Ještě před rokem a to mi bylo 25 let, jsem myslela že děti nikdy mít nebudu.Měla jsem strach ze spousty věcí například, že až otěhotním stloustnu a přestanu být pro svého partnera atraktivní,že stratím svobodu a nezávislost,měla jsem strach z bolesti a nevolností,nejvíce z porodu samotného,zkrátka bylo toho moc k vůli čemu jsem nechtěla o miminku ani slyšet. Je tomu 26 týdnů co mi můj gynekolog oznámil že jsem v jiném stavu.Mou první reakcí byla panika,strach ze změny v mém životě,dokonce jsem se rozplakala. Když jsem tu novinu oznámila svému partnerovi byl moc milý,utěšoval mě že s jeho pomocí to všechno hravě zvladnu,že na to přeci nebudu sama.Ještě ten den jsme si byli koupit Velkou knihu o matce a dítěti.Když jsem se do ní začetla ,dostala jsem odpověď na spoustu otázek které mne doposud znepokojovali.Díky nabytým vědomostem a vstřícnosti a zájmu mého partnera ,můj strach pomalu mizel.Nyní prožívám nejhezčí období mého života.Dokonce jsem přestala mít strach z porodu.Můj přítel tam bude se mnou.A strach z tloušťky? Ten je také definitivně pryč.(jím zdravě ,pravidelně cvičím a hlavně se zbytečně nestresuji). Závěrem chci říci ,že díky správným informacím (bez hloupých předsudků)a podpoře svých nejbližších se lze zbavit i strachu z těhotenství.