| bien+Kája08/08 | 
 |
(31.10.2010 15:40:56)
Ahojte..
Chtěla jsem se poradit. Sice to u nás ještě není aktuální, ale starší mi to v hlavě od narození malýho a myslím, že už se to blíží....Jak, kdy a jestli vůbec říct dítěti o bio otci?
Situace je taková, že vztah s ex už pomalu umíral, když jsem se dozvěděla, že jsem těhotná. Sama mám v rodině tragickej případ toho, že se partneři vzali jen kvůli dítěti (bylo to v době, kdy být samoživitelkou byla véééééééélká ostuda...dětem je cca 40 let) a dopadlo to opravdu moc smutně. Maminka si nakonec vzala život, protože ji manžel přes děti vydíral, ona byla labilní a její rodina jí dala jasně najevo, že pokud se rozvede, nepomůžou jí v ničem...To byla odbočka, ale napsala jsem to proto, aby bylo jasno, že jsem ani neuvažovala o tom, že bysme s ex byli jen kvůli dítěti. Takže su samoživitelka od samýho začátku. Otec není v RL. Nesouhlasil s tím a já z toho byla už tak špatná, co mám před sebou a hlavně do čeho přivedu to nevinný stvoření, tak sem se s ním nehádala a nechala to tak..(další, i když extrémní, odstrašující případ z okolí, kdy otec v RL je a jaký sou z toho komplikace). A teď mi hlavou vrtá, že by dítě mělo znát kořeny, ale jeho otec na něj v podstatě kašle, bylí v Pze (my Bo), nikdy ho neviděl, sám se ozve cca 3x do roka formou sms (můj a synův svátek a vánoce), za celý 2 roky jsem z něj nedávno dostala 3000,- a byl to boj, jeho matka o vnoučeti nic neví atp...
Mám strach, že to synovi časem jen ublíží, když bude vědět, komu vděčí za polovinu genů. A jak mu říct o jeho otci a nehanět jej, když je to, co se stalo a děje pro mě ještě pořád bolestná záležitost? Celou dobu su sama, nedokážu navázat ani minimální kontakt s částí okolí mužkého pohlaví.. A možná su jen sobecká a nechci se o malýho "dělit" a žít se strašákem č.2, že až se v jeho pubertě pohádáme (a vím, že to bude nesčetněkrát), aby syn "neutíkal k tátovi" a ten, ač třeba do těch cca 10 let bude mrtvej brouk, nebyl pak za frajera...
Prostě jsem se chtěla poradit, jestli ste někdo byl v podobné situaci, jak ste to řešili a jak to dopadlo..
|
| majdaleenka +07+11 | 
|
(31.10.2010 15:49:22)
řekni mu to, mluvte o tom už teď, právě proto, aby si nevytvořil bájnou představu báječného člověka, ale zase na něj nesypej samý hrůzy, prostě jste si nerozuměli a je to, až bude chtít tátu vidět, zkus to zařídit... má po něm půlku genů, ale tu druhou má po Tobě, a třeba zdědil jeho lepší půlku
|
| aachje skunk a tři holky | 
|
(31.10.2010 15:51:21)
řekni mu o otci pravdu. nic si nevymýšlej.
|
|
| bien+Kája08/08 |
|
(31.10.2010 16:06:04)
Zatim sme ve stadiu,kdy jeho slovni zasoba cita jen cca 20 slov,ale ja mam nejak potrebu se na to psych. pripravit..a mam zacit sama nebo pockat,az se zacne zajimat?ono to asi bude brzo..casto se navstevujem s kamaradkou,ta ma o mesic mladsiho chlapecka,a vzdycky,kdyz prijde jeji manzel,muj syn na nej ukaze a ja reknu to je stprejda a ten druhej prcek me opravi,ze to je tata a muj zas na strejdu ukaze s otazkou v ocich,ze jak to teda je? a takhle se «hadame» cca ctvrt hodimy,takze to zvidani bude dle meho bpqrzo..
