Taky nemívám výtahové sny. Když už děsivé sny, tak o tom, že jsme já nebo děti vystaveni nějakému nebezpečí - pamatuji si požár, divočáka... a já se nemůžu ani hnout, utéct nebo zasáhnout a nemůžu ani křičet o pomoc. Nebo, že držím jedno z dětí nad propastí nebo v rozvodněné řece, neudržím a pustím... Fuj je mi zle, jen když si na ty sny vzpomenu.

Ale poslední dobou si pamatuju spíš sny úplně jiného typu - že jsem se vyspala s někým úplně jiným než s manželem... bývalým spolužákem, mladým instruktorem snowboardu... Kdyby chudáci jenom věděli...