Dobrý den, potřebovala bych poradit- syn v únoru dělal přijímací zkoušky z 5 třídy ZŠ na osmileté gymnázium. Zkoušky udělal a byl přijat. A teď nastává naše dilema.Nevíme vůbec, co je správné. Syn není vysloveně jedničkář a i na ZŠ se musel učit, aby dosáhl výborných výsledků, ale podle psychologických testů dopadl výborně. Problém je v tom, že to není ctižádostivé dítě, které se chce učit a něco pro to dělá. Syn hodně sportuje, má své zájmy a koníčky a do učení ho musím nepředstavitelně nutit. Na jedné straně si říkám, že je čas ho zatěžovat kvantem učiva a bude stačit jít až z 9 třídy, ale na druhé straně se bojím, že jak bude přicházet do poberty tak bude čím dál těžší ho přinutit k učení a je možné, že by se taky kvůli prospěchu nemusel na gymnázium vůbec dostat. Samozřejmě je řešení jiný střední škola, ale to jsme se přece jenom s manželem shodli, že jestli bude chtít pokračovat dál na VŠ (a v dnešní době by asi měl) tak přece jenom to gymnázium je nejlepší. Jeho názor, když se ho ptáme - je mu to jedno. Bydlíme na malé vesnici a on ze začátku taky nechtěl kvůli kamarádům. Je pravda, že se s bývalými spolužáky určitě odcizí, protože nebudou mít společné zážitky a na gymnáziu (aspoň tom 8letým) se nachází zvláštní sorta dětí, která sestává buď s cílevědomých rodičů a nebo z naprosto geniálních dětí. Můj syn se nenachází ani v jedné skupině. Určitě, kdyby tam šel, tak by to zvládl, ale aby si tam vůbec s někým rozuměl. Je to přece jenom 8 let. Děkuji za radu.