| Betina | 
 |
(15.3.2010 11:15:07)
Ahoj
v poslední době - nějak už ale delší dobu - se plácám v takovém podivném rozpoložení. Problémy v práci - to se teď vyřešilo změnou zaměstnavatele, ale tase si zvykám na nové lidi, nové prostředí a pořád mám pocit, že bych asi chtěla dělat něco jiného, ale nevím co. Synek je už více samostatný, je mu 9 let ale přesto mám o něj pořád strach a mám pocit, že ho pořád musím nějak hlídat nebo řídit. Manžel přes týden pracovně pořád pryč, občas i o víkendech. Mám pocit, že je všechno pořád stejné a že se nemůžu nadchnout ani pro věci, které mě dřív bavily. Mám pocit, že víkendy trávím honem honem vyprat, uklidit, vařit, žehlit a jsem vzteklá, když mě z toho někdo ruší, protože vím, že to v pracovním týdnu nestíhám. Jako kdyby přede mnou už nic nebylo, přistihuju se, že myslím na to, co budu dělat v důchodu a takový divný věci - i když do důchodu ještě hodně daleko. Jako bych některým věcem už ani nechtěla rozumět, jako bych si přála, aby to všechno už nějak běželo mimo mě.
Možná je to tou dlouhou zimou nebo co, ale nějak se z toho nemůžu vymanit, Jak jste na tom vy?
|
| Carlin | 
|
(15.3.2010 11:24:26)
Na starobu bych to neviděla. Spíš jarní únava a pozimní splín. Zkusila bych se z toho vymanit, naplánovat odpočinek, příjemné věci, výlet, kulturu, ... co máš ráda. A když ani to ani snad už přicházející jaro nepomůže tak radši pro radu k psycholožce.
Hodně radosti do života
PS: Taky mám 9ti leté dítko, ale k tomu ještě 3leťáka. A je to určitě dobrá vzpruha.
|
|
| Maryl | 
|
(15.3.2010 11:24:52)
Betino,tyhle pocity hodně dobře znám.Bohužel.Ale teď co pár dní svítilo sluníčko,tak mi bylo o 100% líp,takže uvidíš,jak začne jaro,zelená tráva,kytičky,všechny depky budou pryč,tyhle pocity občas popadnou každého,možná tě to má přimět k nějaké změně,třeba jen změně uvnitř tebe,hodnot atd.Držím ti palečky,bude líp,uvidíš.  
|
| Eržika. | 
|
(15.3.2010 11:36:11)
Vypadnout!
Buď sama - sebepoznávací, relaxační, výtvarný víkend (já alespoň 1x na jaře a 1x na podzim).
Nebo s dítětem, a nejlépe kolektivem
(my byli nyní s vodáckým oddílem na horách, po 15 letech jsem lyžovala, děti sbírali razítka, byla jsem tam s dětmi, ale oni trávili 50 procent času svými aktivitami, a večer bylo posezení pro doprovod).
|
|
| Tenna /2 | 
|
(15.3.2010 16:45:56)
Stejně tak já. Byla jsem v podobném stavu prakticky od Nového roku, úplně stejné myšlenky a pocity, ale tušila jsem, že jarní sluníčko mi zase pomůže a skutečně pomohlo. Zase vidím věci optimističtěji a mám do ledasčeho chuť, ale chystám se změnit výhledově práci, pokud se nezlepší problémy, které mne tam deptají. Nechci, aby mi stres z práce zasahoval do rodinného života.
|
|
|
| zuzkahrn |
|
(15.3.2010 11:47:24)
Taky mě teď sejří všechno, ale to je tou dlouhou zimou. Bude líp.
|
|
| Beruška syn 7,5 a 27tt, dcera 3 | •
|
(15.3.2010 11:56:54)
přijde mi, že jsem na tom podobně, jsem tedy doma, ale neplánované třetí dítko mi udělalo hokej ve všem co bylo naplánované, finance, děti, domácnost, prostě všechno se zjištěním těhu změnilo.
Miminko je rozhodně chtěné, ale nějak se v tom celkem taky plácám, mám pocit že na všechno jsem sama, že mě nikdo nechápe. Konečně jsme se dostali z finančních potíží, které se nám vlekli fakt asi před dva tři roky a bylo to dost hrozné, já se ale nedokážu přes to nějak přehoupnout a i v noci mám hrozné sny o tom, že zase přijde někde nějaký lejstro, že máme zaplatit nějaké deseti až statisíce.
