Manželka teď prožívá nepříjemnou věc, po té co jí umřel táta (cca 85). Máma (82) byla vždycky dost generál (táta ale dokázal být víc, když chtěl a zkrotit ji). No a zatímco předtím ještě k bližším doktorů došli-dojeli spolu dopravou, nebo (k hrůze ostatních účastníků dopravy) dojeli autem, tak teď už máma potřebuje všude vozit. Ale jednak už má plno doktorů a třeba chodí na pedikůru a samozřejmě k holiči a vedle toho se logicky cítí sama. A k tomu jsme stále ještě nezahnali posmrtné úřední duchy, co na nás skočili, od hospicu, přes kremaci, kolumbárium a uložení urny, přes dědictví (až potud ano), přes přepis všech služeb až po příspěvek na péči. Na ten měsíc péče o tchána ho víc jak po 8 měsících po smrti schválili. Ale - chtěli vyplnit další formulář oznámení o úmrtí (psal jsem jim to datovkou za manželku), a znovu čísla účtů (co kdyby se změnili) a souhlas s rozdělením 50-50%. Zvlášť u tchýně, co už si horko těžko dojde na poštu je to problém.

A když tchýně plánuje doktory, tak nás často postaví před hotovou věc. Prostě - jiný termín nedostala - což mnohdy je pravda. Ale žena pracuje jako pedagog ve školce a nemůže se jen tak urvat. Velké problémy má i se svými doktory atd.

Švára to řeší tak (podle mne to přehnal), že 2x týdně od tchýně pracuje na HW, takže ho tam "má". Je provozní ITík. A samozřejmě manželka ke vší té snaze být u tchýně, udělat, co může si ještě vysleche, ale brácha toho dělá víc.

Ta situace starých lidí dispenzovaných u řady doktorů vůbec není dobře vyřešená. Moje žena by kdysi už byla za 2 roky v důchodu a mohla by o mámu pečovat. Teď bude v důchodu až za 11 let.