| Hudba Ainur | 
 |
(27.11.2011 17:51:50)
Mám dnes jakousi nedělně depresivní náladu, četla jsem si nějaké diskuze a napadlo mě tohle těžce neadventní téma.
Otázka pro rozvedené - co jste udělali po rozvodu s minulostí, spojenou s ex-partnerem? Když si pak člověk najde nového partnera - co dělá se starými vzpomínkami? Hodili jste všechno pomyslně do šuplíku a udělali za tím tlustou čáru? Předpokládám, že u toho špatného asi ano, ale co to dobré? Bylo toho přece určitě mnoho, měli jste nádherné společné zážitky, sledovali jste růst svých dětí... S kým třeba vzpomínáte na první krůčky dětí, legrační zážitky z dovolených, s kým si sdílíte silné vzpomínky?
S novým partnerem asi těžko, s ex asi taky ne.
Jak jste se s tím poprali? Přijde mi to hrozně smutná představa, že se třeba člověk sám probírá fotoalby s miminčími fotkami, a nemá s kým si nad tím sednout a zasnít se.
|
| HelenaPa | 
|
(27.11.2011 18:02:04)
My s ex- děti neměli, tak v tomhle ohledu si vystačím se současným manželem. Ale s ex- občas v pohodě zavzpomínáme na "staré zlaté časy" a pak jsme moc rádi, že jdeme zase domů za tím svým / tou svou. Víme, že si vzpomínáme na to fajn a kvůli tomu "nefajn" už bychom to nikdy nezkoušeli opakovat.
|
|
| štěpánkaa | 
|
(27.11.2011 18:02:41)
co šlo jsem spálila, nechala jsem si asi 2 fotky, na kterých byla spousta našich společných kamarádů + my dva. všechny svatební a jiné, kde jsme byli sami jsme rozdělila na 2 části, svoji půlku i s dopisy co jsme si psali (přesněji jeho dopisy, někdy mě napadá, jak asi skončily moje dopisy a naše fotky u něj) jsem nakonec hodila do ohně. Bylo to úžasně očišťující. Bylo to v době, kdy si lidi ještě psali dopisy, seznámili jsme se spolu v r. 1984 a byli spolu asi 8 let (chození + vojna + manželstí a nakonec rozvod)
|
| .Atlantis. | 
|
(27.11.2011 18:05:28)
štěpánko, tak to asi jde v případě že jste neměli děti...když pak jsou děti a plný albu rodinných fotek, těžko je spálíš.......
|
| štěpánkaa |
|
(27.11.2011 18:16:52)
no, jasně, děti jsme neměli, to je pravda. Fotky dětí bych nelikvidovala, ani kvůli rozchodu s otcem. Možná bych je nějak rozdělila, aby mi doma zůstaly jen ty bez něj (ale dětem bych je nechala někde zasunuté, aby měly i fotky s tátou)
|
| .Atlantis. |
|
(27.11.2011 18:23:47)
ale tohle nejde...mám fotky z porodnice,, video když se děti narodily a všude je jejich táta.
Ale ani by mě nenapadlo to ničit...je to prostě tak, to že to mezi námi jako rodiči nevyšlo, přeci neznamená že ty vzpomínky - fotky , vezmu a zničim. To by dětičky asi moc reálný vzpomínky neměly 
|
| štěpánkaa |
|
(27.11.2011 19:03:44)
atlantis, vždyť jsme psala, že fotky s dětmi bych neničila. jen ty, na kterých je bývalý partner bych mu věnovala "na cestu" nebo je zasunula do šuplíku, daleko. máme (s novým manželem i fotky, kde jsem s dětmi já nebo děti samotné
ono asi záleží, jak moc ten rozchod bolí, jak moc si člověk chce býv.partnera připomínat nebo nechce. Po mnoha letech už mě fotky bývalého nijak nerozhodí, ale těsně po rozvodu to bylo jiné
|
| Líza | 
|
(28.11.2011 8:36:17)
Štěpánko, ale když tam jsou ty děti, tak naprosto přestává bejt důležitý, jestli si partnera chceš/nechceš připomínat, protože s ním prostě v kontaktu zůstáváš, ať se ti to líbí nebo ne. Myslím, že pak už jsou fotky celkem irelevantní.
|
|
|
|
|
|
|
| jak | 
|
(27.11.2011 18:05:42)
Velbloudi, neblazni. Dobre to u Vas dopadne, nedrasej se.
|
| Hudba Ainur |
|
(27.11.2011 18:26:30)
jak, díky za optimismus, ale pravděpodobnost je stále menší, teď už téměř nulová, oboustranně.
