Rose, tím bys zničila všechno to, co jsi vtiskla do svého okolí. Včetně zkušenosti, dobrého konání, vztahování se k předchozím generacím - tedy kořeny. To je naopak hrozná představa.
A co po člověku zůstane? Když bude člověk mít trochu štěstí, tak nakonec zůstane úsměv a laskavá vzpomínka, obohacení duše těch, kteří tě měli rádi. Možná řada drobných laskavostí, které někomu rozsvítily den. Pomohly. Ulevily. A to všechno se přece po mikroskopických kapičkách přetavuje ve víru v lidi, v dobro, v laskavost. Akorát si to běžně vůbec neuvědomujeme.