Dobrý den,
jsem v podobné situaci jako Vy.Též mám v pěstounské péči vnučku.Bude mít v květnu 2 roky.My o ni s manželem spolu s naší 9ti letou dcerou pečujeme již rok.Jde o dítě mého syna.Oba rodiče se o dítě zajímají jen občas.Při návštěvách si matka dělá plány,že si chce dítě brát na víkendy a seznámit s novým přítelem.Zatím sama nemá bydlení ani stálou práci.Vím, že jí nemohu dítě odpírat a proto jí vždy vyjdu vstříc,pokud dceru u nás chce vidět.Že nejsem zvlášť nadšená,je můj problém.Ať je matka jakákoli nemohu dělat,že není.Pokud by tato požádala soud o styk,trvala bych na důkladném prošetření sociální situace i psychického stavu(neb je psychicky velmi labilní).Strach o dítě,že je matka nemusí vrátit plně chápu.Prožívala bych totéž.To je bohužel důsledek nejistoty pěstounské péče s kterým se stále učím žít.Dále umožňuji dítěti u nás styk s jeho druhou babičkou a prababičkou.Přeji pevné nervy a rozvahu při řešení Vašich starostí.
Moc zdravím Ája