Já mám prostřední dcerku se svalovou dystrofií, takže kdybychom necvičili, měla bych jí na vozíku. Nejmenší miminko má měsíců, neotáčí se, nezvedá a nechytá se za nožičky, reflex na ručičky taky nemá, nechá se shodit na čumáček. Neotvírá ruce, pase pořád s pěstičkama. S ohledem na nemoc Anetky si nedovolím necvičit. Mám strašný strach.
Děti jsou při cvičení milionové, ani jedna nebrečí. Miminko pláče až po cvíču, když jí oblékám. Při Vojtovce se na mě směje a má strašnou srandu z toho, že jí sami kopou nožičky. Lenoška moje :)