Marti, zrovna dneska jsem přemýšlela jak dlouho si budu ještě užívat mého ležícího a broukajícího miminka.
Úplně se děsím přesně těch situací co tu popisuješ. Už teď mě má omotanou kolem prstíku... To bude výchova. Ach jo.
To jsem zvědavá jestli a jak rychle se naučím mu něco odepřít. Zatím je to tak že pípne a já letím. Můžu si 100x říkat že ho chvíli nechám si pořvat, ale za chvíli stejně pádím.
Už si připadám jak cvok že ho chválím když si krkne, prdne, pokadí se a dneska jsem byla celá vysmátá z toho že mě počůral.