No jo, nepíšeme :-). Ono to není jak u miminek, každej den něco novýho, v diskusi leden "03, kde su kvůli Doře, to žije mnohem víc, a naopak červenec "96 je totálně mrtvej, a to jsem si myslela, že nástup dětí do školy by s tím tam mohl trošku hnout. No, nemohl :-).
Takže - kolik Alan vypije, to teda nevím - dbám na to, aby mohl pít, kdykoli chce, občas mu to nabízím a jinak si s tím hlavu nelámu.
Ačkoli začal mluvit dost pozdě (vůbec nežvatlal, v roce a půl první 2 slova, ve třiadvaceti měsících první dvojslabičné slovo...), tak teď už tvoří dost komplikovaný věty (Já jsem se obával, že bych to asi vysypal, tak jsem si to tady položil a počkal jsem, až mně s tím pomůžeš) a je mu i celkem dobře rozumět (i když netvoří hlásky správně, takže nás asi čeká logopedie jako s Darkem), tak z toho mám radost.
Bez plínek se naučil spávat asi tak před dvěma měsíci díky tomu, že má matku na baterky :-). U nás je to totiž tak, že kluky ukládá manžel a já kojím a uspávám Doru, jenže pak se párkrát (asi tak 3x) stalo, že manžel byl přes noc na služebce, takže jsem to všechno ukládala já, a jak jsem nebyla zvyklá, tak jsem mu tu plínku prostě zapomněla dát. Poprvé a podruhé omylem, a když to dobře dopadlo, tak potřetí už naschvál. A bylo to :-)!
Šíleně se těší do školky, to na něho používáme jako výhrůžku - když to a to budeš dělat, nebudeš moct jít do školky! To na něho platí, a kdykoli se mu něco povede, hned hlásí: "Takovýho dobrýho kluka, kterej umí ..., by ve školce chtěli, to oni by řekli, toho my tady chceme!" Takže i když máme papír, že ho tam můžeme dát od ledna, začnu to lámat hned, jak mu budou ty tři roky - dřív to prý bohužel nejde, protože mají moc dětí a už tak museli odmítat.
Měl šílený období, kdy dělal takový věci, že jsme z něho byli fakt nepříčetní - rozbil teploměry, pokakal se v dětském pokoji a všude to rozmatlal (evidentně to nebyla nehoda!), zničil lampičku, pravidelně vylíval nočník na koberec... Kolikrát jsem na něho řvala jak tur, i jsem ho praštila, protože mně z toho fakt tekly nervy. Ale už tak týden je to lepší, snad se to zase nevrátí.
Nepozná barvy, zkouší zpívat různý písničky (nemáme moc dětskejch a on si stejně radši poslouchá naše), ale slova se mu pletou. Umí kotrmelec, skákat snožmo. Malovat vůbec nic, nanapodobí směr čáry, neudělá kolečko. Ale má celkem dobrý nápady, např. když jsem mu říkala, že je dobře, že ho máme, protože kdybysme ho neměli, tak bychom měli jenom Darka a Doru a to by nebylo ono, tak mně na to řekl: "Tak to já bych se vám narodil, abyste neplakali!" Když Darek spáchá nějakou nepřístojnost (většinou ve škole) a já mu to vytýkám, Alan se k němu posadí, obejme ho, lísá se k němu hlavou a říká: "Já jsem tady s tebou!"
A mám pocit, že neví, co to znamená, že někdo spí (nebo že přinejmenším nepozná, jestli spal nebo ne)! Občas vstane pár minut po té, co šel spát, a tvrdí, že vyspaný (a nevypadá, že by nás chtěl obelstít), a jindy jsem ho pochválila, že se v noci probudil na čurání, a on se rozplakal, že ještě není probuzený, že chce zpátky do postele - vypadá to, že "spát" chápe jako "být v posteli".
Tak, to by mohlo stačit, ne :-). Dodejte taky něco, ať si počteme.

Žaba