a je to? |
|
(8.3.2010 22:04:18) Jdu si k Vám opět pro radu,...naše mládě oslaví letos v květnu dva roky. Je tu sama samotinká mezi dvěma dospělými a někdo tu má pocit, že toho začíná zneužívat. Jak si zařve, tak má (samozřejmě máme určité hranice).Je středem pozornosti na všech frontách (u babičky a dědečka taky). A teď k věci. Přítel si myslí, že by ji neuškodil sourozenec. Slyším to teď minimálně třikrát denně...že bude mít sestřičku nebo bratříčka. Jak snášely vaše dětičky příchod mladšího sourozence na svět? Když bych se nechala ukecat, bude mezi nimi max.3 roky rozdíl. Hrají si spolu? Rozumí si? Já měla sourozence tři a úpřimně, vztahy do teď nic moc. Můj byl jedináček a říká, že mu to vždycky vadilo...jsem na vážkách a nevím... Původně jsem si říkala, že až tak v době, kdy malá nastoupí do školy...a přiznám se, že se bojím, abych to zvládla...psychicky
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(8.3.2010 22:07:18) Mám tři děti po dvou letech a hrají si jak ty věkově bližší, tak i ty věkově vzdálenější. Za sebe si myslím, že čím blíže, tím pro ně lépe (zezdola tedy omezené tím, co snese matka :)))
|
|
kajkule+2 kousky |
|
(8.3.2010 22:09:31) Mám skoro čerstvě pořizeného brášku pro naši malou. No je to v pohodě a fajn, jen to šestinedělí byl masakr, než si zvykla a přestala žárlit. Ona ho zbožňovala hned, ale nám dělala naschvály. Schválně dupala, když pro něco šla, furt zpívala extrémně nahlas..no bylo to těžký, ale stálo to za to
|
kajkule+2 kousky |
|
(8.3.2010 22:12:15) jo a mohli mít menší věkový rozdíl. Aspoň o trošku..
|
|
a je to? |
|
(8.3.2010 22:12:28) nervy mám jen jedny a ty mi musí vydržet až do důchodu...víc pozitiv prosím
|
daba+holčička |
|
(8.3.2010 22:13:45) pozitivní je, že můžeš přemýšlet nad tím, kdy my musíme přemýšlet nad tím, jestli nám bude dopřáno
|
a je to? |
|
(8.3.2010 22:25:42)
todleto mi vůbec nepiš...ani nevíš, jak je mi líto každé ženské, která by chtěla a nemůže... nedávno jsem byla darovat vajíčka (díky super podpoře tady na rodině jsem to zvládla na jedničku) a musím říct, že jsem v životě neměla z ničeho tak dobrý pocit jako z tohohle... Ať se vám zadaří
|
|
|
kajkule+2 kousky |
|
(8.3.2010 22:15:17) Amorku, přežít šestneděl nervů se za tolik let štěstí určo vyplatí už je to fakt super. malá mi i dost pomůže. Podá dudlík, vyhodí plenku, zabaví malého, když začně plakat a já hned nemůžu a vůbec ji to neobtěžuje. Naše malá si dost vyhraje sama, tak je to v poho.
|
|
|
Silvie+dva kluci |
|
(8.3.2010 22:14:44) My jsme měli jedináčka 7 let a pořád jsem si říkala, že nám jedno dítě stačí a i Kubíkovi sourozenec nechyběl /jezdili jsme s ním po výletech, koupili co si přál/ - ale to jsem si teda jenom myslela. Jak se narodil prcek , tak byl Kuba šťastnej a i teď říká, jak je za bráchy rád a že ho nebavilo být jenom sám. Kvůli velkému věkovému rozdílu to pro mě bylo snažší, hlavně první třídu jsme zvládli "levou zadní", protože jsem byla doma s miminkem a měla tak na Kubu čas. Kdyby to šlo "prožít" znovu , asi bych si druhé dítě pořídila mnohem dřív. Takže ten 3letý věkový rozdíl mi přijde skvělý.
|
|
a co jako |
|
(8.3.2010 22:15:53) tak my jsme toho většího už v těhu připravovali na mimi,zapojili jsme ho i do výběru jména,takže nežárlil ani trochuTeď je jim 8 a 2 roky,větší se o brášku stará Jinak myslím,že vztahy mezi sourozencema neovlivníš... Mám sestru,jako děti v pohodě,teď je to tak,že jsme jako cizí...
