| Purpura | 
 |
(5.8.2011 15:21:24)
Ahoj,mám dotaz kdy začnou AD účinkovat? Beru 14 dní, je mi zatím dost špatně,ale zvládám to. Chci se zeptat na vaše zkušenosti...kdy začaly léky působit a hlavně,jak jste to poznali? Nedovedu si to vůbec představit...to se jednou ráno vzbudím a bude mi dobře?????
Díky
|
| CPO |
|
(5.8.2011 15:26:58)
Ahojky, Purpuro,
ještě počkej tak týden...jo, to se pak najednou začneš cítit dobře 
Ale je fakt, že moje zkušenosti jsou už tak 15let starý, brala jsem AD jen krátce, tehdy, od té doby ne, tj. nemám zkušenosti s moderníma lékama...ač si myslím, že to bude zhruba stejně.
|
| CPO |
|
(5.8.2011 15:34:42)
Já jsem brala Zoloft, myslím 1+1, a myslím, že to zabralo za 2-3 týdny.
Měla jsem takové "vznášecí pocity" 
Musela jsem to pak přestat brát, protože jsem si připadala jako opilá a zfetovaná a každopádně jsem se často
|
|
|
| Šárka | •
|
(5.8.2011 15:29:35)
nevim jetli zalezi na druhu, ja mela po porodu taky AD, zazivala jsem stavy silene bolesti a když zacala ucinkovat AD, jeste se mi pritizilo. tak tyden to bylo hrozny a pak po jedne strasne noci jsem rano- sice vycerpana - zjistila že bolest je pryc a ja se muzu nadechnout a najist. Pak jsem jeste mela leky na okmazitou pomoc a ty jsem do půl roka odbourala. Ted v lete to bylo 5 let..
|
| Purpura |
|
(5.8.2011 15:39:26)
Šárko, a co jsi měla za bolesti, jestli to můžeš trochu přiblížit...děkuji.
|
| Šárka | •
|
(5.8.2011 16:19:55)
Bylo to po porodu, vlivem hormonalnich zmen a mudr rikala, že se sviraji vevnitř cevy a hrozne to boli a clovek ma pocit že umre. Po jedne prokricene noci jsem rano zjistila že to odeslo ( jasne. clovek byl slabej, tisici leky v sobe, ale to byl takovej zlom) Brala jsem citalek --snad jsem ten nazev nezkomolila--
|
|
|
|
| perko |
|
(5.8.2011 15:54:45)
Mně AD zabrala asi po 14 dnech,prostě jsem byla v klidu a pohodě,lépe jsem spala,neměla jsem tíseň na prsou.Prostě uleva.
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(5.8.2011 16:18:08)
vydrž ještě minimálně dva týdny. nebude ti hned skvěle, ale uleví se ti, určitě poznáš, že zabraly. pokud se ti neuleví, tak by ti dr. měl zkusit nasadit něco jiného. žel někdy zabare třeba až třetí varianta.
dal ti dr. taky něco na přechodnou dobu, než zaberou AD, co by tě přes to období "přeneslo"?
|
|
| Líza | 
|
(5.8.2011 16:23:13)
Záleží na tom, jaké léky bereš, některé by člověk po dvou týdnech už cítit měl, u jiných je třeba čekat nejméně tři týdny.
V žádném případě nečekej, že se jednoho dne ráno vzbudíš, a bude ti skvěle. Takhle to nefunguje. Spíš pomalu, ale jistě začneš zjišťovat, že věci jsou trochu lehčí, že jsi o něco míň dole, antidepresiva tě spíš posílí v tom, co potřebuješ překonat, než že by ti tu depku ze dne na den vypnuly - tak to fakt nefunguje.
|
|
| Katka, kluci 12 a 8 | •
|
(5.8.2011 16:49:36)
Pozvolna to poznáš,u mě třeba začalo být možné zajít na nákup bez stavů na omdlení, dokázala jsem najednou číst kousek knížky, nebušilo mi srdce jak blázen,nemusela jsem se přemáhat, abych vůbec vystrčila nos z domu.....
