Dojanka |
|
(30.11.2010 15:45:32) Máme u sebe babičku (84) s Alzheimerovou chorobou a ráno v 7 hodin jsem se šla na ni podívat do vejminku a ona ležela na zemi, vedle ní byly zuby, celá se klepala. Hrůza. S mým tátou jsme ji zvedli a položili na postel a volali jsme hned 155. Prý to vypadá na mozkovou příhodu a odvezli ji do Motola. Máma je od rána celá uřvaná, byla tu i obvoďačka (její kamarádka), ta volala do Motola, babička je prý moc špatná. S mámou se domluvili, že tam obvoďačka ještě jednou zavolá a kdyby to bylo moc špatný, že zavolá a že by se tam máma na ní měla jet podívat, že se neví, co bude za minutu. Že snad babička vnímá, ale nemluví, zasáhlo jí to mluvící centrum. Máma je před kolapsem, všechno na světě zvládá, ale nemocnice ne a teď právě obvoďačka volala, že bychom tam měli jet. Asi je to moc špatný. Nezlobte se za smutné téma, ale potřebovala jsem se z toho vypsat. Domluvili jsme se s tetou, že pojedeme všichni, tak pak večer napíšu.
|
X E N A |
|
(30.11.2010 15:51:29)
|
|
Violka1985 |
|
(30.11.2010 15:52:28) držte se!
|
|
Maryl |
|
(30.11.2010 15:52:58) Není na světě nic horšího,než když se bojíme o své nejbližší.Myslím na vás všechny.
|
|
Adina,kluk 08 | •
|
(30.11.2010 15:56:24) vím,že je to moc smutné,ale bohuže v tomto věku to již lepší nebude,ba naopak horší. přeji vám mnoho sil.
|
Vodníček |
|
(30.11.2010 15:59:09) Dojanko,hodně sil a držte se!
|
|
|
Balbína |
|
(30.11.2010 15:59:30) Přeji, abyste se s babičkou stihli rozloučit. Přeji hodně sil.
|
Dojanka |
|
(30.11.2010 16:03:01) Děkuju všem . Když ráno babičku odváželi, tak byla v úplným tranzu, celá studená, máma ubrečená, já jsem taky dost velký nervák, ale snažila jsem se normálně myslet, sehnat kartičku pojištovny, občanku, přinést léky, co babička pravidelně bere, máma byla zralá taky na odvoz a do toho všeho má jet teď večer do Motola rozloučit se s babičkou. Mám o ni strach, že to nezvládne. Čekám na starší dceru, až přijde z odpoledňáku, aby pohlídala mladší a pojedu s ní nebo si ji tam nechají taky
|
Lionka |
|
(30.11.2010 17:14:34) Chcete,aby babička dožila u Vás doma? Já myslím,že by Vám v nemocnici vyhověli,kdyby jste si ji chtěli odvézt,ne? Chápu,že je to smutné,ale Vaše babička je ve věku,kdy se závažné cévní příhody prostě stávají častěji,lékaři říkají,že průměrný věk je u žen v ČR tak 73 let a většinou do 82 let se člověk se zdravím může jakžtakž držet,od toho věku to pak jde se zdravotním stavem rapidně dolů...je třeba s tím počítat a být smířený,že babička prožila láskyplný a plnohodnotný život. Bohužel,člověk není nesmrtelný...
|
|
|
|
Zuuuza |
|
(30.11.2010 16:04:08) To je mi líto.. Držte se. Všichni..
|
|
majdaleenka +07+11 |
|
(30.11.2010 16:05:30) to je moc dobře, že za babičkou pojedete, je to smutné, ale ještě smutnější je, když se člověk nemůže rozloučit. Myslím na vás
|
|
sojka+07+09 |
|
(30.11.2010 16:10:01) Dojanko, když jsem nedávno četla jak se o babičku krásně staráte, moc mě to dojalo a říkala jsem si, že bych taky chtěla mít takový lidi kolem sebe a jaký je to štěstí. Vím, že je to moc smutný a přeju vaší babičce, aby byla v pokoji ať už tady, nebo v nebi. Určitě ví, jak moc jí máte rádi. Držte se všichni.