|
| Anni&Annika | 
|
(27.11.2011 18:31:40)
nevim, tohle jsem neprozivala a neprozivam, ziju v soucastnosti a totez delaji me myslenky....pokud si chce dcera o necem z jejiho detstvi povidat, nemam s tim problem, mluvi se mi o tom normalne
|
|
| Insula | 
|
(27.11.2011 18:33:41)
Nějak nestíhám sledovat a tak netuším čím procházíš, ale držím palce. 
|
|
|
|
| MAmisek+2 | •
|
(27.11.2011 18:06:47)
NO, já některé pěkné historky, třeba co se týká mně nebo dětí, sdílím s manželem. NA ex-manželovy pěkné chvilky si občas vzpomenu, ale to ošklivé je natolik překrylo,že neprožívám nad tím pěkným žádné výrazné emoce. HOrší je to s tím negativním, co jsem s exmanželem zažila, to všechno jsme s manželem probrali od a do zet, ale stejně to tam uvnitř někde je, právě tohle vyplavává na povrch, když jsem vyčerpaná, vysílená, špatně naladěná. Pohřbít to nejde a srovnat se s tím taky moc ne. Prostě si to probulim a zase to přejde, aby se to potom zase znovu někdy vynořilo. A pocit, že člověk toho druhého nikdy dost nepozná a nikomu nemůže stoprocentně věřit, ten ve mně je pořád. Ta naivita, důvěra a oddanost, ta už se nikdy nevrátí.
|
|
| Líza |
|
(27.11.2011 18:08:03)
Tohle bolí ze začátku. Pak pochopíš, že to, co jsi zažila, ti nikdo nevezme. Nestrkám do šuplíku nic, ani to dobrý, ani to špatný, je to můj život. Ve společným životě bylo mnoho krásnýho a nelituju.
A nad fotkama dětí vzpomínám s dětma, který pomalu odrůstají, a často se tím probíráme a vyprávím jim, jak se narodili, jaký to bylo, když byly malý...
|
| Líza |
|
(27.11.2011 18:09:01)
PB... jak se narodily...!
|
|
|
| Insula |
|
(27.11.2011 18:30:07)
Jsem sice teprve před rozvodem, leč již bydlím sama a zrovna dneska jsem přemýšlela nad svým minulým životem. Uvědomila jsem si, že toho hezkého, na co bych vzpomínala, je vlastně zoufale málo.  Uvědomila jsem si, že mi chybí takové ty vzpomínky na "drobná štěstí" (které pak dělají to velké), vzpomínky na maličkosti, na třeba takové to obyčejné jako jít na procházku a držet se za ruku, dát si pusu nebo sedět na gauči, přitisknuti k sobě a povídání si. Na tohle vůbec vzpomínky nemám. Mám vzpomínky jen na vaření, uklízení, starání o děti, žehlení apod. Nemám zkrátka vzpomínky na chvíle společné, neboť to, že já koukám na tv a on sedí na facebooku za společné chvíle nepovažuji.
|
| Hudba Ainur |
|
(27.11.2011 18:34:13)
No, když není na co hezkého vzomínat, je to asi jednodušší. Já mám těch drobných štěstíček mraky, a nevím, jestli to pak člověk dokáže zpracovat. Ale asi to chce čas, jak píše Líza - ze začátku to bolí, pak to jde.
|
|
| Insula |
|
(27.11.2011 18:41:36)
Co přijde??? Ty hezké vzpomínky??? Já myslím, že ne. Když třeba vzpomínám na začátky, tak necítím nic. Jak tu někdo napsal, to zlé překrylo to dobré. Ale to nevadí. O to to mám lehčí.
|
| Anni&Annika |
|
(27.11.2011 18:46:17)
Insulo...ja myslim, ze je to taky tim, kdo rozvod podava....v nasem pripade jsem to udelala ja....nic krasneho si taky nejsem schopna vybavit, jen si pamatuju, ze me behal mraz po zadech pri predstave, ze bude dcera z domu a ja tam zustanu s nim. Najednou jsem nemela napad, co s nim jako budu pak delat...jinak nevzpominam ani na to spatne, jen kdyz si chci na neco pekneho vzpomenout, neprichazim na nic, ac urcite i to bylo.....ale ty vpominky at uz jakekoliv neboli. Proste jen vzpominka bez citu
|
| Insula |
|
(27.11.2011 18:58:39)
Tak to přesně mám.
|
|
|
| Insula |
|
(27.11.2011 18:57:44)
Tak já měla tři fáze taky, ale už je po nich. První byl vztek, pak lítost a teď přišel klid.
|
|
|
|
|
chlapi jsou někdy FAKT divní 
V její náručí
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)