Nevadí mi být s mým názorem v menšině a dnes se tu ani v menšině necítím.

Myslím že celé to je velmi subjektivní. Obě strany jak student, tak učitel mohou mít každý pro takové konání jiný výklad.

Osobně, pokud se u nás dělo něco, co jsme nedokázali sami vyřešit doma, vydala jsem se do školy s dítětem, aby se věci vyrikaly. Z oka do oka pojmenovat problém a pomoci oběma stranám. Mám tři děti, tři různě školy - vlastně máme zkušenosti s min. 6ti školami. Na vyloženě zlého kantora jsem nenarazila! Často pomůze, když mají obě strany se na spor podívat z druhé strany.

Neříkám, že svým dětem nevěřím, jen pokud došlo k nějakému sporu oni to vnímají jinou optikou. Já mám doma 3 děti a ne vždycky dokažu být 100% spravedlivá, 100% v náladě řešit vše s nadhledem. I učitel je jen člověk a někdy stačí, že ujede a už je proti němu smečka. Doma si to vyrikas, ale ve škole za hodinu další 30 hlava smečka a za ní další.

Já bych jako máma, problém který řeší zakladatelka řešila nikoliv emailem, ale prvotně bych sedla s dcerou 14 dni nad predmět, podivala se, jak se učí a jestli ji nemohu sama nějak pomoci. Pak pokud by bylo treba z oka do oka učitel, žák, rodič. Snažila bych se prvotně posunout své dítě cítit se líp z jeho strany.