Tak to já jsem ještě na MD. Míšovi bude v březnu teprve dva. Včera mě v tv děsně potěšili, budu brát do jeho 3 let ještě 7600,-. Chci být doma 4 roky, bydlíme na vesnici, s prácí špatné. Všichni jezdí do Prahy. Já jezdila taky, to ještě s Adou, vozila jí tam to školky. Byl to docela maraton a časově náročný. No, teď si to s prďolkou užívám, mám čas vozit Adu na kroužky, jinak by byla ošizena.

Chodí do třetí třídy, uvažovali jsme o odkladu, je pomalá, všechno je jí jedno, odpovědi "jak si to představuješ" řekne "no a". Mám pocit, že začíná pubertit. Zatím má samé jedničky, ale myslím že to tempo nebude zvládat. Doma se učí tak 1-2 hod., hlavně matematiku - slovní úlohy prostě nechápe. Teď zase trénujeme diktáty, vynechává háčky, čárky, plete se jí gramatika. Dělají teď p,b,v,f - určitě to máte taky, tak má občas z diktátu 4. Nevím jestli by jí pomohl odklad.

Na Ježíška ještě věří, občas mám chuť jí to už říct. Když jedme někam a vidím něco hezkého a nemůžu to koupit, pak posílám manžela, no z toho nadšený není. Znáš to, chlap a nákupy.
Jinak mám už dárky nakoupený, chci mít v prosinci klid a nemuset do marketů. Užívat si, zdobit byt a dům a těšit se.

Nejvíc se těším na Míšu, teprve letos to bude více vnímat. No, vánoce jsou pro děti. My z toho máme akorát starosti. Jednou bych chtěla zažít se sbalit a odcestovat na vánoce a silvestra někam k moři. Žádné dárky, jen na pláži nějaký malinkatý. Prostě romantika jak blbec. Hlavně ten klid, nemuset se o nic starat.
Tak jsem se trochu vypovídala.