|
Lassie66 |
|
(30.11.2010 18:48:37) Sojka to napsala moc dobře, myslela jsem na to samé. Přeji hodně sil.
|
|
|
kreditka |
|
(30.11.2010 16:10:37) Co na to říct Snad jen pokud babičce není pomoci tak ať se s ní stihnete rozloučit a má rychlou bezbolestnou smrt. Držte se, naděje vždy umírá poslední
|
Ajka Kuba 89, Maki 96, Adi 09 |
|
(30.11.2010 17:55:11) ach jo
|
|
borovice + 5 |
|
(30.11.2010 20:10:06) ještě jednu mojí zkušenost, babičku odepsali doktoři i většina příbuzných, oklasifikovali jí jako mozkovou smrt a úplné ochrnutí. Ale babička se začala rozhýbávat, vnímala nás - slyšela a pak i trochu viděla. Myslím že pro ní hodně znamenalo, když jsme za ní chodili, mluvili na ní, četli jí noviny, prostě dávali jí najevo, že jsme jí ještě nepohřbili.
|
|
|
Pawlla |
|
(30.11.2010 16:14:51) Dojánko,je mi to líto
|
|
Teraza Horáková |
|
(30.11.2010 16:18:29) Dojanko ach jo.
|
marhau |
|
(30.11.2010 16:23:16) držte se
|
|
|
Binturongg |
|
(30.11.2010 16:31:04) Sakrahergot, to vám ten advent začal strašně smutně Drž se a babičku povzbuďte, jak to jen půjde - mluvte na ni, i kdyby se zdálo, že nevnímá!
|
|
Roxie |
|
(30.11.2010 16:32:46) Ahoj, vím jak Ti je, já to zažívala před 3mi lety.
Babičku jsem si vzala k sobě a starala se o ni posledních 6 let. Dožila se skoro 94 a když se přiblížil konec, bojovala jsem o to aby mohla být do poslední chvíle u nás. Bohužel posledních pár dnů strávila v nemocnici. Ač člověk ví, že to přijde, bolí to hrozně. Mně bylo tak strašně smutno, že to normálně fyzicky bolelo ...
Utěšovala jsem se tím, že babička prožila všechno co prožít měla, těšilo mě i to, že jsem se o ni mohla starat. Ale zhojil to až čas. Teprve za 6-7 měsíců jsem byla schopná "vědomě" na ni zavzpomínat a neuřvat se u toho. Nadruhou stranu - popláču si ještě dneska. Ale tak nějak jinak ... s láskou .. . A vůbec si nedokážu představit tu hrůzu oplakávat někoho, u koho ta svíčka prostě ještě dohořet neměla. Mladého člověka, či dítě.
Přeju hodně sil a koneckonců - vždyť se to třeba ještě může změnit. Však zázraky se taky dějí .
|
|
Insula |
|
(30.11.2010 16:45:52) Je mi to moc líto. Ale babička má krásný věk. Snad se to ještě trochu zlepší.
|
Dojanka |
|
(30.11.2010 20:32:40) Tak jsme se vrátily od babičky (máma, teta, sestřenice a já). Všichni jsme rozrušení. Babička leží na pokoji se 3 starými paními, vše kolem 80 let,ale ona je na tom nejhůř. Má chudinka celý oteklý obličej, oči vůbec neotevřela a když jsme jí hladily na obličeji, tak jsme zjistily, že má teplotu. Volala jsem sestřičku, přinesla ten ušní teploměr a ten jí naměřil 38,8 T. Prý jí asi začíná zápal plic. U postele má lahvičku pro kojence s čajem, tak jsem jí zkusila dát napít, ale strašně se zakuckala při 2. polknutí. A je ochrnutá na půlku těla. Máma pořád jenom brečí, pořád kouká z chodby do toho jejího vejminku, pořád říká, že včera ještě svítila a dneska že má tmu a jen pláče a pláče. Chtěla jsem jí dát sirup na zklidnění, ale nic nechce. Že zas nebude spát celou noc. Zítra za ní zase pojedeme. Omlouvám se všem, že v tomto předvánočním čase chodím sem se svým trápením.
