Pokud se nebudete zlobit, mám doma dubňáčka 2000. Školku zvládáme dobře, ale je to tím, že už v dubnu začal chodit do jesliček, takže ten přechod v září do školky byl docela dobrý, až na pár šrámů od starších kluků. Kubíček je upovídaný, ale nemluví zřetelně, zvažuji už logopedii, nevím, zda-li to ještě není ale brzy. Dnes se strašně moc těšil do školky, každý měsíc jim tam jezdí divadlo hrát pohádky.
My teď máme veselé příhody v obchodech, Kubík je samozřejmě nadšený z té velké spousty hraček. Včera jsme ho vzali do Carefuru, asi to píši špatně :-(, tam se nadchl pro autobus kloubák s otvíracími dvěřmi. 10 minut jsem ho trpělivě přemlouvala, že takové dárky nosí ježíšek a ať mu o něj napíše. Stál tam jak neštěstí, kulil na mne oči, hrál ukřivděného a potom volal na visícího velkého Santu, viď že mi ho přineseš! A šel ho vrátit do regálu. Vedle měli postavené obrovské autobusy, ale ty neměli ty otevírací dveře a harmoniku. Tak zase pořád vykládal, ať se ježíšek nesplete, on nechce ten velký, chce tem malý. V autě potom seděl a když jsem se ho zeptala, jak se mu líbilo nakupování načuřele odvětil že ne, protože jsme nekoupili ten autobus.
Moc se na vánoce těšíme, nakupování dárků proděti je moc fajn.
Marta