|
| majdaleenka +07+11 |
|
(31.10.2010 18:15:18)
nejsi jediná, spousta dětí nežije se svým bio-otcem, některé se s nimi vídají, jiné ne, nevím, která situace je snazší, můj syn se se svým bio vídá každý týden a mají se rádi, otázka ještě přímo nepřišla, jsem připravená, že přijde velmi brzy. A jsem ráda, že jsem za ty tři roky stihla ujít pořádný kus cesty, abych malému mohla říct, že jsme si prostě nerozuměli, ale jeho máme rádi všichni tři konec konců, dva tatínci nemusejí být k zahození
malé děti chápou překvapivě rychle a snadno, proto mu o tom začni vyprávět už teď - kamarádka před 19 lety adoptovala holčičku, její matka byla ve velice obtížné situaci, v podstatě jí hrozila smrt, pokud by se vrátila domů s miminkem, kamarádka to své dceři vyprávěla a také jí vysvětlila, že nesmí maminku hledat, protože by tím ohrozila ji i sebe... v tomhle případě je to pravda... ale podstatné je, že to malá pochopila a žije s tím v souladu a je z ní úžasná mladá žena... všichni potřebujeme znát své kořeny, i když se nám někdy nelíbí
Držím Ti palce a vím, že to zvládneš
|
|
|
|
| louda | 
|
(31.10.2010 15:59:00)
Jsem na tom podobně, termín porodu mám za měsíc a už dnes vím, že biootec nebude mít žádný zájem o malého . Pravděpodobně to dopadne stejně, jako u tebe, nemám nervy se s ním soudit a pomalu docházím k tomu, že takového člověka nechci v rodném listě svého dítěte.. ale pevně rozhodnutá ještě nejsem. Takže neporadím, ale
|
| bien+Kája08/08 |
|
(31.10.2010 16:13:44)
su rada,ze nejsu jedina,kdo to tak resi,popr.o tom uvazuje,ackoli to nikomu nepreju..nejhorsi je vedomi,ze kdyby bio otci ruplo v bedne a treba za 10 let se rozhodl,ze chce byt tata,muze to dat k soudu a ja se budu moct na hlavu stavet a odrazet se usima,a stejne ho do RL NApisou..ale stejne si myslim,ze to u toho naseho bio nehrozi..
|
| louda |
|
(31.10.2010 16:46:34)
U toho mého něco takového taky nehrozí:) Nicméně, i kdyby byl po 10-ti letech v RL, žádnou péči o dítě si podle mě po tak dlouhé době, co se nezajímal, vysoudit nemůže. Maximálně po něm budeš moct chtít výživné za x let zpětně. Ale myslím, že je dobré mít důkaz, že věděl, že je dítě jeho (email, svědectví známých atd.).
Já bych o otci začala mluvit jen tak mimochodem, když bude příležitost. Jako že každý má tátu, ale někteří tatínci nejsou s rodinou, jako například ten váš. Když to uslyší od malička, nepřijde mu na tom nic divného. Léčbu šokem v tomto případě moc neuznávám.
|
| bien+Kája08/08 |
|
(31.10.2010 17:04:48)
šok bych taky nechtěla.....ale pravda je, že sem už zvažovala verzi s "neštěstím na Anapurně"
problém je, že vzhledem k mýmy (a bio otcovu) hobby se budou vídat.....a přijde mi strašně schizoidní malýmu říkat to je strejda a až bude chtít bio otce poznat mu říct-to je ten a ten strejda...znáš ho, ale tajili sme ti, že je to tvůj otec! to pro něj nebude jen šok, ale rovnou podraz..
to bych se radši přikláněla k tý Anapurně....
|
| louda |
|
(31.10.2010 17:17:11)
Já bych se teda jakýmkoliv lžím vyhnula.. Nikdy nevíš, od koho nebo jak se to jednoho dne dozví a akorát na tebe bude naštvaný.
|
|
| Theend |
|
(31.10.2010 18:12:00)
No tak to už je jak v nějaké telenovele Snad radši tu pravdu. Asi určitě.
|
| bien+Kája08/08 |
|
(31.10.2010 18:50:02)
anapurna je z jak vytrhnout velrybe stolicku..
|
|
|
|
|
|
| Eileenn | 
|
(31.10.2010 18:26:31)
Máme to taky tak, ani vteřinu jsem nelitovala... dát ho do RL násilím soudně, vymáhat alimenty a pak se dočkat toho, že mu soud přidělí každé druhé Vánoce, prázdniny a já nevím co??? To by bylo na zbláznění... za těch pár kaček tohle nikdy nestojí. Navíc nikde není psáno, že dítě v tom RL jednou nebude mít někoho, kdo za to stojí, opravdového tátu...nejen dárce spermie
|
|
|
| cyann |
|
(31.10.2010 18:30:01)
Jsem v hodně podobný situaci. Synovi je pět let a samozřejmě se ptá. Rozdíl je asi v tom, že jeho otec o něm neví a kamsi zmizel - po čase, kdy jsem se k tomu odhodlávala, se mi nepodařilo ho vůbec kontaktovat. Taky to byl dost problematický člověk.