|
Zuuuza |
|
(30.11.2010 20:33:49) Dojanko Buďte u babičky co nejvíce.. A maminku se pokus nějak zklidnit. To babičce určitě nepomůže, když bude tvá máma na hromadě. Držte se
|
|
Pawlla |
|
(30.11.2010 20:36:59) Dojanko,neomlouvej se.I tohle patří k životu,jsi statečná,mamince jsi oporou,má štěstí,že Tě má.
|
|
kreditka |
|
(30.11.2010 20:51:36) Nemáš se za co omlouvat
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(30.11.2010 20:59:05) Musí to být moc těžké.
|
|
Tvoje horší já |
|
(30.11.2010 21:01:41) Dojanko, asi to dlouho nepotrvá. I ta teplota patří spíš k té mrtvičce, i když zápal plic je možný. Babička zemřela podobně, i když u ní to bylo v důsledku rakoviny slinivky. Ale taky přišla mrtvička, babička nemohla mluvit, říkala jen "bože dobré". Ale myslím, že nás vnímala a rozuměla, jenom nic nemohla říct. Rozlučte se s ní, měla dlouhý život.
|
|
Ivuljenka |
|
(30.11.2010 21:43:37) Je to smutné takto před vánoci, nám babička zemřela 17.12. Drž se, zvládnete to
|
|
Tante Ema |
|
(30.11.2010 21:54:48) Soucítím s tebou. Zažili jsme něco podobného s dědou mého prvního muže, odešel nám takhle asi během týdne. Po té zkušenosti bych dneska byla u něj pokud možno nepřetržitě (vystřídat se), on podle mě chtěl nebýt sám, i když nebyl schopný to říct. Lékaři nás od něj vyháněli a tvrdili, že neodchází, my jsme neměli zkušenost, tak jsme věřili, ale oni ve skutečnosti nechtěli, abychom s ním byli, až umře, nevím proč. On se bál a nechtěl být sám. On měl taky zápal plic, horečku, špatně se mu dýchalo a podle mě měl bolesti, ale lékaři tvrdili, že bolesti nemá, nedostal ani žádné léky proti bolesti nebo proti úzkosti, ačkoliv se bál. Naopak nám říkali, že ho máme donutit, aby něco snědl, ale on už jíst nemohl a zvracel z toho, akorát jsme ho zbytečně trápili. Takže dneska bych byla u něj, nenechala se vyhnat, zkusila se domluvit, aby mu ulehčili od bolesti a strachu. Nejvíc mě mrzí, že musel odejít sám, i když to nechtěl.
|
|
Teraza Horáková |
|
(30.11.2010 21:56:43) Dojanko neomlouvej se...
|
|
Modřinka |
|
(30.11.2010 22:15:35) Dojanko, to je mi moc líto. Také si myslím, že je dobré být s ní co nejvíce, ale to vnímáte vy nejlépe. To že maminka pláče, je vpořádku. Člověk má svůj žal prožít, aby ho mohl potom zvládnout. A pokud to není nějaký extrém, neměl by dostávat tišící léky. Smutek nad utrpením mámy je naprosto fyziologický a je třeba ho nechat proběhnout. Je výborné, že má v tobě takovou oporu. Babičce přeji, aby odešla s vědomím té lásky, která ji obklopuje.
|
Dojanka |
|
(30.11.2010 23:34:00) Holky, děkuju moc za podporu. Maminka je totálně zoufalá, teď za mnou přišla, že nemůže zastavit pláč, že už neví, co má dělat. Tak jsem našla v lednici sirup Novo-Passit a dala jí ho na zklidnění. Pořád ji má prý před očima,jak ležela v té nemocnici a hlavou se jí honí - jestli jí sestra srazila tu horečku, jestli nemá bolesti, jestli tam na ní nejsou zlí... Snažím se ji neustále utěšovat, ale potřebovala bych taky, prožila jsem u babičky dětství, jako dítě u ní často spala, babička se tak o všechny starala, měla chudák i 35 let ošklivý život s dědou, který byl alkoholik, ona se ho bála, nakonec sám od ní odešel za takovou "ženštinou", která mu prošustrovala všechny peníze a nakonec ho dala do LDN. Taky se mi honí hlavou její celý život.