Prostě hrůza, přitom bych si to měla užívat, čekám třetí zdravé miminko, doma mám úžasného syna a úžasnou krásnou princeznu, co jsem dycky chtěla, máme vlastní byt, který jsme si předělali k obrazu svému, všichni jsme v rámci možností zdraví, vztahy s rodinou jsou taky v normálu, ale já se pořád děsím a v noci budím hrůzou, že se něco vyvrbí a s pocitem, že nejsem šťastná a nechci takto nadále setrvat.
Občas jsem protivná sama sobě, mám pocit, že na děti i manžela furt jen ječím a nevím co s tím.
Taky bych potřebovala vypadnout a manža by klidně pohlídal, ale já prostě neumím vypnout, pořád se cítím za všechno hrozně zodpovědná. Za všechno a všechny a pořád všechno řeším.. a místo toho, abych teď spala, když už malá konečně vstává jen tak 1-2x za noc, tak po nocích řeším neřešitelné a nesmysli a ve dne jsem grogy.
|
|
| fisperanda | 
|
(15.3.2010 12:00:45)
Je to staroba :)) Mám to stejně. Přemýšlím co bych měla udělat, a stihnout v životě, co bych ještě chtěla, přemýšlím nad tím, co mě dělá nešťastnou a jak to změnit a když to nejde, mám depku. Závidím lidem, co něco dokázali, někam to dotáhli, co sou v něčem dobří. Nejkrutější mi přijde ztráta času v práci, vážně je mi toho času líto, nic za sebou nezanechám, nic tam netvořím, nic po mně nezbyde. O víkendu honem rychle všechno připravit na další týden. Nechci takle žít, chci se bavit, mít spoustu zálib, koníčků, kamarádů a radost ze života bez toho že by mě válcovaly starosti, zařizování, účty, zaměstnání. Každej říká, že je to utopie, že mám držet hubu a krok a být ráda za to co mám. Ale já sem v tomhle asi jinde, cítím jak stárnu a všechno ubíhá a já zestárnout nechci, nechci držet hubu a krok. A pracovat a večer čučet na telku. Snažím se. Mám spoustu zájmů, ale přesto mi to nějak nestačí.
|
| Tenna /2 |
|
(15.3.2010 16:54:46)
Fisperando, chápu. Čas strávený v práci je děs. Mne by tedy moje práce i bavila, ne že bych za sebou nechávala nějaké velké hodnoty, ale jistý užitek tam je, ale když to musí trvat každý den celý den, je z toho opruz. Všechno ostatní pak člověk musí stíhat během pár hodinek večer, kdy je už unavený a nejradši by lehnul a spal. Takže pořád jen dohání resty, čas kvapí, plány zůstávají nerealizované a děti rostou ... 
|
|
|
| 7kraska + jedna |
|
(15.3.2010 12:14:08)
Neboj, jsem na tom stejne. Vidim jen same sve povinnosti, starosti, problemy - uz nikdy zadna radost, volnost, cas jen pro mne.
Uz nikdy se neseberu a nepojedu jen s batohem plnym knizek na vikend na chalupu. Uz porad budu muset vozit plne kose jidla a potreby pro celou rodinu a hlavne nic nezapomenout a budu tam kolem kazdeho kmitat a jeste si povezu notebook a v noci budu pracovat.
Uz nikdy si nebudu moct udelat plan zhubnout 18 kg, tomu vsechno podridit a fakt to splnit (jako pred 7 lety) - protoze prednost uz ted bude mit moje rodina a jeji potreby a konicky, pripadne moje prace, abych na vsechno vydelala.
Jojo, neda se nic delat. Lip uz bylo.
|
| Jana | •
|
(15.3.2010 12:41:57)
Jak je to pomíjivé. Co bych za to dala, mít rodinu, kde bydlet, zdravé děti a hodného manžela. A ne furt sama..
|
|
| Eržika. |
|
(15.3.2010 13:04:23)
7krasko, a hubnu a zhubla jsem i když chodím do práce!
A na chalupu - milánkové moji, jedu si také ODPOČINOUT. Kdo si co zapomene, má smůlu!
JDE TO!
|
|
|
| Cimbur | 
|
(15.3.2010 12:30:54)
Nebo krize střeního věku? U někoho může začít už v pětatřiceti. Jak začne jaro, snad bude líp.
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(15.3.2010 13:00:18)
Mas to blbe nastaveny - domaci prace se daji delat v tydnu , vikend patri relaxu - sport, kino, divodlo, bazen - co lze s detmi.
