Knedlo, tak na zvířátko musíš mít vhodný prostor... jak teda vlastním prostorem, tak i životně. Když jsme bydleli v malém domku, měli jsme křečky a pak krysy. Co máme větší pozemek, tak jsme pořídili kočky - respektive teda... dostali se k nám zachránění kocouři ze stájí, kde jsme původně měli ustájené kozy / koně. Kocouři jsou původně venkovní, polodivocí, ale ten starý, hluchý už většinou leží doma na gauči ). Mladší je aktivnější, chodí ven - a nechápu, jak to dělá, tahá nám domů obrovské úlovky (divoký králík, čipmunk....), když je sám malinký... No a v lednu k nám přišla promrzlá, vyhladovělá kočička - když jsem otevřela dveře, tak se nastěhovala na gauč a od té doby ven nevystrčila ani tlapku... (kromě návštěv veterináře).

Ale - máme hospodářství, hodně se motáme kolem domu, já dělám na částečný úvazek, kočky mají 24/7 (kromě momentů, kdy je třeba mínus dvacet, nebo je vánice) přístup ven, máme velký pozemek kus od silnice... bojím se o ně (že je něco přejede nebo že je uloví kojot, nebo nějaký dravý pták), ale... myslím si, že je to pro ně lepší, než být zavření doma... podobně třeba vůbec nemám podmínky na psa - počínaje alergiemi, až na to, že prostě na to už nemám časoprostor (mám hospodářství, práci, lyžuju / kajakuju / lezu /šermuju - ještě chodit na procházky se psem, to už fakt nevím kdy).