Petra Dvořáková : Návrat
Líbila se mi, ale čekala jsem asi trochu víc. Sama autorka ve 14 letech v ranných devadesátkách vstoupila do kláštera, kde poznala hlavně tvrdou dřinu - bylo třeba opravit zchátralou budovu a řeholní sestry byly staré, chyběla střední a mladá generace...
Čekala jsem v knize víc charakterů jednotlivých "starých" sester, jejich vztahů v uzavřeném společenství, života toho společenství. Právě proto, že autorka měla vlastní, jistě tvrdou zkušenost.
Scarlett Wilková : Vekslačka
Velmi čtivé, vtáhl mě popis doby padesátých let, kdy hrdinka jako dítě kvůli původu poznala velkou chudobu, osiření, nepřátelství společnosti. Jak byla úspěšná v získávání peněz v dospělosti, kdy peníze pro ni byly tou jistotou a bezpečím.
Beatrice Landovská : Nikdy není pozdě na šťastné dětství
Vzpomínky dcery Pavla Landovského na dětství. šťastnému dětství je to tedy hodně vzdálené, i když o vtipné scény není nouze, ale v roli toho děcka bych nechtěla být ani náhodou. Rodiče oba ulítlá éra, a prarodiče také , i když úplně jiným způsobem.
Zajímavé i vzpomínky Betynky na dědečka Landovského, který v mládí utekl po revoluci z Ruska a nechal tam asi své srdce.