Dobrý den, můj 15 letý syn dělá totéž,vím, jak to
myslíte, že nejde o to kolik sušenek apod., ale
o to sobectví. Mně se taky zatím nepodařilo s tím něco udělat, došlo to tak daleko, že sladkosti někdy zamykám a přiděluji až když jsem doma. I pro mě je to nepochopitelné, nikdy bych si nevzala nic na úkor druhého a můj mladší syn je
stejný, taky mu stačí říct kolik si může vzít nebo když vidí, kolik čeho je, prostě si vezme přiměřený díl. Také jsem dřív třeba nakoupila velké množství naráz, kde je to levnější a nestačila se pak divit, že je druhý den všechno pryč. Pak se nejen neušetří, ale naopak. Ten mladší příjde zkrátka a protože nechci, aby na svou poctivost doplácel a cítil se ukřivděný, nezbývá, než mu jít dokoupit nové.