Dobrý večer, můj dvouletý syn spí s námi ve společné posteli od narození.Ze začátku to bylo proto, že přítel má náročnou práci a potřeboval se vyspat a bylo jednodušší mít malého u sebe a kdykoliv se probudil ho nakojit.Bylo to 5x i víckrát za noc.U sání naštěstí hned usnul a byl klid.Vyhovovalo mi to i z toho důvodu, že přítel spí občas pracovně mimo domov a já byla klidnější, když jsem cítila blízkost syna a věděla, že je v pořádku a nic mu nechybí a taky jsem se necítila tak sama.Časem mi přítel začal vyčítat, že malý pořád spí s námi, chodil domů s názory od známých, u kterých i menší děti odmalička spí ve svých postýlkách a nejlépe pak sami ve svých pokojích.Stále mluvil o tom, jak a v které rodině co dělají a že já to vlastně všechno dělám špatně a to víceméně zůstává i dodnes. Názory jiných mě nezajímají i když, bohužel, kvůli tomu doma často "bojujeme", tak si to dělám podle sebe.Syn spí stále s námi, usíná se mnou v naší posteli, když usne, někdy ho přenesu do jeho postýlky, kterou máme hned vedle nás a v noci, když se vzbudí ho přenesu k nám, kde spíme až do rána.Poslední dobou přítel mění názor a sám chce, aby byl malý s námi.Říká, že tohle je nejkrásnější období, kdy ho můžeme mít ještě takhle u sebe, že nikdy nevíme, jak dlouho s námi ještě bude chtít spát.Jinak ještě pár slov ke kojení: kojila jsem do 20.měsíců, celodenně, před každým usínáním vleže v posteli, několikrát za noc a ráno hned po probuzení.Přes den jsem dávala i další příkrmy a přišlo mi, že mlíčko ode mě už tolik nepotřebuje a byla to jen závislost na mě, pocit bezpečí.I mě to uklidňovalo, že byl tak spokojený. Sání jsme malého odnaučili u babičky, kam jsem ho asi na 5dní odvezli, první noc se snažil přisát k babičce:-) , ale pak už si na kojení nevzpomněl. Až zase doma se mnou, vydržela jsem to, vysvětlovala jsem mu, že mlíčko už nemám, že ho může mít jen v lahvičce s dudlíkem nebo v hrnečku a zanedlouho se to odnaučil úplně. Jinak dudlíka od narození nechtěl.
Takže, abych to shrnula: jsem šťastná, že jsem kojila do 20.měsíců, i když "všichni" říkali, že už je to dlouho a jsem šťastná, že Filípek spí s námi v posteli ještě teď, ve svých dvou letech, i když "všichni" říkají, že je už velký a je to ostuda ... Záleží jen na Vás, jak to cítíte a jak to vyhovuje Vám !!!
S pozdravem Andrea a Filda