Neznámá, na report se těším. Doufám, že se zvířátek zeptáš, protože jinak je to jen tvůj pocit, že to zvířátko je šťastné/nešťastné.

Moje děti jsou také šťastné. Si myslím. Mají víc oblečení, větší výběr jídla, mají mobilní telefony, knihy, chodí do kroužků, mají určitě mnohem víc než já když jsem byla dítě.

...já jsem jako dítě měla pocit, že jsem šťastná! Že mám to co potřebuji - jsem oblečná, jsem umytá, mám co jíst. Až když jsem dospěla a dostala jsem se do jiné rodiny, kde mají jiné hodnoty jsem zjistila, že mi vlastně celé mé dětství něco chybělo, že se dá žít úplně jinak, že mám narcistickou matku a měla bych ze sebou něco dělat, protože když mohu porovnat, tak vlastně zase tak růžové to moje dětství nebylo .

Co chci říct, že já těm svým dětem, těm tvorečkům možná ubližuji, ale nedělám to záměrně. Žiju jak nejlépe umím, dávám jim to nejvíc co umím a mohu, co mne život naučil.

Věřím, že většina lidí se snaží žít to nejlepší co umí. Ale né každý můžeme nakupovat v ekologickém zemědělství, nosit oblečení z biobavlny a chodit bos a nebo čekat až umře nějaký skot, abych si ušila boty.
Většina lidí ve městech ale není vůbec ochotná vzdát se automobilové dopravy třeba pro zdraví své a svých dětí a vyrazit do práce pěšky nebo na kole. Nebo poslat pěšky své děti. Málo kdo je dneska ochotný si sám z těch vypěstovaných surovin jen uvařit. Toto téma tu bylo minulý týden. Když si budeš vařit sám, tak si možná seženeš maso od svého farmáře, kde si ho ale koupí velkokapacitní vývařovna?