| Skřet |
 |
(10.5.2011 21:01:02)
Potřebuji honem rychle nějaké hlídání, mám téměř dvouleťáka. Mého tátu odvezli po úraze do nemocnice a asi tam bude dlouho. Babičky mi obě vybouchly na dlouhou dobu s hlídáním. A já chci aspon občas tátu navštívit.....Tak jsem byla v předškolce - soukrm. jeslích. Matěj si mě hlídal a nechtěl mě pustit. Tak jsem tam s ním zůstala. Nicméně, vychovatelky mi řekly, že to stejne nema moc smysl tam byt, že ze zkušenosti ví, že to stejně ty děti obrečí, když mámi odejdou a ve třech letech ve školce je to stejné. Je to pravda? Je mi malého líto, chci aby tam byl občas na pár hodin, ale nechci aby tam plakal  ach jo....jak probíhal přechod do školky či jesli u vás?
|
| kaťuše | •
|
(10.5.2011 21:07:30)
není to pravda. Dávám do školky dvouleťáka. Pláče přesně dvě minuty, pak se sebere a odejde a ani po mně nevzdechne.
U vás je to problém, že je to náhle. Je potřeba tohle trénovat. Když to budete trénovat, tak se to poddá. Odcházet na chvilky pryč, nechat dítě hlídat a vždycky se za chvilku vrátit. Udělat si odchodový rituálek, který usnadňuje rozloučení. Vzdalovat se postupně na delší a delší dobu. Nechat hlídat kamarádkami, třeba jen na deset minut.
On tam taky může brečet pět minut a pak být v pohodě, to dělá hodně dětí. Starší dítě nikdy při loučení neplakalo.
Mám zkušenost s tím, že je lepší se rozloučit a odejít, než tam s dítětem dlouze pobývat. Poprvé ano, třeba hodinu, aby si zvyklo na prostředí. Příště už normálně odejít, s dítětem se domluvit, provést rituálek a brzo se vrátit.
|
|
| La Pepa | 
|
(10.5.2011 21:08:27)
a co zkusit hlídání nějakou chůvou, že by ho na těch pár hodin, než tátu navštívíš, třeba vzala ven? S tím moje děti začínaly, ráno si je vyzvedla, před obědem vrátila. A snášely to obě děti dobře, pravda, potom si mě víc hlídaly, ale neřvalo ani jedno.
|
| Skřet |
|
(10.5.2011 21:17:45)
O chůvě také uvažuji. Jak jsi nějakou slušnou sehnala? přes známe ani kamarádky se mi to nevede.
|
| La Pepa |
|
(10.5.2011 21:34:53)
pro holku jsem měla jednu paní ze sousedství, pro kluka normálně na inzerát, poprvé jsme šla s nimi, pak už chodili sami.
Pak jsem na dlouhodobější hlídání měla dceru bývalé kolegyně (t.č. na pracáku) a teď mi hlídá holka z baráku (ale ta dělá krátký/dlouhý) a tak nemůže pořád :-(
|
|
|
|
| Baba Jaga | 
|
(10.5.2011 21:11:18)
Je horší, když tam s ním budeš, o to déle to bude trvat. Dělala jsem pár let chůvu, hlídala jsem batolata, a brečely max 5 minut po tom, co rodiče odešly... Ony pak mají s dětmi spoustu aktivit, takže si na mámu moc nevzpomenou. Jasně, jsou i extrémně citlivé výjimky, ale je jich málo.
I učitelka ve školce, úžasná, mimochodem, mi říkala, když tam malý začal chodit, že mi ho vyrve a ať rychle běžím, že to bude dobré. A fakt je, že jsem stála pod okny a za pět minut bylo ticho.
|
| kaťuše | •
|
(10.5.2011 21:14:19)
je to tak jak píše jaga, já nejenom, že stála za okny, ještě jsem tam během tří hodin co ho tam dávám vždy volala alespoň dvakrát, jestli nepláče. A byl v pohodě. Jim se nelíbí ta situace odchodu, protože si nedovedou zapamatovat, že včera se tady měli dobře, ale zase si vzpomenou. Malej teda byl večer mazlivější a vrátil se nám zpátky do rodičovské postele, tale to bereme jako jeho potřebu se ujistit a nevadí nám to.
|
|
|
| Pole levandulové | 
|
(10.5.2011 21:14:29)
Syn chodil od dvou let na pet dnu za mesic do jesli a prvne mi az mrzelo, jak snadno zmizel mezi detmi a nijak mne nepostradal. Za tri dny mu to doslo, ze tam vlastne nejsem, tak cvicne deset minut brecel, pak toho nechal a od te doby uplne v pohode - asi mu doslo, ze ho tam nenechame a vzdy pro nej prijdeme.