|
|
|
*Niki* |
|
(8.3.2010 22:15:08) Nenapadají mě žádná negativa. Cím více dětí mám, tím méně se jim musím věnovat (ale více manažerovat a hlídat, aby se samou láskou někdy nepozabíjeli:)
|
|
ChemicalJane + 4 |
|
(8.3.2010 22:15:43) já teda vždycky chtěla děti co nejblíže k sobě, aby si vyhrály... budeme mít prcky od sebe rok a půl, možná i na den přesně.. moji bráchové jsou od sebe taky rok a půl a pohoda, já sjme od nich 14 a 16 let a za sebe říkám, nelituji toho, ale v podstatě jsem byla jedináček a sourozence pociťuji až coby starší.. jedináček byl sice hezkej, ale tak ěnjak mi chyběl nějakej ten parťák.. a věkový rozdíl "až půjde starší do školy" mi přijde že by byli v podstatě 2 jedináčci... ale to je jen můj názor...
každopádně co se týče vztahu sourozenců, si myslím, velkou roli hraje i výchova a vůbec postoj rodičů.. jak jsme psala, my byli 3 a vztahy máme výborný! manža je ze dvou bratrů, jsou od sebe taky rok a půl a dohromady je dala až tchánova smrt, protože prostě a jednoduše staršího "poštvali" proti mladšímu, resp tomu mladšímu stále předhazovali, jak je starší lepší, chytřejší, dokonalejší, hezčí, apod... dala bych za tento přístup tchýni nejradši protože nám (mojí rodině) trvalo asi 4roky než jsme v manžovi vypěstovali aspo"n trošku sebevědomí...
|
Maťa. |
|
(8.3.2010 22:39:10) Som zvedavá, kedy u nás príde to časté "aby si spolu vyhráli"..moje si zatiaĺ teda naozaj moc spolu nevyhrajú, ač sa snažíme ich k tomu motivovať
|
|
|
Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(8.3.2010 22:16:11) Když počkáš, až půjde starší do školy, tak budeš mít jedináčky dva. Těžko si k sobě budou hledat cestu a těžko najdeš program pro děti tak daleko věkově od sebe. Mladší bude třeba nadšený na pískovišti a starší se tam bude těžce nudit a tak. Já mám kluky necelé 2 roky od sebe a je to fajn. Starší vypadá mladší, psychické dozrání, motorika a tak než na ty 3 roky, menší naopak je průbojný, to co dokázal brácha ve 2 a půl letech, dokáže už teď, v 16-ti měsících, takže mají k sobě dost blízko. Chtěli jsme to tak, i když jsme moc nepočítali, že bychom otěhotněli až takhle brzo. Občas je to záhul, máme teď 2x období vzdoru, dělají borčus, ale jinak super. Myslím, že bys to měla jednodušší, holčička už se o sebe v těch třech postará, víc se s ní domluvíš, než já s tím svým starším. Viděla bych to dobře.
|
|
Bára+3♀ |
|
(8.3.2010 22:17:56) pozitiva, těch je hodně, stejně tak se najdou i negativa, podle mě nelze přemýšlet nad tím, co může nastat, když to ještě nenastalo, variant je více. Buď se na to cítíš, nebo ne. čím menší odstup, tím menší projev žárlení. to, jak se k sobě budou děti chvat v budoucnu, je o přístupu rodičů k nim. mam od sebe holky 22 a 18 měsíců, neměnila bych, často je to záhul, ale holky se zbožňují a já jsem za ně vděčná
|
|
kajkule+2 kousky |
|
(8.3.2010 22:19:49) jo a taky bych už to teď nechala na přirodě a nebrala žádné antiko. Má ted věk akorát a větší věkový rozdíl bych už nedělala. Už vůbec ne takový, že až malá půjde do školy...
|
a co jako |
|
(8.3.2010 22:25:11) tak to se připojuju...věkový rozdíl bych viděla max.3 -4roky... Oni si kluci sice vyhrajou i spolu,ale ten starší sedo některých činností vyloženě ,nutí,jak říká-není žádné mimino
|
|
|
Maťa. |
|
(8.3.2010 22:34:28) Mám deti od seba s odstupom 2 rokov a 9-tich mesiacov.
