaka prvodila - ikdyz pribeh nic moc, tak je aspon napsano hezkym a ctivym jazykem. Chce to velky talent, dobre vzdelani v jazyce a nadhled kvuli tematu a zpracovani.
|
Nevímsirady |
|
(8.1.2012 10:59:15) No tak já čtu v porovnání s tady na rodině spíše brak, ale i tak se mi stalo, že jsem taky pár knížek odhodila a nevrátila se k nim
|
kulicka | •
|
(8.1.2012 11:06:16) No, tak napr. Bila masajka - ohromne zajimave tema, kvuli kteremu jsem to prezila a nelituju. Ale kroutila jsem se u toho - proste je to strasne znat, kdyz to pise i treba schopny, ale amater. Hrozne me vyvadi z miry, ze jsou na trhu jeste horsi knihy a ubozejsi temata. Zrovna mam cteci obdobi a fakt valim oci
|
Nevímsirady |
|
(8.1.2012 11:12:20) já taky teď začala hodně číst, zrovna tu bílou masajku apod. čte moje ségra, ona to miluje, mi to moc neříká, já odložila i tuším, že to bylo útěk z Afrického pekla nebo tak nějak, nechytlo mě to, stejně jako Andělé a démoni, tak jsem se ztrácela v popisech a ty postavy mi přišly takové neživé, ale je fakt, že historie občas dělá problémy Z čeho jsem byla ale unešená je Utrpení neviňátek, je to sice drastické, ale autor mě dokázal udržet napnutou od začátku do konce, což se hned tak nikomu nepovede
|
kulička | •
|
(8.1.2012 12:00:59) Tak právě že to není útěk z pekla, to je spíš popis filmu, ale ta kniha je právě zajímavá tím vnímáním prostředí autorkou - a ta na všechno vzpomíná spíš pozitivně, ikdyž tam nechala zdraví. Mě spíš zajímají jiné kultury a země, jiný styl života a přece vztahy mají podobné problémy. jak funguje příroda v jiných podnebích a tak....znám pár lidí, co knihu odložili kvůli stylu psaní (viděli film)a mě to přije škoda - já zas neviděla film a koukám jak blázen, že popisují pohledn, který v té knize nevidím. Utrpení neviňátek číst nebudu, bo bych několik měsíců nespala, na to jsem slabá povaha Já můžu číst i romantické romány (austenová), to mi neva (jsem taková naivka), ale když se občas vrátím k Tolstému nebo Hemingwayovi - je to úplně jiný level. Tak třeba jednou budeš taky slavná, když pořád skládáš věty v hlavě.....(doufám, žes to psala ty).
|
Nevímsirady |
|
(8.1.2012 12:04:56) no mi se skládají věty v hlavě, když se doma naštvu. pohádám atd. No nevím, musela bych být asi v pernamentním stresu, což by skončilo v blázinci ale ta kniha, ta by pak asi stála za to
|
kulička | •
|
(8.1.2012 12:09:37) Jo, promiň, to psala fisperanda, myslím
|
Nevímsirady |
|
(8.1.2012 12:19:34) ta už spisovatelkou už je
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Raduna |
|
(8.1.2012 11:37:15) Bathory, to je zajímavé téma. Já jsem odjakživa hrozně moc četla a pak si i vymýšlela příběhy, ale s jejich sepisováním jsem měla vždycky problém. Asi mi na to chybí určitá trpělivost a schopnost se plně soustředit. Jsem i trochu perfekcionista a záleží mi na každém slově a každé větě, takže mi to většinou jde hrozně pomalu. I když se pořád něco psát pokouším, protože mě neustále napadá spousta pro mě zajímavých témat a nápadů. A teď na "stará kolena" jsem se rozhodla, že napíšu celou knížku, protože vím, že kdybych se o to aspoň nepokusila, tak bych toho ve stáří určitě hrozně litovala. Takže asi jsem ten případ, kdy někdo ve vyšším věku začne seriózněji psát. Mezi těmi úspěšnými spisovateli je takových taky docela dost, což mi trochu dává naději:)
|
Petra Neomi | •
|
(8.1.2012 12:55:41) HOlky, vy ovšem zapomínáte, že vám ty knížky musí někdo vydat. Být spisovatelem to neznamená "napsat knížku", ale dostat knížku k lidem a přinutit je, aby ji četli. Nakladatelé zpravidla nechtějí vydat memoáry někoho, koho nikdo nezná, nikdy nic nenapsal a ekonomicky to bude skoro na sto procent průser. Vydání knihy v nějakém normálním nákladu s profi obálkou a profesionálním zlomem, s redakcí a korekturami stojí okolo sto tisíc. To se musí nakladateli minimálně vrátit. Kniha je zboží... Píšu to natvrdo, ale tohle je první věc, kterou by lidem na všech kurzech tvůrčího psaní měli říct. :)
|
Lída. |
|
(8.1.2012 13:12:18) Petro, Raduna nevypadala na to, že by to chtěla udělat proto, aby knihu vydala :)
|
Petra Neomi | •
|
(8.1.2012 13:17:24) Pak to se "zaměstnání spisovatel" nemá co dělat :) Dneska je naštěstí možnost print on demand, prostě si něco vydat pro radost v pár kusech a za docela přijatelné peníze, ale v tom je rozdíl jako být malířem a namalovat si doma obrázek na zeď. Není to to samé...
