"by som nezniesla, aby mi pes/mačka čokolvek zničili"

To si myslíš, dokud zvíře nemáš a nemáš k němu citový vztah.
Podobně jako s dětmi, bezdětný člověk také vidí ledacos jinak.
Já svému zvířeti odpustím tolik věcí, co by mě předem ani nenapadlo. Děti si stěžují, že jim bych bývala takové škody neodpustila. A mají pravdu, k psovi se stavím podobně, jako se lidé stavějí k vnoučatům, benevolentněji než k vlastním dětem. Protože v pokročilém věku už si člověk cení především toho láskyplného vztahu a stav hmotných věcí tolik neprožívá. Mám holt kolem sebe stopy po životě, no. Nevadí mi to, do hrobu si nepoškozený nábytek nevezmu.

Ale kdo by to nesnesl, ať si zvířata (nebo děti) nepořizuje, to je fér.