já mám od dětství zažité hádky kvůli politice. kdy se příšerně hádal táta s dědou, dokázali na sebe řvát, až řinčely skleničky... pak jsem pobrala trochu rozumu a lépe rozuměla co který z nich říká a byla ještě zmatenější, že kolikrát vlastně oba říkají totéž, jen jinými slovy stejně je to hádka myslím, že mi to dalo hodně, že jsem se dost slušně naučila rozpoznávat obsah sdělení bez ohledu na formu... a někdy se to dá využít i právě ve chvíli, kdy mám pocit, že druhá strana podléhá nějakým dezinformacím... dokud je druhá strana ještě při smyslech, dá se dovést k porozumění situace (třeba se strejdou jsme si docela hezky popovídali o babišovi, nevím, jestli ho pak nadále volil, ale skoro myslím že ne... každopádně přestal o něm mluvit jako o správném chlapíkovi, co to těm prohnilým kreaturám nandá )... no a když už je pozdě (překročil rubikon), pomůže to změnit téma, odvést pozornost od politiky... pokud mám pocit, že si potřebuje druhá strana trochu zanadávat, vytáhnu nějaké obecné "bolístky" a zanadáváme si na něco neutrálního (špatný stav silnic, doprava, zhoršení kvality potravin, počasí, bordel u popelnic...)... a během toho nadávání začnu převádět hovor na něco, co mne těší a od nadávání přejdeme plynule k tomu, že "ty tvoje orchideje mají ale krásné květy, jak je zaléváš? ta barva je úžasná, takhle velké květy se jen tak nevidí" nastolíme nějaké příjemné téma, nálada se převede do pozitivna...
(a já si pro příště pamatuju, která zmínka vyvolala rozčílení, co bylo spouštěčem)

je jasné, že tím nevyřeším jejich politický názor, ani jejich volební lístek, ale ta komunikace je pro mne o dost důležitější...