Ale trvalo to minimálně tři týdny, ještě chvilku vydrž. jak tu už někdo psal , většinou dostaneš na přechodnou dobu ještě "oblbovák, uklidňovák" - lexaurin, neurol..aby se přežila ta doba, než AD zaberou.
|
|
| Peripetie | 
|
(5.8.2011 17:31:30)
u mne to bylo cca 4 týdny-a ano,najednou zjistíš,že je ti dobře já měla paniky(po povodni-pocit,že musím něco udělat,ale nevím co,jinak umřu,že mám infarkt)-beru léky už rok,a nikdy se mi tyhle hrozný stavy už neobjevily-díkybohu.Držím palce,ještě chvilku vydrž.jo,beru cipralex.
|
|
| Surprise | 
|
(5.8.2011 18:09:14)
Dost často tu čtu o depresi, braní AD apod., asi je bere docela dost lidí, tak mi to nedá a zeptám se, asi dost laicky, ale to nevadí, kdy nastane ten okamžik, že se člověk uchýlí k AD a nevydá se to řešit jinou cestou?
|
| Dalalmánek |
|
(5.8.2011 18:11:49)
AD naopak můžou ty jiné cesty "zprůchodnit", třeba umožnit psychoterapii. Nejsou návyková.
|
| Surprise |
|
(5.8.2011 18:14:14)
Vidíš, a já laik se domnívala, že návyková jsou. Jednou v životě jsem pila třezalku, hlupaňa na noc, jedinej efekt to mělo takovej, že jsem musela v noci lítat na záchod, jinak nic  .
|
| Purpura |
|
(5.8.2011 18:41:43)
díky za reakce...já beru Cipralex.
U mě ten moment, kdy jsem pochopila, přišel pozvolna. začala jsem být unavená, bez nálady, představa jakékoliv činnosti,kterou jsem měla ráda (vaření, pečení, kino....)ve mě vyvolávala nechuť...blbě jsem spala a pak jsem začala vytvářet katastrofické scénáře, jako že co když umřu, co když spadneme s letadlem, odmítla jsem letět s manželem na víkend, protože jsem měla strach, že se něco stane a dcera bude sirotek....takovýhle život je prostě na prd a chci s tím něco dělat.
Já nečekám žádný výbuch pozitivních emocí, ale přeji si normální život. Mít radost z všedního dne.....z obyčejných věcí.Ale cítit to!!!!!
|
|
| Nux | 
|
(10.8.2011 19:28:02)
Živá vodo,
takové propláchnutí ledvin taky není špatné, ne?
Ale k Tvé původní otázce, co že člověka donutí to brát?
No přece ty stavy. To, jak je Ti blbě, na umření.
Ať už jsou to stavy úzkosti, jak popisuje Purpura, nebo deprese.
Třezalka je fajn. Nepomůže, neuškodí.
|
|
|
|
|
| Nux |
|
(10.8.2011 19:22:51)
Purpuro, a jak je teď? Uběhlo dlších pár dnů...je to lepší?
Mně se stav horšil po těch serotoninových AD (SSRI). Hlavně když jsem je začala brát poprvé. Tlak na žaludku, blbě mi bylo celé tři týdny, to bylo nekonečné. když jsem je pak brala za rok, už ten rozjezd nebyl tak těžký.
A kdy zaberou jak mají? No, nevím, já třeba u některých nepoznala, že by vůbec zabrala. No asi nezabrala.
Takže jsou to dvě rozdílné věci. Nežádoucí účinky a žádoucí účinky.
Bohužel není dáno, že když máš NÚ, že Ti i AD zaberou jak mají.
Přeji ti, aby tedy zabrala, protože jakmile zaberou, poznáš to, a nebudeš mít potřebu se ptát jak to poznáš. ;)
|
| Loga | 
|
(3.9.2011 20:01:08)
Nux - teď jsem narazila na tvůj příspěvek o negativních vedlejších účincích serotoninových AD. Mě je napsala dr. Sertralin a beru je 2 dny a je mi špatně od žaludku a měla jsem i takové jako návaly pocení. Střídá se to. To jsi měla na mysli, že jsi měla taky takové projevy? To bude trvat než to zabere a ani nemusí zabrat? Dr. mi diagnostikovala reakci na stres a úzkost.