|
Lída. |
|
(8.1.2012 13:19:33) ano, pak to ovšem se "zaměstnáním" opravdu nemá co dělat
|
Raduna |
|
(8.1.2012 13:25:30) Lído, já to beru tak, že by to rozhodně bylo fajn se tím částečně i živit, ale ani v to moc nedoufám. Prostě si to píšu kvůli tomu, že to chci napsat, a co bude dál budu řešit pak.
|
|
|
|
|
Raduna |
|
(8.1.2012 13:14:27) Petro, to musí být každýmu rozumnýmu člověku jasný. Ale prvotní je vůbec něco napsat. A to ještě tak, aby s tím člověk sám byl spokojenej. Pak bych teda řešila to ostatní. A kdyby mi to nikdo nevydal, tak to dám na internet. Je mi to vlastně ve finále jedno. Když jsem psala povídky, tak byly pro kamarády nebo jen tak pro mě, že se mi zrovna chtělo něco spisovat. Ono všeobecně u všech uměleckých činností musí člověk předpokládat, že se úspěch nemusí dostavit a že se tím neuživí a bude to více méně dělat jenom jako svůj koníček.
|
Lída. |
|
(8.1.2012 13:18:06) ono taky psát knihy kvůli penězům je... zvláštní. Alespoň pro mě. Prvotní cíl musí být "píšu to pro sebe."
|
Petra Neomi | •
|
(8.1.2012 13:28:44) Kvůli primárně kvůli penězům začne psát málokdo, protože je to práce, kde moc peněz nevyděláš, ale pokud se tím živíš, tak prostě nemůžeš psát jen ve chvílích, kdy máš na to náladu. Neexistuje žádná práce, nad kterou by člověk každý den plesal, i když ji miluje.
|
|
|
Petra Neomi | •
|
(8.1.2012 13:25:01) No, takhle... pokud to nebudeš brát vážně a přistupovat k tomu profesionálně, je skoro vyloučené, aby se úspěch dostavil. Vím o čem mluvím, vydala jsem do dnešního dne 17 knih. Je to stejné, jako bys na kole, co na něm jezdíš na nákup, závodila na Tour de France... protože hodně knihám pomůžou i redaktoři, marketing, atd. Navíc, jak tady někdo zmiňoval Bílou masajku, to jsou zas knihy k bulvárním kauzám, úplně jiná kategorie, navíc je píšou ghostwriteři, ne ti, kdo je "vyprávějí".
|
Raduna |
|
(8.1.2012 13:29:36) Petro, jojo, máš pravdu. Mám v úmyslu to nějakým šikovným redaktorům dát, aby na to hodili své odborné oko. A když by se to pak někomu líbilo a chtěl to vydat, tak to beru jako příjemný bonus. Ale prvotní pro mě opravdu je s tím být spokojená sama.
|
Petra Neomi | •
|
(8.1.2012 13:32:57) No, ideální by bylo sehnat si někoho, kdo má nějaké kontakty v nakladatelství, které by mohlo mít zájem to vydat a nějak tam zalobovat. Do nakladatelství přichází týdně cca 20 až 30 rukopisů, které lidi nabízejí v vydání. V drtivé většině případů redakce ani neotevře wordový soubor a zamítne to. Udat knížku vyžaduje stejnou taktiku, jako najít si práci.
|
Raduna |
|
(8.1.2012 13:35:13) Petro, já jsem si to udělala ještě trochu složitější. Píšu totiž anglicky. Z mnoha důvodů je to pro mě nějak jednodušší než česky. Takže se musím obracet na redaktory a agentury v UK.
