I já patřím k těm,které postihl samovolný potrat.Miminko měřilo asi 13 mm,když jsem začala špinit,vyhledala jsem lékaře,dost nešetrně mě prohlédl,nic mi nevysvětlil,dokonce řekl,že se to stává.Asi už věděl,jak to dopadne,ale my jsme s přítelem byli šťastní,že o mimčo nepřijdeme.Potratila jsem druhý den.Dva roky byly plny "marných pokusů".Koncem dubna 2001 jsem měla dost starostí a na všechno nějak neměla čas myslet.Menstruace se nedostavila,těhotenský test pozitivní.V té chvíli jsem tomu ani nemohla věřit.Snažím se být v pohodě,nestresovat se,ale bojím se,aby nám miminko zase "neuteklo".Byly jsem u lékaře 12.5.,pm 1.4.Byla jsem lékaři velmi vděčná,že mě ochotně nechal nahlédnout do tajů mého těla.Děťátko jsem viděla,byl to "brouček" měřící 7 mm.Nyní je 20.6.,podle knih jsem asi ve stejném stadiu jako u minulého těhotenství.Doufám,že vše dopadne dobře a narodí se nám zdravé dítko.Všem budoucím maminkám přeji,aby si těhotenství vychutnaly jako veliký dar přírody,byly šťastné,že budou maminkami.A těm,které zatím ještě čekají přeji hodně optimismu(je to moc těžké,ale o to víc důležité)a naději,že se taky určitě dočkají.Mějte se krásně,děkuji za tento server.