Ale nevím zda je mi špatně po lécích nebo kvůli mému stavu. Protože špatně mi bylo i předtím ikdyž trochu jinak.
|
| Nux |
|
(4.9.2011 6:25:46)
vedl. účinky SSRI,
jo tak nějak to bude.
Zvlášť pokud to bereš poprvé.
Já je brala celkem 3x, a dělalo mi to jen poprvé.
Ne kždý to má.
První 3 týdny těžký žaludek, rozholísaný stav, rozostřené vidění, pocení hlavně v noci, apod.
Když se ten úvod přežije, je to pak lepší.
Ale spíš mi na SSRI vadily ty trvalé NÚ, tedy ztráta libida, vadilo mi i když na mě muž sáhnul, to už bylo na mě moc, naušovalo to partnerství skoro stejně jako ta deprese...
a pak okleštění emocí, které jsem při braní nepoznala ("jen" jsem nemohla plakat), zato po vysazní to byl mazec, jak se to vše provalilo ven.
SSRI jsou dobré, když je zle, ale dlouho bych to nebrala.
Ty to máš na úzkosti nebo deprese?
|
| Loga |
|
(4.9.2011 10:53:46)
Nux - prosím tě co je to NÚ? Já ty vaše zkratky neznám. Co to se mnou udělá? A jsou i jiné léky které nemají takové účinky? Já jsem si sexu doteď užívala moc ráda, ale co mi začalo být zle - ty 3 týdny co to trvá tak když mi není dobře tak nemám takovou chuť jako dříve.
Mám takovou nějakou kombinaci všeho - úzkost, strach z budoucnosti - dala jsem výpověď, mám strach jak si najdu něco jiného (něco pro vš), zvláště teď když vidím, že mi není dobře a jsem najednou taková "křehká", jestli i deprese nevím asi taky. Jak se definuje deprese? Mám děti - jak se o ně starat když mi není dobře? Je to vše na muži a je mi to líto že mu nejsem nic moc platná...
|
| Nux |
|
(4.9.2011 11:04:04)
NÚ je zkratka pro nežádoucí účinky.
Jsi v nezáviděníhodné situaci. Já práci sháním už přes rok, a nejsem schopna. A když chvíli jsem, tak stejně v našem regionuprostě není. I gtu uklízečku si rozeberou hned mezi známými. Ani jako dělníka mě nechtějí ...škoda mluvit, jen to vyvolává další splín.
Já už mám děti větší, ale od muže už poi té době poslouchám nejednu poznámku, ne zrovna lichotivou, kdy už se konečně seberu a půjdu dělat apod.
Nerad slyší, když se mi zhorší stav, už na to nemá nervy, bojujeme s prachama, dokonce jsme se dostali do stadia, kdy i ten špitál nebo PL bychom si dlouhodobě nemohli dovolit. To už je průser.
Zdechnu doma a bude klid. někdy se mi chce.
Ale tohle Tě nepovzbudí, viď.
věřím, že Ty najdeš tu správnou motivaci, sílu, a i léky. jsi mladá, vzdělaná, nadějná. Držím pěsti.
Děti potřebují zdravou mámu.
A co terapie? Já s tím každého opruzuji, ale opravdu si myslím, že jen léky nejsou řešením. Přece je nebudeš brát celý život. Potřebuješ posilu. Terapie by mohla být šance.
|
| Loga |
|
(4.9.2011 11:30:01)
Terapii chci zkusit, ale čekání na psychologa je u nás na několik měsíců takže jedině počkat, vydržet. Bohužel. A mladá nejsem, měla jsem děti pozdě, táhne mi na 40. Kurňa šopa, nejvíc mě štve, že mi nikdo neumí vysvětlit proč to na mě najednou takhle skočilo? Co se změnilo, že se mi to stalo? Nikdy by mě to nenapadlo, že je to možné. Měla jsem doteď pocit, že jsem silná a schopná ženská a teď tohle. Moc by mi pomohlo kdyby mi někdo vysvětlit jak se tohle může zdravého člověku stát.
