V lese bydlím, nebojím se, nebojím se ani sama doma jak někdo psal, to bych opravdu nemohla bydlet v tomhle místě. Za mlada jsem utíkala do lesa na čundry a občas i na víkend sama, nebála jsem se. Teď už jdu večer maximálně podél lesa se psy na louku nebo po silnici 4 km dědinou když se potřebuju pohnout, přes den není čas a donutím se. My jsme spíš rekreační oblast, nejsou tu chodníky, tu a tam se svítí v okně a jinak je kolem les, za tu hoďku potkám max jedno, dvě auta, člověka málokdy a jediné, z čeho mám strach je, když jsem blbá a zapomenu čelovku, abych se nepřerazila v místech, kde nejsou světla. Párkrát jsem spala na zahradě, člověk pozoruje večer netopýry a světlušky, v noci tu houká výr a štěkají srnci, zvířata jdou k vodě, les ožívá. Mám to ráda ale je pravda, že loni jsem to nezvládla ani jednou, maximálně jsem večer seděla potmě venku dlouho do noci.