Ahoj, asi všechny znáte nějaké ty problémky s dě´tmi a nějak jste to přežili.Mojí holčičce je dneska rok,ale oslava byla pro malou nijaká.
Začnu tady: Přesně před rokem se mi narodila Nicolka. Úžasná holčička. U porodu jsem byla sama, protože táta se na nás vykašlal. Ten malý uzlíček byl užasný.
Když bylo Nicolce půl roku, doktorka zjistila, že má slepotu. Že sice vidí světlo, ale jen stíny. Barvy apod. jí nic neříkají. Nedávno se tady objevil "táta", že prý tenkrát uděšlal chjybu a ať mu dám ještě šanci, řekla jsem mu pravdu. Že "naše" dcera je slepá. V tom okamžiku na mě začal strašně křičet, a že prej má jinou a strašně to bolelo...

Teď už vím, že budu s malou sama a ráda.
Malá má šanci, že bude vidět, ale ta operace, bych musela zaplatit sama, protože je doktor v německu, oprej tohle jinde nedělají. Tak šetříme jak můžem a až našetříme celých 550.000,- tak pojedeme na operaci.
Držte nám palečky, snad nebude pozdě, než to našetříme.
Hodně štěstíčka vašim milovaným uzlíčkům. Chris :o)