Díky za povzbuzení, ty ho taky moc potřebuješ. U nás v regionu je práce vcelku dost, ale spíše dělnických a středoškolských profesí a míst pro vš je málo nebo s hodně stresem. Ten mi tyhle potíže asi vyvolal tak bych si měla hledat něco klidnějšího...
Nejvíc mě ubíjí ta moje nerozhodnost - předtím jsem pořád dumala - zůstat v práci nebo odejít (kvůli dětem) - nakonec jsem ten tlak nevydržela a rozhodla se odejít a doufala jsem, že se mi uleví a bude mi líp jako dřív. A ono "houby houby zlatá rybko" rozjely se mi tyhle psychické a psychosomatické potíže ještě víc . Teď pro změnu si nemůžu vybrat - jestli jít na neschopenku a kdy nebo se snažit vydržet v práci ještě měsíc nebo i déle z běžící výpovědní doby - na jednu stranu - byly by to super peníze navíc (o dost víc než nemocenská) a byla bych mezi lidma a třeba by to bylo lepší něco dělat a zabavit se, ale na druhou stranu mě ten odchod odtud stresuje, je mi to líto, je tam hodně stresu z náročné práce, takže to mi dělá naopak hůř. Nevím co je lepší, neumím to poznat. Vždycky jsem byla nerozhodná ale ted je to fakt nanic.
Sorry za litanie, umím si představit, že je to otrava číst něčí problémy, už se budu "krotit"
Jsem dneska sama doma s dětmi, mám strach jak to zvládnu, manža bohužel musel na 1,5 dne odjet a je to nezvyk a jak nejsem v pohodě a léky mi nezabrali, tak mi to dává zabrat, snažím se zabavit, a aby děti nepoznali, že mi není nic moc. Půjdeme ven, snad to bude lepší. A zítra do práce - ještě tam zkusím vydržet.
|
| Nux |
|
(4.9.2011 12:18:40)
To je dobře, že chceš zkusit terapeuta, já na toho svého čekala 3 měsíce. a fakt mě nechtěl, kroutil se, byl přetíženej, chudák. Ale nelituji, stálo to za to, je dobrej.
A proč to na Tebe skočilo? No právě...silná schopná ženská...tak Ti tělo dalo znát, že jsi opravdu ženská,křehčí, než jsi myslela, že máš své hranice, že nesneseš jako kůň. A bylo to. Jistě byly signály i dřív, ale ty se lehce zametly pod koberec.
Tak tohle už asi přehlédnout nešlo, proto jsi tam kde jsi.
u nás práce není, ani uklízečku mi nedají, ani prodavačku (všude chtějí vyučení nebo praxi v oboru. ale co já, s konzervatoří? V oboru nedobytně zapráskáno na desítky let dopředu (tam jen známý známému), tak jsem se rekvalifikovala, a snažím se, no. Dnes ležím v posteli, nemůžu nic. odpoledne musím zajít na jednu firmu hodit do schránky žádost s životopisem. dělá se mi zle už teď, jak zbytečné, už to znám za tu dobu. To je pk těžké být pozitivní.
jinak v každé práci nějaký stres bude, myslím, že terapie je dobrá volba, pomůže ti s ním pracovat.
Taky nemám muže doma od včerejška, ale mám už větší děti, tak krom jídla a občasného zahrání karet jim stačí, že mámu prostě jen mají.
Tak Ti přeji, ať prášky co nejdříve zaberou a ať to v práci zvládneš...kdy máš kontrolu u psychouše?
|
| Loga |
|
(4.9.2011 13:11:21)
Nux - to je mi líto, že ti je tak špatně. To mě teda na ležení není, naopak si myslím, kdybych zůstala ležet, tak mi bude hůř, protože mi bude pracovat hlava naprázdno a honit se mi blbé myšlenky. Takhle jsem se musela postarat o děti a prádlo, tak to jde.
