Stejný problém mám i já. Na konci 2. ročníku na soukromé obchodní akademii jsme měli praxi. Škola mě dala kontakt na jeden úřad. Už při nástupu jsem se necítil zrovna nejlépe. Hned druhý den jsem si myslel, že tam na tom úřadě nejsou normální lidi a neustále jsem měl pocit, že jsou všichni duševně nemocní. Brali mě tužky, furt si mezi sebou povídali síťovými telefony a já byl přesvědčen, že si povídají o mě. Se mnou se problémy začali táhnout už ale od začátku 2. ročníku. Mamka se mnou a sestrou odešla od táty po mém dokončení základní školy. Přes prázdniny před 1. ročníkem střední školy jsme se odstěhovali do Litoměřic do bytu po jejich rodičích. Přesně to vyšlo, že jsem mohl nastoupit do 1.ročníku na střední školu. První ročník jsem byl premiantem třídy. Všichni mě záviděli dobré výsledky. Přes prázdniny po 1. ročníku jsem si ale uvědomil, že je to všechno postavené na hlavu, že táta bydlí v baráku u Prahy a mi s mamkou bydlíme 50 km od něj v paneláku. Začal jsem se tím zabývat až jsem se z toho na již zmiňované praxi psychicky složil. Ihned vedoucí toho úřadu, na kterém jsem vykonával praxi zavolala mamku a odvedli mě společně k psychiatrovi. Ten okamžitě zavolal sanitku a odvezli mě úplně do cizího města na psychiatrické oddělení v nemocnici. Tam se mě ptali, jestli jsem měl nějaké divné pocity - např. jestli jsem slyšel nebo viděl nějaké hlouposti a já jsem jim řekl, že jsem měl pocity, že všichni na ulici i na tom úřadě mluví o mě a ta sestra řekla, to je jasný a odvedli mě na pokoj. Nasadili mně prášky a já byl jsem v nemocnici 2 měsíce. Poté mě poslali domů a začal jsem docházet k ambulantní psychiatričce. Ten když mě poprvé po propuštění z nemocnice předepsal pro mě neznámý lék Zyprexa, tak jsem si ho vyzvedl v lékárně a na letáku jsem se dozvěděl, že mi předepsala lék k nemoci, jejímiž příznaky jsou pocity že vidíte, slyšíte nebo cítíte věci, které neexistují, proti chybným přesvědčením, podezřívavosti, výbušnosti, prostě typický lék na léčbu schizofrenie. Já myslel že mě odvezou znovu, když jsem si to přečetl... Bral jsem ho necelý měsíc - dohromady i s nemocnicí asi 3 měsíce a měl jsem problémy. Byl jsem celý opuchlý, nemohl jsem skoro vůbec dýchat, a tak jsem po konzultaci s otcem lék vysadil. Vše se zdálo být v pořádku, ale po třech měsících jsem si s jedněma klukama ze školy zakouřil trochu hašiše a měl jsem zase nějaké ty psychotické stavy. Ihned jsem zašel za tou mojí obvodní psychiatričkou v domnění, že mě předepíše něco na uklidnění, ale ona mi předepsala opět Zyprexu a já ji musím brát. Beru jí už půl roku a rozhodl jsem se, že jí přes velké prázdniny vysadím, protože jsem četl něco o depresi a myslím si,že jsem prošel spíše těžkou depresí než nějakou schizofrenní psychózou jak mi říkali v nemocnici. Ihned po prázdninách zajedu do nějakého nejbližšího města a nechám si udělat nějaké ty testy, abych zjitil, zda jsem nebral nějakou Zyprexu úplně zbytečně...