Hneď na začiatok podotýkam, starší je hyperaktívne a náročné dítko, tak to určite hralo u nás nemalú rolu.
Staršieho sme na narodenie mladšieho pripravovali. Aj sa tešil. Napriek tomu šestinedelí bolo dosť doslova u nás "o hubu". Starší - až už normálne chodil na záchod - sa začal (ale iba doma, v školke ne) pokakávať. Vynucoval si tým pozornosť, ačkoliv ju mal, dali sme si záležať, aby sme žiarlivosť omezili na čo najnižšiu mieru. Hlasitý dokáže byť schválne doteraz špeciálne keď vie, že mladší spí a nemá ho budiť atd..., vlastne denne sa tu dejú sourozenecké "bitky", ale zároveň sa chlapci majú moc radi. Už aj mladší si začal vymezovať svoje místečko na slunci.
Starší má teraz 4, mladší rok a pol - zatiaľ sa moc nepohrajú. Mladší skor bourá, starší sa na tom zase rozčuľuje. Ale sú už aj svetlé chvíľky, keď stavajú lego spolu. Myslím, že vekom sa to bude zlepšovať.
Každopádne, za seba - moje pocity - keby som bola mladšia, volila by som vekový rozdiel od 4 rokov vyššie.
Lenže u nás sú obaja nespavci extrémni a hyperaktivisti, keby som mala klidnejšie dítko, možno mám na to iný názor
|
Maťa. |
|
(8.3.2010 22:37:27) Ešte poznamenávam, so svojou sestrou sme od seba 5 rokov a ROZHODNE SME NEBOLI DVE JEDINÁČKY. Doteraz si perfektne rozumieme a pokiaľ možeme, plánujem spolu činnosti.
|
Evka13 |
|
(9.3.2010 9:09:13) Něco mi to připomnělo. Když se malý narodil, tak ta starší měla 2,5 roku. Taky už nočníky a všechno v pohodě, jenže pak začal mazec. Začala se schválně pokakávat u sebe v pokojíčku. Za postel, pak to kolikrát rozpatlala všude kolem. Už jsem i sháněla psycholog. poradnu, pak to zhruba po měsíci odeznělo. Ale ten měsíc byla "lahůdka". Čistit to všechno a tak....
|
|
|
|
ZuzkaN |
|
(9.3.2010 0:19:34) Já mám 3 děti od sebe pokaždé necelé 3 roky. Nejmenšímu byl teprve nedávno rok, takže nevím jak si s nejstarším vyhraje později, zatím jsou do sebe zamilovaní Ti dva starší si spolu vyhrají, řekla bych čím starší tím víc. Optimální je podle mě pro dvě děti rozestup 2-3 roky, kdybych tušila, že budu mít 3 děti, radši bych je měla od sebe 2 roky (i když by to byl záhul pro mě, hlavně zezačátku), aby byl menší rozestup mezi nejmladším a nejstarším. Jedináčka bych nikdy nechtěla, o tom jsem byla přesvědčená vždycky. Jdi do toho
|
ZuzkaN |
|
(9.3.2010 0:23:04) a co se týká příchodu mladších sourozenců na tento svět, tak to u nás proběhlo v pohodě, jen párkrát měl ten nejstarší po narození prostředního syna "záchvat", že bratříčka nechce. U třetího to bylo úplně v pohodě.
|
ZuzkaN |
|
(9.3.2010 0:28:16) Mato, ještě chvíli vydrž! Já bych řekla, že kluci si spolu začli opravdu hrát tak od 2,5, ještě lépe od 3let. U nás byl problém v tom, že 2.syn sice začal chodit v 1roce, ale pořád padal, starší mu k těm pádům ještě dopomáhal, vůbec byl takový míň pohybově nadaný a až tak ve dvou letech, spíš ještě déle, jsem se přestala bát, aby starší druhému synovi neublížil, aby mu něco neprovedl. Teď už se nenechá A první syn je děsnej rapl, proto taky ten můj strach..
|
|
|
|
|