S konzervatoří je to asi těžší než s ekonomkou. Ale i tak se bojím kdo zaměstnaná ženskou s malýma dětma, když mám specifickou praxi, která se požaduje vyjímečně. Já bych chtěla začít dělat účetní, ale na to praxi nemám, jenom znalosti  . A nejsem z Prahy. No momentálně mám ale jediný cíl - dát se trochu dokupy. A začít po 10 let u jednoho zaměstnavatele znovu. Hrozná to představa.
|
| Nux |
|
(4.9.2011 13:35:02)
S tou prací-ani ti nedokážu říct proč-to u Tebe zrovna vidím dost nadějně. jakási intuce, nebo co ;)
Jinak já sice ležím, ale ještě vstanu, to já si jen tak odpočívám, spala jsem dnes jen pár hodin, vlastně celé 3 hodiny. Dokonce vkuse.
Musím pak ven, a mám průjem (běžné přd tím, když musím cosi nepříjemného vyřídit).
Takže už asi 20 min sedím s noťasem na WC, a brzy mi dojde baterka.
To, že nemůžeš ležet, chápu, svírá Tě úzkost, to pak člověk neposedí nepoleží.
Jsi na začátku, máš velkou šanci se z toho vyhrabat.
Neměla bych Ti psát, nejsem dobrý příklad, když jsem rezignovala, je třeba si uvědomit, že já nejsem Ty a u tebe to bude jistě jinak. 
|
|
|
| petens | 
|
(5.9.2011 21:22:38)
Nux čtu tě tu chvilku a potřebovala bych se něco zeptat. jestli to vadí tak neodpovídej. Tobě tedy léky nezabírají a jsi pořád na začátku léčby, to je v těžké depresi? Nebo léky nebereš a spoléháš na terapii? nějak jsem to nepostřehla, asi jsem něco přelítla. Díky.
|
| Nux |
|
(6.9.2011 21:43:58)
Myslela jsem, že už jsem odpovídala, ale asi se to neodeslalo, takže ještě jednou k tomuto:
"Nux čtu tě tu chvilku a potřebovala bych se něco zeptat. jestli to vadí tak neodpovídej. Tobě tedy léky nezabírají a jsi pořád na začátku léčby, to je v těžké depresi? Nebo léky nebereš a spoléháš na terapii? nějak jsem to nepostřehla, asi jsem něco přelítla. Díky."
------------------------------------------------
Nejsem pořád na začátku léčby. Můj stav se trochu mění a vyvíjí (úzkosti - deprese- PPP).
Těžkopu depresi teď nemám, myslím, že jsem snad měla jen pár takových relapsů do fakt těžké deprese (na hospitalizaci), jinak se standardně držím na středně těžké až lehčí depresi.
Když to klesne, nasadíme léky, které ale po dvou měsících obvykle přestanou fungovat.
Při propadech beru Rivotril, akutně abych si ulevila.
Na terapii spoléhám nejvíce. Ale teď mám pauzu (nevychází nám to s terapeutem časově několik týdnů po sobě se sejít) a v takových chvílích když se zhorším, je to blbý, nemám podporu, napráškuju se, kolikrát to fest přeženu.
AD jsou pro mě prostě nějak slabá, dokážou mě oploštit, ale ne vyléčit.
Vlastně AD neléčí nikoho. Jen trochu závidím těm, komu fakt pomůžou. Nic takového, jako skutečnou úlevu jsem s nima nezažila. Vždy je to tak nějak "jen trochu", a spíše přání, než skutečnost.
Ty mi asi moc nevěříš, co píšu, že?
|
| petens |
|
(7.9.2011 12:27:07)
Ne, mýlíš se. Mne opravdu zajímalo, zda lékař nabídl jiné léky, když se po vyzkoušených necítíš dobře nebo nezabírají.