|
Lída. |
|
(8.1.2012 13:38:55) Raduno, mám to podobně. Některé věci mi česky nejdou. Vysvětluju si to tím, že ty konkrétní postavy prostě česky neumí Zkoušela jsem psát si nějaké scény nejdřív česky a nikdy jsem se nedostala dál než k prvnímu dialogu
|
|
Petra Neomi | •
|
(8.1.2012 13:39:27) No, pokud jsi na úrovni rodilých mluvčí, tak to máš naopak lepší :) Větší trh a tam, na rozdíl od České rupubliky, agentury opravdu fungují :)
|
Raduna |
|
(8.1.2012 14:09:24) Petro, to jsem taky slyšela. Teď ještě nějakého agenta zaujmout:)
|
|
Raduna |
|
(8.1.2012 14:13:32) Petro, mimochodem, zkoušela jsi někdy nechat něco svého přeložit a pokusit se prorazit v anglicky mluvícím světě? Myslím, že bys měla velkou šanci.
|
Petra Neomi | •
|
(8.1.2012 14:24:13) Teď budeme jednat s nějakými agenturami v Německu. S tím anglofonním trhem je trochu problém, za prvé mají svých autorů dost, a i Sapek se uplatnil v podstatě až po tom, co ze Zaklínače byla hra a za druhé, nechat si jen tak na blind přeložit knihu znamená investovat okolo sta tisíc a to si prostě nemůžu dovolit.
|
Raduna |
|
(8.1.2012 15:13:58) Petro, to je asi základní problém všech současných českých autorů. Někteří by se s přehledem v anglosaském světě uplatnili, ale jak to k těm vydavatelům vůbec dostat, když přeložit jen tak na zkoušku nějakou knížku je tak strašně drahé. Zcela upřímně, já být tebou, tak bych do toho těch 100 tisíc dala, protože teď je taková módní vlna, že by se stopro tvoje knížky uplatnily. Ale chápu, že neleží na ulici a člověk hlavně musí platit účty.
|
Petra Neomi | •
|
(8.1.2012 15:30:21) Abych tady všechny uvedla do reality, tak sto tisíc spisovateli vydělá v českých podmínkách docela dobře prodejná kniha tak tak za dva, za tři roky... POkud to není "Vaříme s JIřinou BOhdalovou", nebo tak něco :) Je to moc velké riziko, uvidíme, jestli bude podle Tiny film, to by pak možná stálo za to.
|
Raduna |
|
(8.1.2012 15:38:43) Petro, a v Anglii když se rozhodnou ti vydat knížku, dostaneš rovnou zálohu 30 tisíc liber. Tak asi takovej rozdíl to je vydávat u nás a v cizině.
|
Petra Neomi | •
|
(8.1.2012 23:21:37) Já tady dostanu zálohu padesát tisíc. Ten trh je prostě rozdílnej, no... pro anglicky psané knihy celý svět, pro ty české Čechy a Slovensko.
|
|
|
NovákováM |
|
(19.11.2012 21:06:54) a já nemůžu najít tvou novou knížku elektronicky... bééé
a myslela jsem ZA PENÍZE ! ne k volnému stáhnutí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evik+Šmudla+Šmudlinka |
|
(8.1.2012 13:15:14) Stropro souhlasím. Kromě těch korektur. Dneska je má bohužel menšina knih a je to znát. Snižují se náklady tím, že se korektury vynechají. Stekjně tak s překladem, překládá dneska kdekdo, harlekýnky dokonce počítač a zapomíná se, že překladatel musí být v jistém smyslu i spisovatel, protože tvoří nové dílo. Je to smutný. Pořád se chrlí nové a nové knihy a kvalita je dost hrůzná. Samozřejmě, že ne všechny knihy jsou takové, ale je jich dost.
|
|
|
|
Lída. |
|
(8.1.2012 11:59:55) Celkem bych podepsala to, co psala fisper. O té posedlosti a hlavě plné myšlenek a dialogů. Popřípadě s tím, že si lámeš dny nebo týdny hlavu s tím, jak dostat postavu tam, kde ji potřebuješ mít, aby to nešlo proti ní. S tou nemožností napsat dobrou prvotinu už nesouhlasím. Není naopak prý vzácné, že prvotina je skvělá, ale další díla už jejích kvalit nedosahují.
Ad poznámky... Někdy sednu k počítači a příběh se odvíjí a dialogy vedou, jako by mi to postavy samy diktovaly. Když nejsem u počítače, píšu na každý papír, který je v dosahu, protože to nejde vypnout. Dodatečně většinou nemusím téměř škrtat a přepisovat. Jindy mám desítky poznámek, a z těch pak vybírám a hledám, kam je vsunout.