|
Tante Ema |
|
(30.11.2010 23:48:49) Tak tam s ní buďte. Nenechte se vyhodit. Je lepší být s ní, než se trápit takhle doma. Třeba by bylo možné zaplatit jí samostatný pokoj, aby vaše přítomnost nerušila ostatní pacientky? Kdyby to možné nebylo, tak někde jinde třeba ano, i když převoz pro ni může být kritický. Plus je otázka, co přesně s ní v tom špitále dělají. Třeba by mohla být doma. Přeju vám hodně síly.
|
Dojanka |
|
(30.11.2010 23:55:16) Má kapačku (glukosu + minerály), co nám říkala sestra, dělali jí CT vyšetření (má prý 2 ložiška mozkové příhody). Teď je špatná ta horečka.
|
|
|
Teraza Horáková |
|
(1.12.2010 0:19:06) Dojanko.... co napsat, aby to nebylo úplně pitomý... to je prostě tak. Reakce mámy i tvoje.
Děláš co můžeš, snažíš se pomoci mámě a nestíháš pomoci sobě.
Tak posílám a haldu síly, a doufám, že to trochu pomůže.
|
|
|
|
|
|
helenna |
|
(30.11.2010 17:25:48) Držím palečky
|
borovice + 5 |
|
(30.11.2010 18:04:47) Dojanko je mi to moc líto a přeju babičce aby měla rychlý odchod, moje babička v říjnu takhle ležela 3 týdny v nemocnici v 89 letech úplně ochrnutá po mozkové mrtvici .
|
Albar |
|
(30.11.2010 18:46:04) Babička vás určitě uslyší, ikdyž se zdá že nevnímá, řekněte jí, jak moc jí máte rádi, co pro vás znamená a co všechno vám dala do života. Bude se jí líp odcházet Přeji vám hodně sil
|
|
Babsi+2 |
|
(30.11.2010 18:58:18) Koukám, že je nás tu víc - já si nejdřív vyčítala, že jsem k ní nepřišla o hodinu dřív. Pak už jsem si říkala, že i "o hodinu později" by bylo dobře...odešla by v klidu a doma.
|
|
|
|
štěpánkaa |
|
(30.11.2010 18:16:42) dojanko
|
|
štěpánkaa |
|
(30.11.2010 18:16:42) dojanko
|
|
štěpánkaa |
|
(30.11.2010 18:16:47) dojanko
|
štěpánkaa |
|
(30.11.2010 18:19:45) i když určitě útechu potřebuješ, tak 3x jsem to nechtěla, omlouvám se. Drž se
|
|
|
Ralelo+4 |
|
(30.11.2010 19:03:26)
|
|
Ivuljenka |
|
(30.11.2010 21:41:22) Drž se!
Na druhou stranu máte jako jedni z mála možnost se s babičkou rozloučit a být při ní. I když to asi není moc velká útěcha.
|
|
*Hanka* & Lucinka |
|
(30.11.2010 23:16:51) to je mi líto odchod blízkého člověka je vždy bolestný, ale bohužel to patří k životu stejně tak jako narození miminka - to je prostě koloběh života - jen to narození je veselé a konce bohužel smutný
Babička má velké štěstí, že má kolem sebe milující rodinu a určitě to ví.
Maminku určitě nech vyplakat, vysmutnit - to je lepší než kdyby to dusila v sobě. Pro maminku je to prostě maminka - až do tvého narození pro ní byla tou nejbližší a nejmilovanejší osobou, kterou v životě má, tak je naprosto v pořádku, že smutnit potřebuje.
|
|
Aneka_ |
|
(1.12.2010 11:07:29) Dojanko, je to už delší čas, co mi odešla babička-byla moje druhá máma. Starala jsem se o ni také doma. Jednou se stalo něco podobného a my zavolali záchranku. Dodnes cítím její teplé ruce, jak se mne drží a loučí se (a už zase bečím-jen to píšu, je to dlouho a přeci)nechtěla se pustit, věděla to. Rozloučila se se všemi a tohle mi nikdo z paměti nevymaže. Na jednu stranu jsem ráda, že jsme rodina, která neodkládá své blízké do domovů a ti dožijí v klidu doma v kruhu rodiny, na stranu druhou není nic horšího, než se rozloučit. Jak já to chápu.....
|
|
|