S dcerou to budem zkouset od zari, tak jsme hledali kam ji umistime a prubeh byl zatim vzdy stejny - chvili se mi drzi za nohu, pak se rozkouka a behem peti minut uz uspesne komanduje mistni deti jak si spolu budou hrat a ty ji poslouchaji.Samotnou jsem ji tam jeste nenechala, ale myslim, ze asi zabreci, ale pak bude v pohode. Beru to jako trening na skolku, kde uz bych chtela, aby byla normalni a v pohode, stejne jako syn.
Dej synkovi cas, jako mama brzy poznas, kdy place zoufale a kdy to jen cvicne zkusi a jak zmizis za roh, bude v pohode.
|
|
| Delete | 
|
(10.5.2011 21:15:13)
Mně nebrečelo ani jedno dítě, nejmladší musela v šestnácti měsících do jeslí, když mě hospitalizovali kvůli rizikovému těhotenství s dvojčaty, a také problém nebyl.
Tohle je, podle mě, u každého dítěte jiné.
U nás ve školce probíhá až měsíční zvykací doba, kdy dítě začne chodit nejdříve s maminkou, maminka tam s ním je třeba dvě hodiny. Když dítě prostředí pozná, zkouší tam maminka dítě nechávat třeba jen do svačiny (asi na hodinu až dvě) a když dítě zvládne toto, doba se postupně prodlužuje do oběda, později i přes spaní.
Když se nepodaří během měsíce, je potřeba se dále dohodnout, nejspíš to končí odložením nástupu do školky.
Někomu trvá zvykačka týden, někomu měsíc, někdo ji nepotřebuje.
Děti jsou do školky přijímány v průběhu celého roku a každý týden smí do třídy přijít max. tři nové děti nebo tak nějak to je, aby měla učitelka možnost je postupně do kolektivu zapojit.
Nejhorší to je pro zaměstnavatele protože dítě nastupje nejdříve v den, kdy jsou mu tři roky, takže je třeba počítat, že třeba ještě měsíc rodič nebude moct být v práci nebo alespoň ne na plný úvazek.
Podle mě je tohle poměrně schůdná cesta, jak tomu pláči předejít, jen mám pocit, že není moc běžná.
Ale jak to vyřešit takhle na rychlo kvůli návštěvě nemocnice, to nevím. Na to by byla asi nejlepší kamarádka, která by počkala s malým někde na hřišti u nemocnice.
|
| Denyna | 
|
(10.5.2011 21:54:50)
U nás to ve školce probíhá dost podobně. Navíc máme jen jednu smíšenou třídu, takže dítě tam potká třeba i starší kamarády. A obešli jsme se bez pláče. Neměla bych na to, předávat učitelce plačící dítě.
|
|
|
| 1.3Magráta13 | 
|
(10.5.2011 21:20:01)
Okolo dvou let je nejhorší období na odloučení od matky. Takže já myslím,že to stejně ořve. osobně preferuju, aby dítě, pokud to jemožné, bylo do 4 let s maminkou. Ale samozřejmě chápu tvojí situaci, že je to výjimečné a že chceš za tátou do nemocnice. nejde vymyslet jiný způsob hlídání? Nějakou kamarádku, jiné příbuzné, někde, kde je malý zvyklý? Případně fakt nějak vyřešit ty babičky, jestli jde o pár hodin v týdnu kvůli návštěvě nemonice?
Hlídám děti soukromě i ve školce a fakt to většina těch 3 leťáků nese těžce. I když si nemyslím, že by je to nějak doživotně poznamenalo. A samozřejmě jsou i výjimky, které nepláčí a ve školce jsou raději než doma.
|
| kaťuše | •
|
(10.5.2011 21:25:37)
Já bych to takhle nenapsala. Separační úzkost je u dětí různě silná a přetrvává klidně do tří let. Myslím si, že se tohle dá velice dobře zvládnout i u dvouletých dětí a ořvat to nemusejí. U nás ve školce není žádná zvykací doba, jenom napoprvé tam může matka dítě odvést, nechat rozkoukat a potom odejít. Přesto jsem neviděla žádné utrápené a zoufalé dítě. Jediný tam plakal můj syn a to opravdu jenom tu dobu, co jsem mu nazouvala botičky. Chodí se tam od dvou let, ale berou občas i mladší děti.
