TaJ ano, klidně otevřu uprostřed a čtu.

Sedmi, ja jsem se v dětství hodně “nudila.”
Nikam jsem nejezdila. Těšila jsem se po prázdninách do školy. Ale pořád jsem četla a žila v těch příbězích, taky třeba ty Děti z Bûlerbynu a jiné. Zpětně to nepovažuju za nudu, ale v té době jsem toužila po kamarádech a zážitcích.

Koníčku, na ptačí hodinku jsem se těšila, ale o víkendu budu počítat holuby v Římě. 🙂 A snad i jen tak koukat .