Vážný, tvé ženě by nejspíš udělalo velkou radost, kdyby se obě děti zapojily aspoň třikrát do roka, i kdyby jen v té cestě na poštu... Cítila by podporu rodiny, tedy svých dětí... Taky by si vnoučata s babičkou trošku poklábosila, a měla víc sociálních kontaktů Ty s paní Vážnou jste svoje mládí a zralý věk téměř obětovali svým náročným dětem, udělali jste maximum, pamatuju si, co jsi o tom v minulosti psal, a klobouk dolů A vaše děti budou za pár let potřebovat babičku a dědečka pro vnoučata, tak by si je měli trochu šetřit.

Vím, že se opakuju, a omlouvám se, jestli o ten názor nestojíš, ale já prostě mezi 20.-30. rokem pomáhala dost (a děda s rakovinou taky bydlel dál od nás), měla jsem v té době děti, obě těhotenství v rizikovém režimu, a mělo to pro můj život velký význam. Asi bych byla někdo trochu jiný, kdybych se v tomto věku nezapojovala a neřešila tyhle starosti.