Synkovi se snažím říkat pravdu, tak nějak postavenou úměrně věku. Radila jsem se o tom se dvěma psycholožkami. Jedna mi doporučila toto: o otci mluvit, pokud možno i pozitivně - např. vyzdvihnout co dítě dobře umí a jeho táta to taky uměl, takže to má po něm atd. Aspoň detaily, když celek pozitivní nebyl. A jasně říct, že s tatínkem byl problém - u nás to byl (mimo jiné) alkohol, a že proto jsem s ním nemohla zůstat. Takhle jsem to udělala a syn je v rámci možností v pohodě.
Druhá psycholožka navrhla, že bych mu měla v jeho zájmu říct, že jeho otec zemřel. Byla jsem z té rady v šoku, pak jsem o tom přemýšlela, a zavrhla jsem to. V ničem synovi nelžu, a tohle by podle mě později stálo mezi náma.
|
|
| kaMyš | 
|
(31.10.2010 19:20:56)
Znám to z pohledu nechtěné dcery. Je to asi trochu jiné v tom, že od mých zhruba dvou let s námi žil táta mojí ségry, takže jsem ho hodně dlouho považovala za svého, pravdu jsem se dozvěděla až někdy na druhém stupni na základce. Do té doby mi nebylo nic divné. A ani potom to pro mě nebyl žádný šok. Brala jsem to tak, že je to sice takové divné, ale je to věc rodičů, ne moje. Neměla jsem žádnou touhu se s biootcem sejít. Nakonec jsme se jednou sešli, když mi bylo 18. Bylo to divné.
K tomu, co říct - hodně malému bych řekla, když se po tátovi bude ptát, že prostě táta s námi nebydlí. Později, že jste spolu nechtěli bydlet. Ale spíš, jak tě tak čtu, by bylo dobrý, kdybys mu do té doby, než bude potřeba o tom s dítětem mluvit, srovnala sama v sobě, pokud možno tomu pánovi odpustila... Mně moje máma nikdy neříkala o biootci nic špatného. Když má biootec pocit, že dítěti nic nedluží, tak je asi potřeba to tak brát. Konec konců žádná práva k němu fakt nemá, když není v RL.
|
|
| Motýlice | 
|
(31.10.2010 22:20:43)
Chudě malé, není to jednoduché,
je fakt, že je to dvousečné -být v RL a platit, ale s tím přichází i práva otce
-když není v RL, nemáš peníze, ale máš svobodu v rozhodování o synovi,
rozhodně mu říci pravdu,dítěti, uvidíte čase, pokud je biologicky jeho, ukřižovat se k tomu, aby byl RL je možné kdykoli a to i po smrti
Přeji hodně štěstí, vážně, vypadá to, že jsi moc hodná holka
|
|
| bien+Kája08/08 |
|
(31.10.2010 23:36:54)
vsem vam moc dekuju..v podstate jste me utvrdily v tom,co mi radil psycholog na jednom sezeni solorodicu,super vec tahle skupina, a to rict to co nejdriv umerne jeho chapani..tehdy sem si ale myslela,ze to nedam..z vasich prizpevku na me dycha optimismus,sounalezitost a nadeje..potrebovala sem asi slyset priklady vet a ted verim,ze to s rarachem zvladnem..p.s. asi umi cist,mela sem ho na kline,kdyz sem si vas cetla,bo cely odpoledne ukazoval vsechny mozny chlapy a ptal se: TATA?
|
|
|
V její náručí
Vánoce na pláži? Proč ne!
Vitamíny a doplňky stravy pro podporu početí: Co opravdu funguje?
Výstava betlémů na Svaté HořePříbram 
Staré Město ve svitu plynových lampPraha 2 
Novoroční výstup na JeštědLiberec 
Tříkrálová OkořPraha 6 
Betlémy - kostel Panny Marie Královny andělů (Loreta)Praha 1 
Výstava betlémů na Svaté Hoře
Staré Město ve svitu plynových lamp
Novoroční výstup na Ještěd
Tříkrálová Okoř
Betlémy - kostel Panny Marie Královny andělů (Loreta)
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)