Tante Ema |
|
(1.7.2011 10:07:12) Tak do toho bych se čtyřmi dětmi nešla. Ani se dvěma ani s jedním. I když nevěřím, že kostel má moc očarovávat cesty a ty cesty pak přepnou cestujícího na jiný program. Spíš přání otcem myšlenky.
|
susu | •
|
(1.7.2011 10:17:52) Myslím, že tak funguje vlastně jakákoli cesta, pokud ji na sebe člověk chce nechat takto působit. Není nutná žádná poutní speciálka.
|
angrešt |
|
(1.7.2011 10:41:42) susu, to záleží (vzhledem k tomu, v tomto případě jde o křesťanské poutní místo) na náboženském postoji a významu, které ten konkrétní člověk tomu konkrétnímu místu přikládá. Chce-li složit svou cestou poklonu hrobu sv.Jakuba, tak jiná cesta v tomto směru není rovnocenná.
Ale jako cesta "bilancující život" pravděpodobně může posloužit jakákoli cesta, kterou člověk sám vnitřně takto pojme, s tím souhlasím. Spíš si myslím, že poutní cesta ani není ideálním prostředkem pro bilancování života, poutnictví v tradičním smyslu je opravdu spíše forma modlitby, či alespoň formy usebrání. Ne rozumového porovnávání "má dáti-dal; mám-nemám; mám mě rád-nemá mě rád....". Samozřejmě, že i k tomuhle účelu může dlouhé putování ke konkrétnímu místu posloužit, ale určitě se k témuž dají použít i jiné prostředky.
|
susu | •
|
(1.7.2011 10:45:19) Jo to by šlo. Pokud chce jít člověk ke hrobu svatého Jakuba, tak nemá jinou možnost, to je mi jasné. Pokud si chce v hlavě srovnat myšlenky, je jedno, kam se rozhodně jít.
|
|
|
|
angrešt |
|
(1.7.2011 10:22:54) Tante, ale samozřejmě, že na pouti člověk najde v sobě jen to, co si přinesl s sebou A zároveň může být pouť projevem vnitřní zbožnosti, obětující určitou fyzickou námahu jako poklonu svatému místu... Ale jakýkoli význam pouti pro toho konkrétního člověka, který pouť jde, samozřejmě vychází z něho samotného, ne z žádného "sálání kouzel prachem cesty", případně, v závislosti na jeho náboženském postoji, z určitého pocitu Boží blízkosti... je to pak svým způsobem forma modlitby.
|
Tante Ema |
|
(1.7.2011 11:13:02) Angrešt, to je stará vesta. Proto asi měly cesty odjakživa v určitých životních etapách svoje místo. Já tomu rozumím a chápu motivaci. A jsem i pro rituální cesty, protože i to má svůj význam, na to je to zakořeněno v příliš mnoha kultrách (a tam, kde není, chodí lidi alespoň tak či onak poustevničit), aby to byl výmysl. Jen jsem háklivá na takové to "B.h mi řekl, že ..." popř. "Cesta způsobila...". Jasně, zakladatelka nic takvého explicitně neřekla, jen mi to tím zavánělo, jsem halt už jednou známá paranoia . Ta pouť je prostředek. Tím pádem je zbytečné se obávat, že jako důsledek jejího podniknutí mi zkrachuje manželství.
|
|
|
Hudba Ainur |
|
(1.7.2011 10:54:38) Nebyla bych to já, kdo by šel A dotyčná osoba tam určitě nechce jít s cílem bilancovat partnerský vztah, ale spíš se zklidnit, zbavit stresu a načerpat duševní a duchovní sílu. Ale právě proto by mě zajímalo, jak moc to může ovlivnit další život. Jestli jsou lidi potom třeba natolik vzdáleni normálnímu životu, cítí se být "mimo čas a prostor", že odejdou z práce a jdou někam poustevničit nebo chovat kozy. Nebo se rozhodnou změnit partnera, město, stát... Je mi jasné, že rozjímat se dá všude, ale tahle pouť prý je nezaměnitelná, příliš specifická.
|
Tante Ema |
|
(1.7.2011 11:23:28) Já si myslím, že ne. Pokud je ta cesta formou modlitby, nemůže tě než stabilizovat, upevnit. Pokud se na cestě někdo rozhodne, že změní místo, proč ne. Pokud se někdo vrátí a udělá změny, typu opuštěná manželka, likvidace všeho stěhování do kozího chlívku, je alibismus tvrdit, že takovou moc má ta pouť. Pokud se někdo ocitne dlouhodobě mimo čas a prostor, je to spíš jeho vnitřní problém, než katarze spuštěná poutí k hrobu.
|
|
Tabitha+2 |
|
(1.7.2011 18:16:40) Domnivam se, ze zmena v tom smyslu jak se na ni ptas, prichazi v zavislosti na vnitrni otevrenosti a uprimnosti hledani..Jednoho to "presune" z prace ke "kozam", jeden si zacne vice uvedomovat vzacnost sve rodiny, zdravi, zeny, deti a podobne a vede ho to k ohleduplnejsimu chovani.. Jak dlouho clovek tuto zmenu v sobe v pozitivnim smyslu udrzi, je zas na jeho vnitrni touze po pravde a v uprimnosti k sobe samemu predevsim..Nemyslim, ze z takovych cest na konci jaksi "automaticky vypadavaji" poustevnici, nebo nejaci laiccti reholnici, ci neco v podobnem smyslu, takze neni duvod k obavam o dalsi zivot "absolvujiciho" cloveka..
|
|
|
|