Já myslím, že jde spíš o situaci, že dítě má být prostě trochu vytrénované na odchod maminky, má se to zkoušet dávno před školkou. A druhá věc je taky jak to prožívá rodič. Pokud zoufale a s výčitkami, dítě jeho zoufání vycítí a podle toho taky reaguje. Já mám prostě v tu dobu práci a s tím odcházím, vím, že synovi tam bude dobře- nádherně se od té doby rozmluvil, začal lépe jíst, všichni si ho chválí.
S názorem, že děti mají být do čtyř let doma nesouhlasím. Je to opravdu individuální. Některé děti profitují ze školky i ve dvou letech, zvláště ty sociálně zdatnější, které se už trochu zajímají o druhé děti. Moje starší dítě chtělo do školky samo a dávno před nástupem do klasické školky.
|
|
|
| Eržika. | 
|
(10.5.2011 21:20:48)
Nemáš kámošku se stejně starým dítětem?
Já takhle hlídala dvouleťandu kamarádce se svou dvouleťandou - onemocněl jí táta. Obdem mi ji hodila na dvě, tři hodinky a běžela do nemocnice.
|
|
| Llllennnnkkkkaaa | •
|
(10.5.2011 21:38:59)
Mladší syn ve třech letech nástup do školky naprosto bez problémů, nebrečel nikdy.
Starší dcera nástup ve třech letech do školky, brečela, vzala jsem ji po pár dnech pryč, zkusila soukromou školku na tři dopo v týdnu, bylo tam mnohem míň dětí, menší prostory a rodinnější atmosféra a mohla jsem tam ze začátku být s ní, vzala to dobře, o rok později nástup do státní školky už bez problémů.
Nejmladší dceru hlídají zatím akorát babičky do školky půjde ve třech a půl, jak to bude snášet uvidíme, řvát ji tam nenechám. Ale mám výhodu, že si to můžu dovolit - nepracuju, maximálně mě vyhoděj ze školy nebo přeruším, kdyby babička vybouchla a dítě nesneslo kolektivní zařízení.
|
|
| Z+2 | 
|
(10.5.2011 22:12:23)
Naše děti nebrečí. Ale na hlídání jsou zvyklé od roka.
|
|
| Tizi | 
|
(10.5.2011 22:15:28)
Bohužel, pro některé děti to je strašně stresové. Nemůžeš vzít dítě na návštěvu do nemocnice s sebou? Já mám teda vztah s tátou skvělý, takže tvou situaci docela chápu, ale na druhou stranu, táta by chápal, kdybych ho navštěvovala velmi málo právě kvůli dítěti. Nemůže si vzít někdy volno manžel a hlídat?
|
|
| kaťuše | •
|
(10.5.2011 22:19:23)
na druhou stranu grofka píše, že tam byli jenom jednou, jestli jsem to správně pochopila, takže bych z toho nedělala závěry, že zrovna pro její dítě to bude stresová záležitost. Třeba se bude příště chovat jinak.
|
| lela, rosa, niki | 
|
(10.5.2011 22:56:40)
za me - plac je uplne normalni reakce, kazde dite se potrebuje zadaptovat. Obe moje deti plakaly , ale vzdy jen do te doby, nez se za mnou zavrely dvere. Vyzvedavala jsem si pak spokojene a pohodob#ve deti. Takze vydrzet, deti netrpi..
|
|
|
| Federika | 
|
(10.5.2011 23:04:17)
ne, není to vždycky pravda, ani jeden z mých kluků nebrečel, nikdy,ani v jeslích(chodil je starší) ani ve školce, ve 3 letech. V září jde do školky malá a jsem si téměř jistá, že taky brečet nebude..
|
|
| s s |
|
(10.5.2011 23:24:31)
Proč nevezmeš prcka s sebou do nemocnice?
|
|
| Balbína |
|
(10.5.2011 23:31:53)
hodně dětí pláče při rozloučení, ale pak jsou v pohodě. Některé dítě to snáší hůř.
|
|
|
V její náručí
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)