Od te doby, co funguju pres tyden ,je mi po vikendech bajecne, a to mam vikendy i pracovni (chodime vikendy)
|
| Eržika. |
|
(15.3.2010 13:02:21)
JJ, Cairo.
Nebo vyhlásím pracovní sobotní dopoledne pro VŠECHNY bez výjimky, a zbytek je zábava (no na výjimky typu vaření) a osádka to ví.
|
|
| Betina |
|
(15.3.2010 13:25:31)
jo to je asi pravda, ale já to v týdnu fakt nestíhám,
v práci do čtyř, pak vozím synka 3x v týdnu na tréninky a čekám tam na něj,
pak úkoly, večeře a jsem zralá jít spát
mě už vůbec nebaví ani TV, málokdy mě tam něco zaujme
jediný potěšení je zalézt s knížkou a to se v poslední době přistihuju, že spíš koukám do stropu a pořád
přemílám, co kdy kde jak proč
a nad ránem se s leknutím vzbudím a zase přemýšlím, proč se bojím a čeho se bojím
pořád mě něco straší - rakovina, peníze, drogy - fakt se už na sebe zlobím, proč si neužívám tak, jak to plyne
a neustále nad něčím dumám
blbá povaha co
|
| Eržika. |
|
(15.3.2010 13:29:34)
Já myslím, že to máme všechny podobné - školka, škola, práce, kroužky...
Stihnu třeba něco, když chystám večeři, a něco, jak jdou děti spát v osm - po kouskách. O kroužkách čtu, tedy teď chodím s nima, anebo jedu bleskem něco vyřídit...
|
| Eržika. |
|
(15.3.2010 13:31:34)
Betino a co svůj kroužek večer (anglina, cvičení keramika)?
Anebo dobrý psycholog, nebo nějaký sebepoznávací kurz?
|
|
|
|
|
| Minka+Sabi 11/05+Sebi 4/11 | 
|
(15.3.2010 13:55:54)
Na toto je nejlepsi zamilovat se   , ale asi nerealna rada, ze ........ zkousej veci, nejaky konicek, ktery te treba chytne. Ja se ted v 37 zamilovala do tancovani, nastesti je to trend, takze zeny mohou tancovat latinu bez partneru, nadherne je portdebras, zkousim zumbu a jsem nadsena 
|
|
| lipoo | 
|
(15.3.2010 14:20:22)
beti-záleží kolik ti je-co takhle "krize středního věku"?to včil máme se ségrou ....a je to to samé...takový "stereotyp",a člověk by chtěl dělat spoustu věcí,co ještě nestihl-a má z toho depky,že vlastně nic nedělá
|
|
| Ivka (dva kluci) |
|
(15.3.2010 16:53:33)
Zdravím, všechny, kterým po dlouhé zimě docházejí baterky...určitě to jaro vyléčí!!!A má přijít už o víkendu tak vydržte! Jsem skoro 10 let v domácnosti (2 děti, mezi dětmi jsem byla 3 roky po nemocnicích) a na šeď a stereotyp všedních dnů mám lék - VYPADNOUT z domova! Pokud to jde, tak s někým jiným, než s rodinou. Stačí i na večer. Chodím zpívat do sboru (1 X večer týdně) a plavat (1X ráno týdně). To se dá zvládnout i bez babiček. Pak jsme si dali 3 sebepoznávací víkendy s manželem bez dětí (to už je trochu luxus) a po 15 letech jsme se vrátili s manželem do tanečních (hlídá babička)-naprosto super, člověk se z tepláků musí hodit trochu do gala, koupit si po X letech šaty, střevíčky, kabelku...a večery JEN v dospělé společnosti jsou samy o sobě velkou vzpruhou! Ale i s dětmi se dají nabíjet baterky - co zkusit výtvarné dílny, akvapark, lyžovací víkend...pro mě je tedy hlavní podmínkou nabíjení baterek NEBÝT doma. Doma si neodpočinu, pořád vidím kupu neudělané práce, co na mě číhá v každém rohu.
|
| lipoo |
|
(15.3.2010 17:06:22)
Ivko-super!!!něco na tom bude.
|
|
|
|
V její náručí
Břevnovské posvíceníPraha 6 
Biskup Tobiáš z BenešovaBenešov 
Floria podzimKroměříž 
Krása Smetanovy hudbyMělník 
Pocta Zuzaně NavarovéPraha 2 
Břevnovské posvícení
Biskup Tobiáš z Benešova
Floria podzim
Krása Smetanovy hudby
Pocta Zuzaně Navarové
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)