Ropucho, příklon k Okamurovi nebo Turkovi by mě mrzel taky (to je můj "obnažený nerv"), naproti tomu moje tolerance k alkoholu/cigaretám/přejídání je hodně vysoká - a to nic z toho neprovozuju

zneklidnění je jedna věc, stížnosti a vyžadování změny věc druhá

děti oceňují autentičnost, nikoli dokonalost, dřív nebo později se na tabák/alkohol učitelky zeptají - a myslím si, že ocení, když jim učitelka poví: "vůbec s tímto nehazardujte, není o co stát, návykovost vznikne velmi rychle a potom se celý život trápíte, abyste svou slabinu udrželi na 3 večerních cigaretách nebo 2 večerních sklenicích vína; nikdy jsem tomu neměla jít naproti, je to celoživotní boj v životních etapách, kdy je mi hůř."

Je pro dítě inspirativní pedantský rodič, který si stěžuje ve škole na slabosti učitele? Anebo je to naopak příležitost dítěti ukázat toleranci a vysvětlit lidské slabosti?