Ani já. Doma vulgárně nemluvíme. Ale je fakt, že jsme se léta přátelili s jednou moravsko-slovenskou rodinou, ti mluvili šíleně sprostě furt. Ale fakt šíleně. A byli to úžasný lidi. Oni si fakt nikdy na nic nehráli, na nikoho se nevytahovali, nabyli nikdy v žádný póze. šlo by to asi i bez těch vulgarit, ale brala jsem je i s tím. A občas, vždycky, když “ nemaj pivo”, si jednu šíleně sprostou Liborovi historku opakujeme, jen prostě ten závěr vynecháme, nak to nejsem schopná zopakovat, “ co s tím barmanem, když nemá pivo”, a vždycky se řechtáme.