Po lécích jsem se nijak citově oploštělá necítila, právě v případě PP a úzkostí pomohly přežít ty panické momenty, až jsem znovu nabyla jistoty, že se mi nic nestane, že neomdlím, neudusím se + ty další příznaky, co znáš sama.
Zároveň při nasazení léků rovnou dr. sdělil, že jedno pokusné balení. Každý týden jsem měla informovat jak mi je, s tím, že léčbu vyměníme v případě, že to nebude ono.
Proto mne zajímalo jak tuto situaci řeší jiní lékaři.
Všem vám přeju hodně štěstí. Je to hnusné onemocnění.
|
|
|
|
|
|
|
| Nux |
|
(4.9.2011 11:17:39)
Loga, ptala ses na depresi, jak se definuje.
Obecnou definici zná každý, od špatné nálady k depresi není přesná hranice, spíše tedy časová.
Zkuse test:
http://www.deprese.psychoweb.cz/test2
|
|
|
|
| AneJa | 
|
(4.9.2011 7:08:09)
Logo, to je OK, já beru už dva roky taky Sertralin a první týden mi bylo zle od žaludku, měla jsem halucinace, šílené výkyvy nálad, ale srovnalo se to a teď je mi fajn. Vydrž!
|
| Loga |
|
(4.9.2011 10:55:20)
AneJa - a můžeš chodit do práce? Pomůže to natolik?
|
| AneJa |
|
(5.9.2011 17:03:15)
Logo, ano můžu, chodím do práce, mám ji celkem náročnou, dost stres. Jsem tam čtvrt roku a zvládám. Beru nízkou dávku Sertralinu, jen půl tablety denně, k tomu mám Neurol při větším vypětí, ale ten potřebuji velmi málo kdy. Mě hodně pomáhá i rozhovor se s mojí psychiatričkou.
|
| Loga |
|
(5.9.2011 21:03:41)
AneJo- díky. Tvůj případ mě povzbudil, třeba mi to taky pomůže. Dostala jsem taky jenom půltabletky toho Sentralinu.
Jinak jsem dostala dneska v práci jakoby astmatický kašel, počítám, že nervového původu, protože jinak astma nemám nebo že bych byla nastydlá? Pořád po chvílích dráždivě kašlu. I teď doma. Zkusím si vzít nějaké kapky. Ale jinak je mi trochu líp než bylo před tím než jsem začala s AD, ale je mi jasné, že to není účinkem, po 3 dnech chacha, ale možná i nějaký placebo efekt a uklidnění, že mám pomoc. Až dneska na ten hnusný kašel.
|
| AneJa |
|
(5.9.2011 21:12:54)
Logo, já začínala na celé tabletce a ulevilo se mi tak po 7 dnech braní, plný nástup byl až tak po měsíci. Opravdu mi to pomohlo a moc bych ti přála aby se ti ulevilo. 
|
|
| petens |
|
(5.9.2011 21:23:56)
Logo těch příčin může být hodně, nechtěj od těch léků zázraky, prostě věř, že přijdou.
