Dobrý den, mám obdobný problém. Dceři byly v únoru 3 roky a začala chodit na dopoledne do školy. Od malička co si pamatuju se dětí bála, když seděla v kočárku a dítě se přiblížilo spustila kři, při návštěvě dětského hřiště si začala balit hračky jen co uviděla, že by tam nějaké dítě chtělo jít. Nekdy jí žádné dítě nic neudělalo a přesto má z dětí hrozný strach. Do školky ještě pořád chodí s pláčem a každý den se ptá proč tam musí když se jí tam nelíbí. Do her se nezapojuje s dětmi nekomunikuje jen s paní učitelkou. Došlo to tak daleko, že jí museli ve školce vyčlenit vlastní stoleček a židličku na opačném konci jídelny, aby byla schopna se najíst. Dětí se bojí jak malých co začínají chodit a tak svých vrstevníků. Koho se nebojí jsou děti starší 6 let a výše a dospělí, s těma si povídá a je úplně jiná. Snažím se jí neustále brát mezi děti, ale s nulovým výsledkem. Pokud jdeme na návštěvu kde jsou děti sedí mi na klíně a když se dítě přiblíží buď se mi snaží vylézt na hlavu nebo se rozbrečí. Nevím co s ní jestli čekat až jí to přejde nebo navštívit psychologa. Jinak je zdravá, vnímavá, dobře mluví, má celkový rozhled, mohu se s ní bavit jako s dospělou, rychle chápe,je hodná, jen ten strach z dětí nevím jak překonat. Je to stresující i pro mne, když jí vodím do školky. Ostatním maminkám je nepříjemné když si jejich děti chtějí s dcerou hrát a ona brečí že se jich bojí, nemohu jim vysvětlit ,že se nebojí jej jejich dítě ale všech.
Děkuji za odpověď.
Předchozí