|
|
|
KREVNÍ SKUPINY |
|
| Autor: Majákova , 7.10.2006 | |
|
Krevní skupinyKrevních skupin rozeznáváme velmi mnoho (na červených krvinkách přes 20 druhů), ale nejznámější a také nejdůležitější jsou skupiny v AB0 systému a Rh faktor.
Oba tyto systémy jsou důležité nejen při krevních transfůzích, ale mají i velký význam v těhotenství.
Typ krevní skupiny je určen přítomností, nebo chyběním příslušného antigenu na červené krvince. Dále je určen přítomností, nebo chyběním protilátky v krevním séru.
U krevní skupiny v ABO systému rozlišujeme antigeny A, B a protilátky anti-A, anti-B
Krevní skupina A |
na krvinkách je antigen A, v krevním séru je pouze protilátka anti-B |
|---|
Krevní skupina B |
na krvinkách je antigen B, v krevním séru je pouze protilátka anti-A |
|---|
Krevní skupina AB |
na krvinkách jsou antigeny A a B, v krevním séru nejsou žádné protilátky |
|---|
Krevní skupina 0 |
na krvinkách nejsou žádné antigeny, v krevním séru jsou obě protilátky anti-A a anti-B |
|---|
Za normálního stavu jsou v krvi přítomny pouze ty protilátky, které nejsou namířené proti přítomným antigenům na krvinkách, jinak dochází rozpadu červených krvinek.
Tento fakt je velmi důležitý při krevních transfůzích. Např. pacient s krevní skupinou A v žádném případě nesmí dostat krev skupiny B, protože pacientova krev obsahuje protilátky anti-B, které by způsobily rozpad krvinek dárcovy krve, což by velmi poškodilo zdraví pacienta (může nastat i smrt).
Lidé s krevní skupinou AB, jsou univerzální příjemci všech krevních skupin, protože jejich krev neobsahuje žádné protilátky.
Lidé s krevní skupinou 0, jsou univerzální dárci pro všechny krevní skupiny, protože jejich krvinky neobsahuj žádné antigeny.
Výskyt krevních skupin v ČR
A - 41% |
B - 18 % |
AB - 9 % |
0 - 32 % |
Ve světě je různé rozložení zastoupení krevních skupin. Od západu k východu ubývá A a přibývá B.
Nejvíce A mají eskymáci a laponci.
Nejvíce B mají korejci.
Nejvíce 0 mají španělé a indiáni - ti dokonce až 100%
Dědičnost krevních skupin v ABO systémuPři oplození získá každý jedinec vždy polovinu genetické výbavy od matky a druhou od otce. Proto je každá krevní skupina tvořena dvěma geny (genotyp - jeden gen je od matky a druhý od otce). V konečném výsledku typu krevní skupiny pak záleží na tom, který z těchto dvou genů je silnější (dominantní) a který je slabší (recesivní).
Silnější (dominantní) je gen pro krevní skupinu A a gen pro krevní skupinu B
Pokud zdědíte oba dominantní geny A i B, projeví se na venek oba a vznikne krevní skupina AB.
Slabší (recesivní) je gen pro krevní skupinu 0.
Tento gen je vždy jakoby schován pod dominantními geny A nebo B a je "vidět" pouze pokud jej zdědíte 2x (jeden od matky, jeden od otce, 0+0=00), pouze takto může vzniknout krevní skupina 0.
Příklady vzniku krevních skupin
Krevní skupina A |
|---|
Od jednoho rodiče zdědíme gen A a od druhého gen 0, vznikne |
A0 = krevní skupina A |
Od jednoho rodiče zdědíme gen A a od druhého gen A, vznikne |
AA = krevní skupina A |
Krevní skupina B |
|---|
Od jednoho rodiče zdědíme gen B a od druhého gen 0, vznikne |
B0 = krevní skupina B |
Od jednoho rodiče zdědíme gen B a od druhého gen B, vznikne |
BB = krevní skupina B |
Krevní skupina AB |
|---|
Od jednoho rodiče zdědíme gen A a od druhého gen B, vznikne |
AB = krevní skupina AB |
Krevní skupina 0 |
|---|
Od jednoho rodiče zdědíme gen 0 a od druhého gen 0, vznikne |
00 = krevní skupina 0 |
Oba geny v krevní skupině matky i otce se mezi sebou vzájemně skříží, takže mohou vzniknou čtyři možné kombinace dvou genů pro vznik krevní skupiny dítěte.
Při dědičnosti krevních skupin nehraje žádnou roli pohlaví.
Možností je samozřejmě více, uvádím jen některé příklady, ale už zde je zřejmé, že rodiče se skupinami AB + 0 nemohou splodit potomka s AB nebo 0, ale zase na druhou stranu rodiče se skupinami A + B mohou mít klidně potomka 0.
Dále platí pravidlo, že potomek nikdy nemůže mít geny ve své krevní skupině, které nemá žádný z jeho biologických rodičů.
Právě tohoto faktu se využívá při určování otcovství, ale je nutno vyšetřit i ostatní skupinové systémy.
Velmi výjimečně (asi 20 známých případů na celém světě) může dojít ke genetické chybě, geny rodičů se jakoby nelogicky skříží a pak vznikne neodpovídající krevní skupina potomka.
Jednovaječná dvojčata mají vždy naprosto shodnou krevní skupinu, protože pocházejí z jednoho oplozeného vajíčka, které se po oplození rozdělilo.
Dvojvaječná dvojčata mohou mít různé krevní skupiny, tak jako běžní sourozenci.
Věc je na první pohled složitá, ale pokud přijdete na systém, je to velice jednoduché. |
|
Zobrazeno doposud 888 x.
|
|