|
|
|
|
|
|
|
|
| bellinka | •
|
(14.8.2011 17:23:06)
Mám dvě děti a milujícího manžela, takže šťastný život, jak už tady mnohdy zaznělo, ale neuspokojuje. Hlavně od té doby, co se narodila dcerka a syn začal žárlit, více nemocnosti kvůli synově školce, měla jsem rapidně míň času pro sebe, máma mě zklamala svým chováním, i když teď je líp, manžel déle v práci, do toho si nabral nějaké aktivity navíc. Asi jsem měla jít radši do práce, jsem doma už skoro pět let a cítím jak zakrňuju, uzavírám se do sebe, hledám nit k hvooru, začínám být vůči lidem uzavřená a i kontaktu s nimi se obávám. Spíš přežívám, nejradši bych měsíc prospala.Mám pár kamarádek s dětmi se kteýrma se pravidelně vídám, navštěvovala jsem i MC,ale nemůžou mi zaplnit celý týden, navíc teď v sprnu jsou všechny odjete a jsem sama. Mám strach,že i je ztratím,protože nebudu veselá a budou na mě spadat moje depresivní nálady. A v tom stavu ani nejsem schopná moc nového seznámení. Na jaře mi bylo nelíp, s jednou amarádkou jsme se hodně vídaly, podnikaly akcičky s dětmi i bez nich, bylo to fajn. Ale přes léto to upadlo, skoro tu nejsou, pořád někde cestují a v září nastupuje po mateřské do práce. Nejspíš by mi pomohla práce, ale nebydlím ve městě, tak se mi to ani moc s dojížděním nevyplatí a nemám hlídání. Chtělo by to nějaké studium, domácí činnost, ale mám pocit, že to nejde. Mám hodně živé, temperamentní děti vyžadující pozornost a jen tak tak stíhám s nima uvařit a základní věci kolem baráčku. Manžel je úspěšný, chytrý, společenský, prostě momentálně na výši a já si připadám puťka domácí a to mě taky sráží. Teď zvažuju jestli jít k psychologovi či psychiatrovi, aby mi něco předepsal, poradit se, ale je jasný, že budou delší čekací doby a ta představa, že to nemám komu říct. Ale třeba by pomohl, aby mi bylo líp. Jsem mámá a děti si zaslouží spokojenou a veselou maminku.
|
| Spiklenec slasti | •
|
(15.8.2011 1:27:32)
To ještě nemusí být deprese. Máš takové, řekl bych, docela běžné pocity po dlouhé mateřské. Jak říkám, ještě deprese být nemusí, ale může se z toho vyvinout. Nejdřív si zkus promluvit s manželem. Ale v klidu a bez výčitek, protože jinak se může „zašprajcovat“, protože nebude chápat. Vysvětli mu, jak se cítíš, a co v tom ohledu šlo dělat. Zkus se ho zeptat, zda ty jeho „vedlejší aktivity“ jsou nezbytně nutné. Zkuste si život jinak uspořádat.
|
| bellinka | •
|
(15.8.2011 7:53:59)
To máš jistě pravdu, že by to pomohlo. Chtěla jsem i tzv.rozpis služeb,stačilo by mi i večer trochu času na zprávy,ani ty už nestíhám sledovat kvůli koupání a ukládání dětí. Akorát u něj nejsou žádné pravidelné návraty z práce.Aktivitu v zastupitelstvu těžko může zrušit,to si počkáme ještě 3roky a kolektivní sport mu zakazovat nemůžu,to by nebylo dobrý.On to vlastně není ještě můj manžel,jsme spolu už několik let a zrovna včera mě požádal o ruku. Byla jsem ráda,ale nadšení prostě nepřišlo,svoje problémy jsem mu už nastínila,ale vidím na něm,že moc neví jak mi pomoct.Chybí mi taky lidičky,prostě mít víc přátel,z rodiny mám jen rodiče,připadám si pak strašně na někom závislá.I spoustu lidiček z mého dětsvtí bohužel žije na druhém konci republiky.
|
| Spiklenec slasti | •
|
(15.8.2011 10:01:09)
Já zas asi budu kvůli Tobě brečet, proč já neměl štěstí na takovou tolerantní ženskou? :o) Evidentně strádáš, ale máš takové pochopení pro zájmy i nepracovní povinnosti svého manžela. Samozřejmě, že může práci v zastupitelstvu zrušit. Koaptují místo někoho jiného. Možná tam dělá velmi záslužnou práci, ale rodina by měla být na první místě. A kolektivní sport? OK. Ale máš Ty na něj také čas? Teď vrčí zumba, to by Ti určitě prospělo...
|
| Spiklenec slasti | •
|
(15.8.2011 10:02:00)
"frčí zumba" mělo být (hezký překlep, třeba se to ujme :O))
|
| bellinka | •
|
(15.8.2011 15:40:33)
Tak že může složit funkci vím, ale na to má svoji hrdost, sám z té funkce nadšenej není. Nic mu to nedává, naštěstí je teď od toho přes léto klid. Zumbu znám, v zimě jsem jeden čas chodila i na aerobic, ale pak místní lektorky změnily časy a už nebylo hlídání. Nahradila jsem to pak na jaře cyklistikou s kamarádkou, to bylo fajn, ale kámoška teď přes prázdniny nemá čas. Jinak že bych byla tolerantní
? Každej to vidí trochu jinak, dle mého chlapa jsem právě málo. Je to hodně i o povaze, vidím to kolem sebe na místních. Jsou chlapi co za sebou po příchodu domů rádi prásknou dveřma a pak zas i ty co jsou pořád v luftě, každý večer v hospodě.
