Milá maminko, ráda bych vás trochu potěšila a podpořila. Také mně se před osmi lety narodil o měsíc dříve syn a pro neurologické nálezy a motorické opoždění jsme byli odeslnáni do rizikové poradny. "Naše" paní dr.jako by té vaší z oka vypadla. Nejste náhodou z Olomouce? K maminkám se chovala otřesně, jako k největším onucím,jak dítě neumělo v roce "paci paci" a "tak tak všelijak" tak byl oheň na střeše, s oblibou zpochybňovala to, jak maminky k dětem přistupují a prognózu vývoje dětí viděla zásadně černě a velmi necitlivě svá přesvědčení sdělovala. Moji známou odrovnala tak, že měla vždy z návštěvy žaludeční neurózu. I já jsem byla zpočátku vylekaná a nejistá, ale jakmile jsem zjistila, že své dítě znám nejlépe já sama a že i rady odborníků (spec. na Vojtovu metodu, neurolog, dětský lékař) jsou občas dokonce protichůdné, rozhodla jsem se vzít situaci do svých rukou. Protivnou doktorku jsem začala pouštět druhým uchem ven a zaměřila jsem se na to,abychom u ní v ordinaci byli co nejkratší dobu. Naše dětská lékařka mi sice nedoporučila přerušit docházku do riz. poradny, ale byla moc fajn a byla ochotná se mnou probrat všechny mé nejistoty ohledně synova vývoje. Zaměřila jsem se na spolupráci s ní a s rehab. sestrou. Jakmile jsem získala pocit, že syn je v pohodě, prostě jsem nikomu nic neřekla a do poradny už nešla. Dnes je to šikovný prvňáček,kterému nic nechybí, snad je jen trochu živější. Tak vám chci poradit, abyste spoléhala na sebe a našla si dětského lékaře, kterému věříte, však ony ty "odbornice" neví o moc více než "obyčejný" pediatr. Přeju moc a moc síly a psychické pohody.