Co mě ale fascinuje, je fakt, že občas si postavy dělají, co chtějí. Kdo to řekl, že se mu hlavní hrdinka vdala, a tím ho hrozně zklamala? :) Čechov? Stává se mi to, když se příběh a dialogy odvíjejí samy a já nepotřebuju lovit v poznámkách. Píšu, píšu a najednou koukám na to, co ta postava řekla/udělala, a zjistím, že tohle jsem od ní teda vůbec nechtěla. Zkusím to smazat, že to "napíšu podle sebe," ale prostě to do toho příběhu už nepasuje. Když jsem to o těch vdavkách slyšela poprvé, klepala jsem si na čelo. Když se mi to poprvé stalo, byla jsem v šoku. Teď takové chvíle vítám. Problém je, že když ti postavu ožijou, jsou s tebou všude, kam jdeš. Máš pocit, že jsou to sousedi, kteří bydlí vedle, občas tě napadá, jak se asi mají, co teď dělají. Docela na hlavu Ukončit pak takový příběh je na panáka. I když, těm postavám je to jednou. Ti zůstanou nastěhovaní vedle tebe už napořád, z hlavy je nepustíš :)
|
fisperanda |
|
(8.1.2012 13:11:24) To je hrozně zajímavý, co píšeš o těch postavách, co ožijou, mám to úplně stejně. Já už sem jednu dobu psala tak, že mně se tam prostě vyskytla postava, já sem ani nevěděla proč, pak se začla charakterizovat, mluvit, vedla si svoje dialogy, a nakonec tam zapadla, případně převzala velení Ono je to úplně divný, popisovat to lidem, kteří s tím nemají zkušenosti. Mám dojem, že dialogy postav neovlivňuju tak ňák vůbec. Kolikrát mi tam někdo udělá vtip, já to napíšu, pak se tomu zasměju. Já tomu říkám, že to chytám otevřenou hlavou. No, další terminusy technicusy nebudu radši vypisovat, ono to zní fakt šíleně
|
Lída. |
|
(8.1.2012 13:15:12) fisper, to s tím smíchem znám. Je to stejně povzbuzující, jako je několikaměsíční útlum ubíjející :) Chceš taky občas svým postavám provést nějakou schválnost? Jako "A teď se předveď!"?
|
fisperanda |
|
(8.1.2012 13:32:58) Jasně, v takových situacích tam vložím trochu sebe, a říkám si, to sem zvědavá. Pak mám radost, jak na základě toho, co já tam udělám, jenom do toho tak jako dloubnu, se dají věci do pohybu Je to jako když do mraveniště hodíš housenku. A máš radost, kolik to způsobí pohybu a reakcí A někdy, když se mi tam postava plácá, tak u psaní rozhodím rukama, a nahlas řeknu "No co...". Jakože soráč, ale za to nemůžu
|
Lída. |
|
(8.1.2012 13:42:56) housenku do mraveniště No co?
|
|
|
|
|
fisperanda |
|
(8.1.2012 13:13:29) A ohledně opouštění postav. Jednou sem psala román dva roky. Když sem skončila, a napsala poslední větu, opila sem se žalem, že mě opustili. Ještě hodně dlouhou dobu sem si připadala prázdná jak krabička od sirek. Pocit opuštěnosti byl opravdový. Hrozný.
|
Raduna |
|
(8.1.2012 13:20:34) Haha, to je dobrý. Už si nepřipadám tak nenormální. Já zase musím jednu postavu zabít a vůbec se k tomu nemůžu dostat, protože je to moje oblíbená postava. Jenže zemřít musí, jinak to nejde, protože jaksi jinak by hlavní hrdinové neměli s čím se vyrovnávat.
|
Lída. |
|
(8.1.2012 13:35:57) koukám, že se s tím pak budete vyrovnávat všichni Dobrá skupinová terapie
|
|
|
|
|
Petra Neomi | •
|
(8.1.2012 12:48:15) Ale jo, jde, ale uživíš se dost mizerně, ve většině normálních prací vyděláš víc (tedy, já bych vydělala víc určitě, kdybych se na psaní vykašlala :).
|
|
|
Petra Neomi | •
|
(8.1.2012 12:31:28) No, já jsem spisovatelka, a o stálém líbání můzy takhle práce opravdu není. Je to řemeslo jako každé jiné... plus taky podnikání, protože jsi na volné noze a musíš najít někoho, kdo ti tvá díla vydá. Obecně se tím v ČR uživí jen pár lidí, většina z nich mizerně. Je tu malý trh.
|
|
|