|
| Spiklenec slasti | •
|
(15.8.2011 18:11:49)
Zeptej se ho, zda je mu jeho hrdost a ta pitomá funkce přednější než Tvé zdraví a vaše rodinné štěstí.
Já vím, že jsou chlapi takoví a makoví. A pak jsou takoví, co je pro ně rodina největší priorita. Sice mají hodně práce, aby ji uživili, takže žena má doma samozřejmě také hodně práce. Ale tak on alespoň každou noc večer ukládá děti ke spánku. Žena si zatím zajde do fitka,na kosmetiku, do sauny, na spinning, tae-bo. Dodělá si při mateřské vysokou školu (i když to byla taky fuška). A stejně to nakonec skončí tak, že ona si najde někoho jiného a o tom prvním mluví jako o "největším omylu svého života" - ano, je to můj případ.
Prostě jestli máš svého muže ráda, řekni mu, že padáš na hubu, a že když on z něčeho nesleví a něco nezmění, může všechno velice rychle skončit. Protože jestli se propadneš do opravdové deprese, začneš vnímat realitu jinak. A třeba začneš svého muže nenávidět. A pak už bude pozdě. Třeba mu dej tohle přečíst. Že mu to vzkazuje jiný chlap. :o)
|
|
|
|
|
|
|
| Nux |
|
(15.8.2011 23:05:16)
Ahoj,
taky jsem byla dlouho na MD a dost to na mě padalo. Na všechno sama.
Moje péče se jaksi brala jako samozřejmost.Blbý, no.
Člověk se snaží, a dokud vše funguje, nikdo si toho ani nevšimne. Ale nedej bože, že bys ze své role vypadla. To by byla mazec.
Skoro bych to Tvému příteli přála, aby mu to konečně doklaplo, že to není jen tak samo.
Co by se stalo, kdybys chtěla odjet na víkend BEZ DĚTÍ někam třeba s kamarádkou? Manžel by na to řekl co?
Do léků a psychiatrů bych se v tohle stadiu zatím nepouštěla, ještě vydrž, na to je vždy čas.
Řeč s Tvým mužem není?
Můj muž byl celkem chápavý, jen mu tohle prostě nedocházelo. A myslím, že nedošlo dodnes, když už jsou děti větší.
Pět let je dost na to, abys už přestala být jen uklizečkou a chovatelkou mláďátek (byť jistě skvělých), a začala být také sama sebou, ženou se vším všudy.
Kdy sis např.naposledy koupila něco na sebe? Něco jen tak pro radost?
Ne jen dětem. Sobě...
|
|
|
| Helena + 3 děti | •
|
(20.10.2011 13:12:01)
Antidepresiva začínají účinkovat opravdu asi až do uplynutí 14 dnů i déle. poznáte to, že je vám méně do pláče a vnímáte i třeba hezký den a řeknete si "to je dneska krásně". anebo se na něco těšíte a nebo se zasmějete vtipu a nebo ho i sama prohodíte.je fakt,ale že ten pláč vám začne občas chybět a budete se cítit trošku i bez emocí a i vzpomínka na to špatné vás nerozbrečí.
|
|
|
V její náručí
Břevnovské posvíceníPraha 6 
Biskup Tobiáš z BenešovaBenešov 
Floria podzimKroměříž 
Krása Smetanovy hudbyMělník 
Pocta Zuzaně NavarovéPraha 2 
Břevnovské posvícení
Biskup Tobiáš z Benešova
Floria podzim
Krása Smetanovy hudby
Pocta Zuzaně Navarové
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)