já byla v 7. třídě a o politice jsem věděla víceméně kulový
naši to prožívali s jistou schizofrenií, kdy se ze všeho nejvíc báli, aby táta nemusel jet zasahovat, jakožto voják... to si i pamatuju, že doma táta říkal, že má hrůzu, že by museli jet do maďarska a že doufá, že to tam vyjde, a třeba to přijde i sem... a já nechápala, proč by se bál jet do maďarska, já tam byla asi o dva roky dřív na táboře a bylo to tam fajn
a pak jak jsme pořád nechápaly s kamarádkama, co se teda jako děje a domluvily jsme se, že se půjdeme po vyučování zeptat naší češtinářky, jednak jsme ji považovaly za informovanou, jednak nás měla ráda a hlavně nebyla místní a neznala se osobně s rodiči a ona byla skvělá a všechno nám to trpělivě a jemně vysvětlovala, a bylo to moc fajn odpoledne... a další den už jsme si malovali trikolory a připínali je na trika