Milá Jitko, nečekej na nic a PRCHEJ!!! Vím o čem mluvím,prošla jsem si tím s dcerou před dvěma lety a ještě dnes se mi chce brečet jen si na to vzpomenu(Psala jsem o tom tuším 21.3.2005 buď v diskusi LMD nebo Povídání o škole,už nevím,ale zkus to vyhledat).Dost dlouho jsem váhala,pokoušela se o domluvu s uč.,ředitelem,vynutila si přítomnost v hodině(to mi pomohlo se def.rozhodnout)a nakonec jsme v pololetní první třídy přešli na jinou školu. Od prvního dne tam se Vendy "rozsvítila" a zaplať Bůh nezhasla dodneška.Ta proměna z plačícího,nervního a zvracejícího uzlíčku v usměvavou,sebevědomou a s chutí se učící holku je skoro neuvěřitelná. Sama si gratuluji každý den k tomu,že jsem tu změnu uskutečnila. Vše je o učiteli a jeho přístupu k dětem. Ta naše první prostě děti nesnáší("Ať mi děti v pondělí nevykládají co dělali o víkendu,mě to nezajímá.Já tu mám pracovat a ne si s nim povídat,ať to řeknou Vám doma!")a všechny ostatní(už měla tři další(nemoc,povýšení) s dětmi nemají problém.Přeji celé Vaší rodině,aby se vše vyřešilo co nejlépe a pokud budeš mít něco,co bys chtěla probrat napiš mi na mail. Ahoj Jana
Předchozí